taborita1 | 08.03.2011 15:03

Konkurence doma i v zahraničí začala s popularizací fotbalu stoupat a domácí senzacechtiví novináři začali poté, kdy odešel Pilát, psát o rezavění železné Sparty. V zahraničí však mělo klubové jméno stále vynikající zvuk a Sparta byla v roce 1926 pozvána na americký zájezd. Mužstvo však potřebovalo posílit, zejména v útočné formaci. Vrátil se Janda-Očko, kterého si zaoceánští Češi vynutili kvůli skvělým ohlasům na jeho výkony na Pershingově olympiádě. Největší posilou sparťanského týmu se však stal Josef Silný, kterého letenští bafuňáři přetáhli z konkurenční Slavie za tehdy bezprecedentní částku 60 000,- Kč. Josef pak vydržel v rudém dresu až do roku 1933 a odehrál ve Spartě 379 utkání a vstřelil v nich 375 branek, z toho 76 ligových a jako první v historii nastřílel během své kariéry více než sto ligových gólů a stal se tak prvním členem Klubu ligových kanonýrů. Ještě dovětek k turnaji v zámoří. Cestování do Ameriky a po ní bylo tehdy velmi únavné a po namáhavé cestě navíc čekal sparťany souboj většinou s anglickým či skotským profesionálním klubem. Přesto z dvanácti utkání sedm vyhráli a poražení byli jen dvakrát.

Josef Silný vyběhl poprvé na hřiště v Kroměříži, za místní Hanáckou Slávii, kde působil v letech 1916 – 1923. Jeho výborné výkony a zejména branková potence nemohli pak ujít zástupcům dvou, v té době nejlepších domácích celků, Spartě a Slavii. Střídali se tak na Hané jak na běžícím pásu, přemlouvali Josefa, snažili se zalíbit jeho rodině, výborům Hanácké Slávie atd. Silnému to bylo však tak nějak jedno, byl doma spokojený a nikam se mu nechtělo. Takže místo do Prahy nakonec zamířil na vojnu do Olomouce. Ale ani tam mu nedali pražští šíbři pokoj, jeden letenský špion dokonce pronikl v důstojnické uniformě do kasáren a zarecitoval mu báseň o krásách Prahy. Nakonec se ho optal, zda li by radši nechtěl vojákovat v Praze místo Olomouci. Silný nakonec s klidem flegmatika prohlásil „ Co by ne...„ a byl tak vzápětí převelen do hlavního města.

Na Spartě si už mnuli prsty, jaký skvělý tah se jim povedl. Když si jeli Silného vyzvednout do kasáren na Smíchově, tak jako by se tam po něm svezla zem. Špatné tušení začalo nabývat reálných obrysů, když zjistili, že je v kasárnách na Pohořelci. Tam se tušení změnilo v černou můru. Slávističtí bafuňáři byli mnohem pohotovější, pro milého Josefa si přijeli hned k vlaku z Olomouce a odtud ho odvezli přímo na Letnou…ale na stadion Slavie. Takhle tedy začala Silného epizoda u letenských rivalů a funkcionáři ACS mohli tak akorát zpytovat vlastní svědomí. Silný působil ve Slávii v letech 1923 – 26.

Jak již bylo zmíněno, Sparta po odchodu několika hráčů, zejména Václava Piláta, potřebovala před odjezdem na turné v roce 1926 po Americe posílit a to zejména v útoku. Volba tak padla znovu na Josefa Silného a tentokrát byli výborové Sparty úspěšnější. A hráč tak přestoupil do rudého týmu za, na tehdejší dobu neuvěřitelnou sumu 60 000,- Kč. Je potřeba říci, že se však tato částka Spartě zcela jistě vyplatila.

Jožka Silný sice nebyl stratégem formátu Václava Piláta, ani žádným vytříbeným technikem, ale přeci jen měl spoustu jiných vlastností a schopností, které z něj činily zdatného fotbalového plejera: tvrdost, nebojácnost, rychlost, vytrvalost, houževnatost a atd. Uměl se prosadit na jakémkoli terénu, proti jakémukoli soupeři. Byl to tank, který se nebál jít do čtyř soupeřů najednou a nejen jít, ale i projít vstřelit branku. Měl neuvěřitelný tah na bránu, miloval tlačenici ve vápně. Pálil ze všech pozic, z každého úhlu, z každé šance. A málokdy netrefil. Dokázal si svou pozici vybojovat, setřást dotěrné obránce a dostat se do té nejlepší pozice. Že útočník nesmí být houska, že musí prorazit každou obranu.



Byl zastáncem názoru, že útočník, který je odkázán výhradně na přihrávku a pomoc spoluhráčů je vyžírka a měl by být postižen zákazem vstupu na hřiště. Silný při jedné příležitosti zavzpomínal: „ Bystřit se holt muselo celý zápas. Hlavně tehdy, když člověk neměl zrovna míč. Když k tobě přilítne meruna, pak už je pozdě se rozhlížet. Jen si nemyslete , my jsme se taky dovedli vrátit, ale většinou nás zadáci hnedka vyplonkovali. Kolikrát mne třeba jen Tonda Hojer okřikl: Nepřekážej tady, dělej si svoje! A měl pravdu. Kdybych totiž nehrál centra, ale nějakého toho tandéma nebo jak se tomu dneska říká, tak jsem nikdy nemohl nastřílet tolik gólů…!"

Kolem tohoto se točil celý jeho svět, střílení branek bylo smyslem jeho života. Vynikající brankáře uznával, ale nepřeceňoval. Občas si po tréninku jen tak stoupl do branky a v klidu se rozhlížel. Když stál na brankové čáře a měřil si zrakem tu vzdálenost od tyče k tyči, byl si jistý, že to vlastně není žádné velké umění, překonat sebelepšího gólmana, stačí mu to prostě jenom šoupnout pěkně k tyči. Pravda, brankář přeci jen občas vystihne útočníkův úmysl, ale je to málo platné, ten má přece míč u nohy, je pán, který se rozhodne co s balónem, kam ho kopne.

Ve Spartě získal dva mistrovské tituly a vítězství ve Středoevropském poháru v roce 1927.
Josef Silný se stal samozřejmě i oporou národního týmu, v jehož dresu nastoupil k padesáti nutkáním a vstřelil v nich 28 branek. Podílel se na titulu vicemistrů světa při šampionátu v roce 1934, kdy ve svých 32 letech reprezentoval naposledy.

Ze Sparty přestoupil v do francouzského týmu SC Nimes, kde působil v letech 1933 – 1934, poté hrál ve vršovických Bohemians ( 1934 – 1935 ). Kariéru zakončil jako hrající trenér ve svém prvním klubu.kroměřížské Hanácké Slavii, kde vydržel kopat až do svých neuvěřitelných padesáti let.

Josef Silný (23.01.1902 – 15.05.1981)




Post: Útočník

Hráčská kariéra: Hanácká Slavia Kroměříž (1916 – 1923 ), SK Slavia Praha (1923 – 1926), AC Sparta Praha (1926 – 1933), SC Nimes ( 1933 – 1934), Bohemians Praha (1934 – 1935), Hanácká Slavia Kroměříž, hráč, později hrající trenér ( 1935 – 1952)

Reprezentace: 50 utkání, 28 branek.

Největší úspěchy: Mistr ligy 1925 ( s SK Slavia Praha), 1927, 1932 ( AC Sparta Praha ), vítěz Středoevropského poháru 1927, vicemistr světa 1934. Ve své kariéře vstřelil celkem 113 ligových branek a stal se prvním členem Klubu ligových kanonýrů.


Zdroje a citace:

Knihy Železná Sparta ( Vítězslav Houška, Olympia 1992 ), 50. Slavných sparťanů ( Vítězslav Houška, Český klub 2008 )
Oficiální stránky AC Sparta Praha
Oficiální stránky ČMFS




taborita1


taborita1 | 08.03.2011 15:03 Vstoupit do diskuze
5