Vracíte se autem z chaty. Uvnitř vozu s vámi sedí pes, dcera, manželka a tchyně. Tak nezačíná žádný vtip, ale je to realita včerejšího odpoledne. Z CD hraje nějaká pohádka, žena se svou mámou řeší zahradu a mně do jednoho ucha zní rozhodující zápas hokejového předkola. Cestou Strahovským tunelem se to stane. Kladno jde necelých 8 minut před koncem třetí třetiny do vedení. Nechci v autě nadávat nahlas, a tak polykám jednu vulgaritu za druhou. Je možný, aby hokejová sezona trvala opravdu jen týden? Vzhledem k tomu, jak se teď Spartě nedaří na různých frontách, tak bych se tomu nedivil. Vybavil se mi pocit ze čtvrtečního večera, kdy jsem po těch porážkách na Kladně a v Alkmaaru zůstal sedět na gauči, tupě zíral na obrazovku a připadal si, jak obraz od Picassa, či jiného kubisty. Jako by nic nebylo na svém místě, byl jsem rozloženej, divně poskládanej a v hlavě pusto prázdno. Zase ve mně začíná sílit malomyslnost a bojím se, že večer si nějaký bod odveze i Slovácko. Není to tak dávno, kdy to na Letné skončilo 2:2. Ach jo. Parkujeme. Zatímco manželka vyndává tašky z auta, já se snažím co nejrychleji na telefonu nahradit rozhlasový přenos televizním. Konečně to naskočilo. Jen co se na malém displeji zorientuju, můžu dát volný průchod emocím. Tentokrát pozitivním. GÓÓÓL!!! Slyšet to bylo hodně daleko. Nejbližší okolí se leklo, manželka mi roztomile řekla, že jsem debil. Hokejky žijou a já ožívám. Doma jen oblíknu dres, vezmu šálu do ruky a vyběhnu na tramvaj. V ní nervózně sleduju prodloužení, a po očku i spolucestující. Většina z nich je oblečená do našich klubových barev a z výrazu tváře je jasně poznat, kdo se cestou také věnuje hokeji. Úlevné a postupové „GÓÓÓL!“ přijde až na tribuně. A v tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Začal jsem věřit, že ten mizernej týden je za námi. Hokejky se rozjedou, a i na ten fotbal se bude dát dívat. Někdy mi stačí fakt málo, přiznávám.
Teprve nyní mám čas se podívat na sestavu, zatvářit se jako odborník a s parťákem na tribuně popřemýšlet, jaké bude rozestavení. Kamarád se trochu podiví nad Hugo Sochůrkem v základu a zvažuje, jestli je teď vhodná doba tam toho kluka hodit. Na druhou stranu, pokud chceme mít i nějaké možnosti ke střídání, není kde brát. Na marodce je totiž hned celá jedenáctka. A to je opravdu moc.
S výkopem kotel rozjel působivé choreo s číslem 60 v jeho středu. Pokud někdo z diváků tápal a přemýšlel, který z bývalých hráčů slaví tyto kulatiny, pravděpodobně pátral marně. Choreo bylo připomínkou šedesátého výročí ustavující konference Spartaklubu, předchůdce dnešního Fan Clubu Sparta. Dík patří jak těm, kteří měli podíl na jeho vzniku, tak těm, kteří tu tradici drží a předávají dál. Můj obdiv mají všichni, pro něž je každý domácí zápas výjezdem. A obráceně. Rád cestuju po republice a vždycky mě moc potěší, když dorazím do míst, v nichž se cítím jako doma. Tam kde žije Sparta. Z důvodu hokejového prodloužení si protilehlá tribuna zmíněné výročí připomněla až v 60. min. Hodně Sparťanů totiž na Letnou dorazilo kvůli hokeji později.
A právě Ti, kteří se opozdili neviděli první šance Sparty. Nejprve Grimaldovu střelu z úhlu vyrazil Heča a po hezké akci šel sám na bránu Matyáš Vojta. Levou nohou však těsně minul branku. V 18.minutě už se Letná radovala, hlavou po Haraslínově trestňáku se prosadil Martinec a tentokrát nebylo pochyb, že tuhle branku mu nikdo nevezme. Chvíli na to se ve vápně krásně uvolnil Šulo. Mohl ještě nahrávat, ale je pravdou, že takovouto akci si chcete sami i zakončit. Střela olízla břevno. Diváci začali být namlsaní a v tu chvíli udeřil soupeř. Irvingova levačka, která zpočátku utkání vyslala do šance Vojtu tentokrát zklamala v rozehrávce a ztrátu míče na vlastní půli soupeř potrestal. Do přestávky jsme si vzali vedení zpět, a to po akci krajních obránců, Kadeř z levé strany na centroval a na vzdálenější tyči vše zavřel Sonne. Zrovna jako Kuba Martinec i on se radoval z prvního gólu v rudém dresu. Jsem rád, že byl odměněn za to náběhy na zadní tyč. Tak snad jich bude eště víc.
Důležitý byl i vstup do druhého poločasu, začali jsme aktivně a po průniku Irvinga to Kadeř dostal přímo na hlavu a nezaváhal. Navýšení skóre přineslo i trochu uspokojení a hluší pasáž utkání. Po necelé hodině hry si o střídání řekl Šulo a bohužel to nebyla výměna za účelem ušetření sil. Vypadalo to na problémy s tříslem a kde kdo si jistě vybavil zákrok, který Haraslína zastavil v závěru první části hry a překvapivě nebyl posouzen jako nedovolený. Na plac přišel Mercado a je potřeba napsat, že ho to tentokrát bavilo. A když v 72. min vyběhl na trávník hladový Kuchta měl to Mercado komu servírovat. První spolupráci předvedli již po dvou minutách, kdy se Kuchtič přihlásil a dostal krásný míč. V nelehké pozici stačilo nastavit nohu a balón nasměrovat z úhlu pod břevno. Krátce po naší 4. brance se Letná radovala zas a znovu tomu předcházela krásná akce. Kaan skvostnou průnikovou přihrávkou vybídl Sonneho, ten míč zatáhl a předložil do vápna, kde ho Rrahmani sklepl Vojtovi. Matyáš se trefil, udělal radostí kotrmelec a pak jen smutně sledoval z Brumlovky nahlášený ofsajd. Z ojedinělé akce se Slovácko snížilo, ale tribuny přesto chtěly bůra. Přání jim splnila včera efektní a efektivní, dvojice Mercado - Kuchta. Na konci tak Letnou zněl zasloužený potlesk.
Všecko nebylo zdaleka stoprocentní, ve hře byla hluchá místa i nepřesnosti, ale celkově bylo moc příjemné užít si fotbal v klidu. A vstřelené branky mohou být ozdobou různých sestřihů. Z hráčů se mi, po delší době, líbil můj oblíbenec Kaan Kairinen. Působil výrazně živějším dojmem, než v posledních zápasech. Bylo to tím, že měl poblíž Hugo Sochůrka? U něj se mi pozdávalo, jak se snažil všechny souboje ustát a dohrát a vůbec na něm nebyla znát nerovozita. Nebál se míče a neschovával se. Kuchtič. Takhle hladovýho ho určitě chceme všichni. Měl jsem pocit, že si o svou další příležitost řekl už výkonem proti Baníku, tak se nechám překvapit, kdy opět naskočí. U mě je teď rozhodně před Albionem. Ale trenérský štáb je početnější a jak se říká, víc hlav, víc ví…
A dozvíme se to už ve čtvrtek. Po včerejšku se i těším. Ty pocity se ve mně rychle mění. Jak jsem seděl sklesle po úvodním utkání v Alkmaaru jsem psal na začátku. Po chvíli jsem si vzpomněl i na jednoho Sparťana, kterému ve středu ujel bus do Holandska. Nevím, jestli se tam dostal nějak jinak, nebo nakonec koukal doma. Po těch 90 minutách jsem si říkal, jestli by ho to vůbec mrzelo, kdyby tam nebyl. (Určitě jo, protože výjezd není jen o tom utkání, že.).
Nejen lidem z fanclubů přeju, aby jim ve čtvrtek žádný bus neujel a všichni se včas dostali na Letnou. A tam, ať prožijeme další nezapomenutelný pohárový večer.
saeta
Co se aktuálně mezi fans děje?
Každá je blbá - report z výjezdu do Alkmaaru
Choreo na zápas se Slováckem
Titul v pr..li - report z derby v Edenu
Sarà perché ti amo - report z výjezdu na Mol Cup do Mladé Boleslavi
Druhá liga, taky liga....report ze zápasu Sparta - Baník na Letné
XII. ročník Seniorova memoriálu – pochod do Mladé Boleslavi
AUTOBUSEM 12. HRÁČE DO ALKMAARU
Bod z Plzně lepší výkonu a hry - report z výjezdu do Plzně
Pod kontrolou - report z utkání Sparta - Hradec Králové
Zalízt do nor - report z utkání Dukla - Sparta
Fanoušek měsíce - Martina a Machy
PF 2026
"Očekávání vás fanoušků mají být ta nejvyšší" říká Tomáš Rosický - II. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web
"Nejdůležitější v životě fotbalisty je dlouhodobá motivace" říká Tomáš Rosický - I. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web
ŠŤASTNÉ A SPARŤANSKÉ! A ÚSPĚŠNÝ ROK 2026!
V krysím kolečku - report z utkání Sparta - Aberdeen FC
