Jasně, že je Spartička nejlepším klubem na celém světě. O tom snad nikdo z nás, kteří se týden co týden nacházíme na zápasech rudých koní, vůbec nepochybuje. Jenže, když se v EKL nějakým nedopatřením objeví velkoklub, kupříkladu Chelsea, tak má jasně dáno, že by měl ten evropský pohár třetí kategorie vyhrát. No a když tam nikdo takový není a my ano, bylo krásné si v duchu pohrávat s myšlenkou, že bychom se snad mohli, za určité konstelace, nějak výrazně zapsat do dějin pohárové Evropy. Co si budeme povídat, Lipsko, kde se bude hrát finále, je zeměpisně blízko a byl by to určitě krásný výjezd.
V polovině března se nacházíme opět v období, kdy se nám herně příliš nedaří a k tomu všemu ještě naše marodka nabyla takových rozměrů, že bychom možná uživili i nějakou menší polikliniku. Že situace není nejrůžovější, to nám ukázal zápas v Plzni, derby s antikristem a v neposlední řadě i první osmifinálové utkání EKL v Alkmaaru. Proč tomu tak je, to by nejspíš bylo na delší rozbor a popravdě, nikterak nemám ambice se do takového rozboru pouštět, obzvláště v reportu ze zápasu.
Do Prahy jsme se tentokrát vydali pouze ve dvou. Já a Roman. Přiznám se, že jsme byli poměrně optimisticky naladěni. I když ten zápas v Holandsku vypadal tak jak vypadal, skončil nakonec docela přijatelným výsledkem, kterým nám dával do odvety, jak jsme si oba mysleli, dost slušné naděje. Dovést zápas aspoň do prodloužení, to bylo to minimum, se kterým bychom se byli ochotni spokojit a docela reálně jsme s tímto scénářem počítali. I proto jsme si oba v práci na pátek zařídili volno, abychom snad nemusel po návratu z fotbalu dát vlažnou sprchu, silnou kávu, něco vložit do huby a rychle mazat do rachoty.
Vyprodaná a již řádnou chvilku před úvodním hvizdem zaplněná Epet Aréna dávala najevo, že nic nepovažuje za rozhodnuté. Bojovou náladu se snažil rozproudit i LK37, který se přijel z Anglie na zápas podívat. V rozhovoru zavzpomínal na pohárové bitvy, kterých se na Letné účastnil, vyzdvihl sílu domácího stadiónu Sparty a na závěr rozezpíval kotel i ostatní fanoušky. Atmosféra před začátkem mače byla naladěna na výbornou a tak nějak jsem si myslel, že bychom opět mohli na Spartě prožít skvělou fotbalovou noc. Inu, přání bylo otcem myšlenky a realita byla úplně jiná.
Sestava, kterou Brian Priske připravil vlastně ani překvapit nemohla. Ve chvíli, kdy máme k dispozici vlastně pouze dva střední obránce nám nezbývá nic jiného, než hrát na čtyři vzadu a tím pádem na tři centrhalvy. Nic co by mohlo šokovat. Trochu mimo očekávání byl fakt, že Šulo začal pouze na lavičce, ale kdoví jak to má kapitán se zdravím po vynuceném střídání v zápase se Slováckem. Navíc, ono levé křídlo je snad v našem kádru jediné místo, kde máme opravdu silnou konkurenci. Mercado, když hraje zleva, je opravdu výborný a možná, v dnešních dnech i lepší, než Haraslín. Škoda jen, že to podobně nemáme na pravé straně. Tam nám, a nejen v tomto pohárovém utkání, nějaký ten dravec zoufale chybí. Ale jak už jsem psal, kdo jsem já, abych rozebíral stav kádru mého milovaného klubu, tím méně jeho skauting a přestupovou politiku.
Pojďme ale zpět k zápasu. Těch úvodních pár minut mi dalo naději, že by to snad mohlo jít. Bohužel, jako již poněkolikáté šlo pouze o začátek zápasu kde jsme sice byli aktivní, ale bez solidního zakončení a nějakého pozitivního výsledku. Naopak, v osmé minutě se poprvé osmělili hosté a míč skončil za zády Surovčíka. A bylo zaděláno na malér. Naději mohl vrátit Uchenna, jenže v třiadvacáté minutě trefil místo sítě pouze Kairinena a tudíž nevyrovnal. A protože se nikomu nepodařilo zužitkovat ani dva nebo tři centry od Mercada, šlo se do kabin s jednobrankovým a v celkové bilanci dokonce dvoubrankovým mankem. Pokud si to snad někdo maloval tak, že se o to kluci po přestávce ještě poperou, musel být hluboce zklamán. Druhý poločas se pro sparťanského fanouška změnil v naprostý děsivý horor. Alkmaar nám přidal další tři fíky a co si budeme namlouvat, klidně mohlo být i hůř.. A když už se podaří, že se trefí Vojta, tak mu branku sebere VAR. To už pomalu vypadá, že Matyáš snad nemá gól na Letné souzený.
Přiznejme si, že ačkoli to vypadá tvrdě, tak ten debakl byl naprosto zasloužený a klidně jsme takový masakr mohli zažít již minulý týden v Holandsku. Tam nás zachránila akorát obrovská klika a výborný výkon Surovčíka. Alkmaar, šestý tým nizozemské nejvyšší soutěže nás vysvlékl doslova donaha a solidně si s námi vytřel pozadí. Všude jsme byli pozdě, zakončení je možná na Spartě sprosté slovo, jsme pomalí, nedůrazní a směrem dopředu bezzubí. Toto pohárové osmifinále nám ukázalo jak moc práce před sebou Sparta má. Hráči, realizák a i vejboři. Je třeba solidně dohrát ligu a už teď se připravovat na příští sezónu. Těch věcí ke zlepšení je před námi opravdu hromada. A nic na tom nemění ani fakt, že jsme dali bůra Baníku a Slovácku.
Zápas jsem si na svém místě na tribuně protrpěl až do posledního hvizdu. Musím pochválit pana rozhodčího Jovanoviče, že naše utrpení zbytečně neprodlužoval a s vypršením devadesáté minuty to ukončil. Cesta domů byla neveselá. Moc jsme toho s Romanem nenamluvili a to ticho bylo doslova ohlušující. A aby toho nebylo málo v půl jedné v noci mě ještě prudili v Češňovicích četníci, nutili mě foukat a ještě měli blbé kecy. Domů jsem přijel krátce po jedné a ještě že nemusím v pátek do roboty. Tak jsem se alespoň z té frustrace mohl rovnou vypsat a pro ctěné čtenáře to znamená, že mají report k ranní kávě. A to už je opravdu vše.
Ave Sparta
Ivoš
Co se aktuálně mezi fans děje?
Sbírka na choreo
Pocity - report z utkání Sparta - Slovácko
Každá je blbá - report z výjezdu do Alkmaaru
Choreo na zápas se Slováckem
Titul v pr..li - report z derby v Edenu
Sarà perché ti amo - report z výjezdu na Mol Cup do Mladé Boleslavi
Druhá liga, taky liga....report ze zápasu Sparta - Baník na Letné
XII. ročník Seniorova memoriálu – pochod do Mladé Boleslavi
AUTOBUSEM 12. HRÁČE DO ALKMAARU
Bod z Plzně lepší výkonu a hry - report z výjezdu do Plzně
Pod kontrolou - report z utkání Sparta - Hradec Králové
Zalízt do nor - report z utkání Dukla - Sparta
Fanoušek měsíce - Martina a Machy
PF 2026
"Očekávání vás fanoušků mají být ta nejvyšší" říká Tomáš Rosický - II. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web
"Nejdůležitější v životě fotbalisty je dlouhodobá motivace" říká Tomáš Rosický - I. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web
ŠŤASTNÉ A SPARŤANSKÉ! A ÚSPĚŠNÝ ROK 2026!
V krysím kolečku - report z utkání Sparta - Aberdeen FC
