Pomeranč | 19.06.2020 22:01

Máme zase Spartu! To je jedna z nejčastěji používaných vět sparťanských fans v posledních několika dlouhých letech. Většinou vyřčená jako oslava naděje na lepší zítřky výkonů našeho týmu a klubu, aby se po několika týdnech, či nejpozději měsících změnila do depresivnějšího „My chceme Spartu“. A tak opět zas a znova.

O tom to však tentokrát nebylo. I když trochu ano, ale k tomu o něco později :-) Máme zase Spartu! jsme si mohli především vesele zakřičet po uvolnění koronavirových opatření, jelikož nám bylo opět dovoleno vyrazit na stadion. Odluka to byla dlouhá a hlavně neplánovaná, což vyvolávalo o to větší abstinenční příznaky. Přeci jen na letní a zimní pauzu se dá mentálně připravit. Tady ne. Určitá nadrženost se projevila rychle. O pouhých dva tisíce lístků se v internetovém prodeji strhla nefalšovaná česká mela. Ti šťastní jásali, jiní musí upínat svou víru k prodeji na další utkání. Zmíněná nadrženost na live Spartu a fotbal pak byla zvláštně cítit i v hledišti. V ní jsem po letech vnímal něco, co jsem velmi dobře znal z dřívějška. To staré známé sparťanské – soudržnost, víra, semknutost v jeden šik, důvěra, síla, odvaha, podpora, ochota bojovat, nevzdat se, chuť se postavit za hráče, když se jim na hřiště děje příkoří …však to zajisté znáte! Ale ruku na srdce, trochu jsme na tento pocit pod tíhou některých minulých zážitků a zkušeností zapomněli, nebo ho lehce oslabili. Snad se na něj opět rozpomeneme a vrátí se nám v plné síle. My jsme totiž ACS! Díky kluci a hlavně pane Kotale, že nám tento pocit opět vracíte.

Dva tisíce fanoušků dokázalo vytvořit skvělou atmosféru. A to i přesto, že jsme byli rozprsklí různě po stadionu, což se dá jistě pochopit a respektovat. Jinak to prostě nejde. Někde se nakonec bezpečnostní pravidla dodržovala lépe, jinde jsme si na ně museli lehce zvykat. Tak se na to v sobotu snažme myslet, jelikož i my rozhodujeme, zda se na stadion příště vrátí více našich bratrů a sester. A berme na vědomí, že mají podobnou závislost jako my. Na trávníku to vzaly oba týmy kvapíkem. Hrál se dobrý a rychlý fotbal. Sparta válela. Viděli jsme mnoho skvělých akcí, vysoké nasazení a dobrých výkonů od všech našich borců. Kromě gólů potěšila i ochota hráčů bojovat jeden za druhého, podporovat se a postavit se za sebe. Třešničkou na dortu vedení 2:0 byla i projevovaná láska k Davidu L., který si asi šel po prvním poločase převléknout gatě a už se nevrátil. Skvěle na něj kluci na lajně zahráli. Navíc si připsal asistenci penaltovým zákrokem. No podařený výkon! Stará láska prostě nerezaví! Druhý poločas se již nesl ve znamení toho, abychom měli zápas a výsledek pod kontrolou. Z několika akcí jsme mohli i finálně rozhodnout a být tedy veseleji o něco dříve. To se z různých důvodů nepovedlo. Škoda. Dobře jsme se vyrovnali i s některými ataky hráčů soupeře. A po závěrečném hvizdu si tak náležitě vychutnali nejen vítězství nad nenáviděným rivalem, ale především postup do finále národního pohárů. Po šesti letech jsme tak jediný zápas od trofeje! Na finále se jede! Takže všichni!

Na odpověď, jestli máme zase Spartu, si však musíme ještě počkat. Zatím se zdá, že můžeme být díky panu Kotalovi a lídrům v týmu na dobré cestě. Ta však bude ještě dlouhá a trnitá. Zdá se však, že tým i hráči jsou ochotni ji podstoupit, i když to bude při překonávání překážek a výzev bolet. A to je asi to nejlepší současné zjištění. Tak zase v sobotu!

Pomeranč

AC Sparta Praha – FC Viktoria Plzeň 2:1 (2:0)

Branky: 15. Kanga (pen.), 28. Kozák – 90. Havel. ŽK: Kanga, Štetina, Krejčí, Loučka - Bucha, Limberský, Havel, Chorý. Rozhodčí: Pechanec – Kubr, Vaňkát.

Sparta: Heča – Sáček, Štetina, Hancko, Frýdek (88. Karlsson) – Vindheim, Krejčí, Kanga, Dočkal (61. Trávník), Frýdek, Hložek (76. Hanousek) – Kozák (61. Kozák).

Plzeň: Hruška – Havel, Pernica, Brabec, Limberský (46. Kovařík) – Kayamba, Bucha, Kalvach, Čermák (85. Hořava), Kopic (72. Mihálik) – Beaguel (46. Chorý).


Pomeranč | 19.06.2020 22:01 Vstoupit do diskuze
1