Poslední únorový den si nachystal příjemné předjarní počasí a to se pak na ty fotbaly alespoň já těším o poznání víc, než když fouká silný vítr, padají přeháňky a je pod nulou (tzv. Tittelbachovo ideální fotbalové počasí). A možná ještě o stupínek víc, když je soupeř z kategorie tradičních, s košatě rozvinutou rivalitou. A to sobotní sok určitě splňuje, vždyť zápasy s Baníkem provází už tradičně špičkování fanouškovských táborů i rozsáhlá bezpečnostní opatření, protože k nějaké potyčce není nikdy daleko.

Já jsem to osobně pojal tzv. na slušňáka a rozhodl se odvést v hledišti plně profesionální výkon. Takže žádné pivo před zápasem a ani v průběhu. Na Letnou jsem dorazil tak 20 minut před zápasem čili v době vrcholící špičky. Na vstupu nefungoval turniket a pořadatelé akorát skenovali permanentky. Šacování veskrze minimální, člověk by pronesl granát. Než jsem si koupil nějaké to pití do hlediště, už nastupovaly vlajky. Takže hodně rychle seběhnout na místo, jelikož choreografie byla tentokrát plánovaná už na úvod zápasu. Na povel speakra jsme tedy všichni na protilehlé pozvedli nad hlavu barevné fólie. V tomhle má asi výhodu hlavní tribuna (či dokonce gaučový divák), jelikož ti si ten výsledek užijí v reálu, ale v davu vidíte jen okolí s nějakým prvkem nad hlavou. Ale podle fotek na sítích to bylo moc pěkné a velký respekt lidem, kteří to připravili.

Sparta nastoupila dost svižně. První centr a hlavičku Vojty jsem tedy kvůli choreografii spíš tušil, než viděl, ale o pár minut později už to po standardce a hlavičce Adama Ševínského čivy vnímaly bez překážek a mohlo se slavit. 1:0 a velmi svižný start. A i nadále Sparta dominovala, držela balón, kombinovala a dostávala se do vápna. Ale další pokus Vojty výborně zlikvidoval Jedlička a místo toho udeřilo na druhé straně. Jurečka využil zmatku v organizaci obrany po obouvacím intermezzu Vydry a neštěstí dovršila nešťastná teč Jardy Zeleného. Kdyby to byl gól po nějaké obyčejné akci, člověk by jen zabručel. Nicméně ty lehce unfair okolnosti rozvířily emoce v hledišti i na hřišti. Zvláště Šulo něco emotivně říkal rozhodčímu a rozhodně nepřijímal srovnání Baníku se stoickým klidem.

Ta inkasovaná branka nás viditelně rozhodila, na chvíli jsme vypadli z tempa, ale skutečně jen na chvíli. Pak se míč dostal ke kapitánovi a Haraslín jej poslal za záda Jedličky. A byla to pěkná, tvrdá rána. Hodně nekompromisní zakončení, takové naštvané na ten trochu nefér první gól Baníku.

V druhé části prvního poločasu Sparta znovu dominovala. Líbila se mi obě křídla, Haraslínova technika i Mercadova přímočarost vytvářely nebezpečné situace ve vápně soupeře. Dokonce jsme se po rychlém protiútoku radovali z gólu Vojty, ale zloději emocí z Brumlovky si tam našli pár centimetrů prohřešku a gól pro offside neplatil. A když brankou neskončily ani pokusy Kadeřábka a Vydry, šlo se do kabin za stavu 2:1 a potlesku tribun z herně povedené první půle.

Trenér Baníku o přestávce vyměnil pravého halva a asi svým svěřencům promluvil do duše, jelikož hra se viditelně vyrovnala. Nový muž si proti sobě popudil ochozy zákrokem na našeho skippera, ale to byla asi nejsilnější emoce protilehlé v této fázi zápasu.

Zřetelně se ochladilo nejen meteorologicky, ale i v atmosféře. Priske měl evidentně podobný dojem a sáhnul do sestavy, když na plac pustil hned trio čerstvých hráčů. Mělo to efekt. Trochu jsme změnili postavení při útoku a hráli to na klasické tři vzadu a zase se pěvně chopili otěží zápasu. Trochu paradoxně náš gól nepadl po zlepšeném postupném útoku či vybojované standardce, ale po rychle sehraném brejku. Po zisku míče ve středu hřiště skvěle vyřešil situaci Kuchta i zakončující Vydra. 3:1 a uklidnění. A doteď nechápu to zrychlení Vydry vůči bránícím chacharům. Jako by zapnul forsáž, protože tam prolítnul jako proudová stíhačka a Baníkovci ho vůbec nezachytili.

Všichni už se asi smiřovali s klidným závěrem zápasu. Šulo si užil potlesk tribun a přepustil místo Albionovi a do konce zbývalo jen pár minut, když pyrotechnika ze sektoru hostí zahalila Letnou do mlžného oparu. Já osobně jsem pauzu využil k vrácení kelímků a návštěvě toalety, ale cestou zpět na tribunu jsem potkával řadu diváků, kteří již nechtěli čekat na předpokládaný krátký a nudný závěr zápasu. Když jsem se vrátil na své místo, zdálo se mi, že by se již dalo pokračovat, nicméně rozhodčí Rouček byl jiného názoru. A tak se za narůstající pískotu čekalo ještě několik minut, než gestem naznačil pokračování zápasu. Když si to tak zpětně promítám, naši hráči tu pauzu strávili tak nějak apaticky. Ani se moc nepohybovali, asi očekávali opravdu už jen bezproblémový konec matche. Jenže tohle zamrznutí a ztráta koncentrace vedlo k tomu, že na začátku desetiminutového nastavení jsme prohráli několik soubojů (ve kterých se mělo v bezpečné vzdálenosti alespoň přerušit taktickým faulem) a míč se dostal k Plankovi. Ten si troufnul do přesily a skvěle se individuálně uvolnil a ještě lépe zpoza vápna vystřelil. Já se přiznám, že jsem velký fanoušek Davida Planky a kdyby třeba v létě pan Křetínský otevřel peněženku, tak zrovna jeho bych v našem dresu viděl opravdu rád… Ale tímto zásahem mě rozhodně nepotěšil a to i s vědomím potenciálně dlouhých devíti minut zbývajícího času. Jak už to tak bývá, divácké nervové soustavy Baník záhy polechtal dalším průnikem do vápna. Na druhé straně se schylovalo k uklidnění, když rozhodčí ukázal na značku pokutového kopu po faulu na Vydru. Ovšem černokněžníci z Brumlovky nám opět nepřáli a zákrok vytáhli před vápno. Následný Kairinenův přímák byl takový slaboučký padající list, který Jedličku nemohl ohrozit a napětí trvalo.

Ale vzhledem k průběhu utkání by bylo případné srovnání vyloženě kruté. Sparta měla za celý zápas výrazně víc šancí a Baník dal první gól z ničeho a druhý po náhodné individuální akci. Osud to nejspíš viděl podobně a po standardní situaci se míč dostal k Zelenému a bylo vymalováno. Radovala se celá sparťanská obec, až na střelce samotného, jelikož k Jardovi ty velmi úsporné emoce tak nějak patří.

A nakonec to bylo o zasloužené tři fíky, když po dalším brejku Pojezný sestřelil ve vápně Kuola a Rrahmani z penalty nedal Jedličkovi šanci. Pak Letná potemněla a rozjela se pozápasová světelná, ohnivá i hudební show. Po děkovačce, když už hráči mizeli v tunelu, si kotel ještě vyvolal Briana a ten si před ním párkrát zapumpoval. Byl to celkově velmi příjemně strávený sobotní večer.

ferousek







Co se aktuálně mezi fans děje?

XII. ročník Seniorova memoriálu – pochod do Mladé Boleslavi

AUTOBUSEM 12. HRÁČE DO ALKMAARU

Bod z Plzně lepší výkonu a hry - report z výjezdu do Plzně

Pod kontrolou - report z utkání Sparta - Hradec Králové

Zalízt do nor - report z utkání Dukla - Sparta

Fanoušek měsíce - Martina a Machy

PF 2026

"Očekávání vás fanoušků mají být ta nejvyšší" říká Tomáš Rosický - II. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web

"Nejdůležitější v životě fotbalisty je dlouhodobá motivace" říká Tomáš Rosický - I. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web

ŠŤASTNÉ A SPARŤANSKÉ! A ÚSPĚŠNÝ ROK 2026!

V krysím kolečku - report z utkání Sparta - Aberdeen FC