Předkola evropských pohárů jsou velmi hektické období nejen pro hráče, ale i pro výjezďáky. Los 3. předkola EKL jsem sledoval na mobilu, ve vlaku někde u Pardubic, cestou do Kazachstánu. Letenku do Jerevanu jsem kupoval na stadionu, v době kdy Ararat-Armenia vyhrál v prodloužení v Rumunsku. V té době jsme vedli nad Aktobe 3:0, lidé kolem mě bouřili a já upřeně hleděl do mobilu a kupoval letenku. Spolu se mnou si letenku koupil i Ivan z Kolína. Takže spolubydlící na hotel byl jistý, i když letěl v jiný termín. V noci se mi ozval i Otto, legenda mezi českými groundhoppery a člen BDzL. Ten si koupil letenku na stejný termín, a tak jsem věděl, že o fotbal nebude nouze.
První zápas jsme na Letně zvládli 4:1, a tak výjezd do Jerevanu by měl být formalitou. Je pondělí 11.8. a já se ráno vracím vlakem z Prahy domů do Uherského Brodu po nedělním utkání proti Sigmě Olomouc. Doma vyřídím potřebné věci a v 19:00 už zase sedám na vlak a mířím směr Vídeň, kde se na letišti setkám s Ottou a přečkám noc. V úterý 6:05 odlétáme směr Jerevan. 11:30 jsme v Jerevanu, následuje důkladná pasová kontrola. Policejní úřednice v pasu hledala razítko z Ázerbájdžánu. I když jsem v Ázerbájdžánu byl, tak ho nenajde, protože pro tyhle případy mám 2 platné cestovní pasy, abych se vyhnul takovým problémům. Dostávám razítko a můžu vystoupit do Arménie. S Ottou bereme taxi a jedeme do centra, krátký průzkum centra, oběd a směr hotel.
V 17:00 se nám začíná první zápas, druholigový duel mezi Pjunik Academy -Širak 2. Zápas se hraje na umělé trávě Pjuniku Jerevan. Hřiště disponuje 1 tribunou. Občerstvení není k dispozici. Zápas skončil 0:0, kdy se mladí hráči snažili, ale chyběla větší kvalita v koncovce. Areál Pjuniku se nachází kousek od největšího stadionu v zemi, Hrazdan pro 54 tisíc lidí. Jenže fotbal se tam nehrál už roky, protože stadion zabavila banka za špatné úvěry svazu. Naposledy se tu hrál zápas Arménie - Turecko v roce 2013. Po prohlídce Hrazdanu nacházíme útulnou gruzínskou restauraci, což já tuze rád.
Ve středu jdeme s Ottou prozkoumat město. Jerevan je zvláštní mix architektury vkusné a té postsovětské. Atmosféra města na mě působí pozitivním dojmem a lidé jsou tu velmi milí. Jako milé znám i Azery, a vždy mi bylo smutno, že 2 tak milé národy se skrz Náhorní Karabach dokážou tak nenávidět. A tak mě jejich mírová dohoda, podepsaná minulý týden v USA upřímně potěšila. V 17:00 začíná další druholigový zápas na umělé trávě. V těsné blízkosti stadionu Republica, kde se měl odehrát i náš zápas, který byl nakonec skrz známé okolnosti přesunut. Chceme nafotit stadion Republica, jenže vzápětí se objeví hlídač a fotit nám zakazuje. Otto míří na fotbal Araks Ararat - Bentonit a já na hotel, kam to mám 20 minut chůzí. Na 20:00 jsme domluvení na sraz s jedním arménským groundhopperem a fanouškem Pjuniku Jerevan, ve stylové restauraci, kterou vybral místní fanoušek. Zde potkáme Jiřího, který se zná s Ottou. Dorazí i Machy s Martinou a tak je nás 6.
Ve čtvrtek dorazí i Ivan a tak na něj čekám na hotelu. Odpoledne jdeme projít město, kde natočím i zdravici pro SF. Cestou na hotel dám šašlik, který si tu dopřávám často. Na stadion to máme přes 8 km a tak bereme taxi. U stadionu jsme s dostatečným předstihem. Zde nás přátelsky zdraví místní ultras. Vyzvedneme vstupenky (zdarma) a jdeme na tribunu. Tribuna je nová, trávník je v dobrém stavu. Jsou tu i 2 stánky s občerstvením (lze platit kartou) a dokonce i něco jako fanshop (regál vedle stánku). V sektoru se nás schází 87, snažíme se o support celý zápas, i když se na některých v 2. poločase projevuje únava z náročného cestování. Někteří totiž přiletěli, stejně jako Ivan, až v den zápasu. Nechybí ani ironické poděkování Jennifer Lopez, kvůli níž hrajeme zde a ne na stadionu Republica.
K zápasu nedorazilo několik našich hráčů, které Brian Priske šetřil. Utkání začalo v naši režii a ve 23. minutě jdeme zásluhou Rrahmaniho do vedení. Zápas si komplikujeme zbytečnou penaltou. Kvalitu hry ovlivňuje značný vítr a hra je tak místy neurovnaná. V 87. minutě na intervenci VARu vidí domácí hráč červenou kartu, po faulu na Preciada. Přesilovku využíváme již po 4 minutách, zásluhou druhého Kosovana Krasniqiho, na gól mu nahrál aktivní Preciado. Zápas tak v klidu zvládáme a zajišťujeme si pohodový postup.
Po zápase se naše pozornost upíná do Rumunska, kde se hraje odveta Beitar Jeruzalém - FC Riga. Mnozí už měli koupené letenky do Rigy před týdnem, když Riga vyhrála doma 3:0. Já si taky chtěl koupit, ale to mi v aplikaci letecké společnosti nešlo asi 7x zaplatit, a když to nešlo ani dopoledne, tak jsem si řekl, že je to znamení a s koupí počkal. Takže když Beitar vedl 2:0, já jsem byl v klidu. Nakonec jsem se koupi letenky do Rigy nevyhnul. Bohužel mě vyšla na skoro 2x víc, než před týdnem. A i teď mi to šlo zaplatit až napotřetí. Po zápase se opět scházíme v restauraci jako ve středu, jenže brzy zavírají. A tak ještě míříme do Irish pubu. Tam se nás schází 11. A i já, téměř abstinent, si dal s ostatními na postup pětiletý koňak Ararat.
V pátek se vydáme taxíkem k televiznímu vysílači, že odtud bude skvělý výhled na Ararat. Ten je bohužel oproti našemu předpokladu, veřejnosti uzavřen. A opět se setkáváme s všudypřítomnými hlídači. A tak opět bereme taxi a jedeme k památníku arménské genocidy Turky, který je nad stadionem Hrazdan. Opět dáváme jídlo v gruzínské restauraci, a opět gastroporno. Otto jede mimo Jerevan na další fotbal, my s Ivanem volíme Aquapark a večer vyzkoušíme i místní metro.
V sobotu Ivan odlétá a my s Ottou vyrážíme taxíkem do města Armavir, cesta zabere hodinu a stojí cca 250 Kč. Ke stadionu dorazíme 3 hodiny před zápasem, nafotíme si ho a jdeme se projít do města. Centrum se skládá z jedné dlouhé ulice, na jejímž konci se nachází vlakové nádraží, což je pro nás výzva. Na nádraží se nám nedaří vyčíst, co kdy jede, nějak neovládáme arménštinu. Otto od paní z kasy zjišťuje, že vlak jede 20:25, což nám vyhovuje - fotbal začíná v 17:00. Ještě nás upozorňuje, že vlak je velmi starý - to umocňuje naši touhu po cestě vlakem. V pěkné restauraci v parku u nádraží, si dám boršč a adžarské chačapuri a jdeme zpět na stadion, na zápas arménské premier league, mezi Alašert FC - FC Ararat. Opět se neplatí vstupné a chybí občerstvení. U téměř každé řady jsou ale balíky vody pro fanoušky zdarma. Následně jsme ,,domácím" klubem pozváni na občerstvení do VIP.
Fotbal je to na úrovni naší 3. ligy, včetně návštěvy (250-300 lidí). Domácí vyhrávají 3:0, hosté vidí 2 červené karty. Už během zápasu si říkám, že vypadnout s Araratem-Armenia, tak by to byla fakt velká ostuda, když vidím úroveň jejich ligy. Na zápas dorazili další 3 sparťani, a tak vlakem zpět jedeme v 5 lidech. První co mě ve vlaku praští do nosu, je dým z cigaret, ale naštěstí se kouří jen u dveří a ne v celém vlaku. Škoda, že už je tma a tak není vidět krajinu. Po návratu do Jerevanu ještě jednou využiju metro, pak ještě skočím na šašlik a jdu spát.
V sobotu z hotelu jedeme brzy, abychom se na radu Ivana vyhnuli frontám. 12:05 jdeme na vzlet, náš pobyt v Jerevanu je u konce a za mnou je tak další výjezd bohatý na zážitky.
Sparta forever.
S pozdravem váš Martin Polák.
Co se aktuálně mezi fans děje?
'Na shledanou v lepších časech" - report z výjezdu do Liberce
Fanoušek měsíce - Roman P.
Žádná velká hitparáda to vskutku nebyla - report z utkání Sparta - Olomouc
Sparta – Lék na bolest duše. Report z utkání Sparta - Ararat Arménie
České kluby na kole dobyty! Aneb report od pánů Perníčků
Ústí není Praha! - report z utkání FK Ústí nad Labem - Sparta B
Když si chce i mimopražský fanda Sparty užít aneb vesnice jede na Spartu! - report z utkíní Pardubice - Sparta
Postup před plným barákem - report z utkání Sparta - FK Aktobe
Kazachstán s policejním doprovodem - report z výjezdu za Spartou do Aktobe
Výhra na hřišti, ale prohra v hledišti - report z derby Sparta B - slavia B
V procesu hledání - report z utkání Sparta - Mladá Boleslav
Blíž už to nejde - report z utkání Zbrojovka - Sparta B
Do Jizerek a na Střelnici: 340 km v nohách a jedno kolečko navíc - report z výjezdu na kole za Spartou do Jablonce
CHOREO NA ZÁPAS S MLADOU BOLESLAVÍ
Poznávání - report z výjezdu za Spartou do Jablonce
Fanoušek měsíce - Alex
