Rozhodli jsme se po delší době znovu trochu oživit dříve hodně populární rubriku "Fanoušek týdne", respektive ji i mírně upgradovat :) Nyní s ní přicházíme pod názvem "Fanoušek měsíce" a chtěli bychom v ní cca jednou za měsíc formou krátkého fanouškovského dotazníčku zpovídat, zejména pro začátek, některé nicky, známé z fóra na našem webu. Co jim dělá radost a s kým by šli do hospody? Bulí někdy kvůli ACS? Doufáme, že si počtete a necháte se možná i inspirovat! Prvními pěti zpovídanými v novém formátu byli Celticgirl, Herrer, Seeagull, Gaginnek, ACS - fan, roboACS, Jumbo1, dexíček a Bombito a dnes je tu desátý.

Před domácími zápasy je často k vidění na place s vlajkou vašeho oblíbeného webu – poslední dobou pravidelně s dorostem, který si se šálou nad hlavou může při hymně vyzpívat plíce. Tak to, ostatně, má být! Neúnavný fanda a inteligentní parťák k hovoru nad sklenkou Ondra. Organizátor každoročního „Seniorova memoriálu“ – pěšího pochodu za Spartou do Mladé Boleslavi. V horku i v průtrži mračen: Ondra se odradit nenechá! Další z těch, kteří už dnes na fóru netráví tolik času, jako dřív – nutno říci, že bohužel. Na nás si ale čas udělal a my si na chytré odpovědi rádi počkali.


1. Jak ses stal fanouškem Sparty?

Nejstarší vzpomínku mám, že jsme byli s klukama ze školky na plácku v Radlicích a jeden na mě vybalil, jestli fandím Spartě, nebo Slavii. Přišlo mi asi blbý být bez názoru, tak jsem řekl Spartě, protože to slovo mi znělo strašně hrdě. Slavie mi přišla taková rozplizlá. Pak jsem zjistil, že Sparta má modro-žluto-červené barvy a to mě nadchlo, ta nádherná barevná kombinace, která mě nepřestává fascinovat celý život. Hra barev, veselost, krása, láska, energie, život, všechno tam je. Ty dvě barvy vedle sebe, bílá a červená, to je šaškárna, nuda. V nejsilnějších letech, kdy se vytvářela láska ke klubu a rivalita k tomu druhému, jsem se nedotýkal ani červenobílého zábradlí a když jsem si mohl vybrat, jestli jet bíločervenou Karosou nebo rudým Ikarusem, vždycky jsem počkal na tu krásnou harmoniku. Mimochodem, to co teď udělal dopravní podnik s prostředky MHD, to je děs. No, ale abych se vrátil, vlastní názor je sice fajn, ale potřeboval jsem si to i potvrdit a tak jsem se nakonec jako pětiletý kluk zeptal i dědy, komu fandí a když řekl Sparta, tak mi spadl kámen ze srdce. Nakonec i strejda z druhé strany rodiny měl po domě plakáty sparťanských hráčů, takže jsem věděl, že je všechno v pořádku.

2. Máš kamarád(k)y slávist(k)y?

Na tohle mám štěstí a žádné kamarády, se kterými bychom se pošťuchovali, nemám, v mém okolí byli vždycky sparťani a pár klokanů. Až na střední jsem přišel do třídy plné sešívek a byl to pro mě šok, že jim taky někdo fandí, pořád jsem si říkal, kde se berou. Pár spoluhráčů je sešívaných, ale to je asi všude. Kdo mě zná, tak ví, že moje žena fandila Slavii - ano, i zarytý sparťan si může vzít slávistku. Láska je silnější. S kamarádkou zkusily nejdřív hokej na Spartě, ale tam prý byla nuda, tak pak začaly chodit do Edenu do té dřevěné budky. Ale když L. Blažek přestěhoval hokejovou Slavii do O2 areny, zklamalo ji to, brala to jako pošlapání tradic a přestala chodit, dneska už sport nesleduje vůbec. Jinak je má rodina sparťanská a většina kamarádů taky.

3. Brečíš někdy kvůli Spartě? Kdy to bylo naposledy?

No jejej, ale z radosti nebo dojetí. Naposledy jsem měl vlhké oči při sestřihu akcí Dávida Hancka, který Sparta udělala k jeho odchodu. Jsem dojímací typ. Ale kvůli prohře jsem nebrečel asi nikdy, to v sobě dusím a je tam taková bezmoc, beznaděj. Spíš mě mrzí, že s některými ikonami jsme se v minulosti neuměli rozloučit líp a těch slz nebylo víc.

4. Jak se dáváš do kupy po totálně projetým zápase?

To je dobrá otázka. Já si to potřebuju prožít. Někdo vstává ze své sedačky pět minut před koncem, nemůže se na to dívat a jde domů. Já vždycky naivně věřím až do konce a když je to beznaděj už v průběhu zápasu, nějak to vstřebávám. Pak zůstanu na tribuně dlouho po odpískání a chci tam tu emoci nechat. Takže jsem viděl všechny ty radosti fanoušků soupeře, pošlapání sparťanské šály Bestou, svěšené hlavy našich hráčů atd. Někdy počkám u hodin na fanoušky soupeře, podám jim ruku a pogratuluju. Sparta je taková srdcovka, že nemůžu jen tak odejít a začít řešit něco jiného. Dřív jsem to ještě chodíval rozchodit do centra Prahy, ideálně na Hradčany. Zlatá ulička v deset večer má své kouzlo, vždycky mě ty malé domečky uklidní a přinesou takový mír na duši a já pak můžu v klidu domů, abych tam nepřinesl tu bezmoc.

5. Co Tě na Letné dovede zvednout ze sedačky?

Já vstávám často, někdy docela lituju lidi za sebou, ale nejde to neprožívat. Jakmile jde nadějný balon do vápna, už jsem na špičkách připravenej vyskočit. Samozřejmě taky špatně snáším křivdy ze strany rozhodčích a chybějící respekt ze strany hráčů soupeře. Bořil a Malínský, tyhle dva už nechci na Letné nikdy vidět. Nemám rád nenávist, ale u podobných hráčů to jde těžko… Co mě naopak do sedačky zarazí je, když se stydím za chování vlastních lidí. Když sparťané jdou proti sobě, proti klubu nebo vyvěsí transparent, kterým třeba chtějí někoho urazit, ale působí spíš směšně. To bych se nejradši propadl a na tý tribuně nebyl.

6. Máš v lize oblíbenej stadion, na který jezdíš zvlášť rád a je výjezd v Evropě, který si hodně pamatuješ?

Tady je odpověď jednoduchá, v lize je to Mladá Boleslav, kam každý rok vyrážím pěšky v rámci Seniorova memoriálu, ale o tom už jsem na SF pár odstavců napsal, takže to tady rozvádět nebudu. Mám rád Liberec jako město a i zajímavý stadion U Nisy zasazený ve skále, líbí se mi rivalita fanoušků Slovanu vůči Spartě, je taková zdravá, mají nápaditá chorea, to mě baví. Venku jsem si nejvíc užil výjezd na Liverpool, a to nejen proto, že se kvůli rozbitému letadlu protáhl o celý den a předjel nás i autobus. Ten pocit, který šel z tribun na Anfieldu, to se nedá popsat, tam je prostě cítit všude to kouzlo, měl jsem neskutečnou husinu. A pak to chování fanoušků Reds, k fanouškům soupeře respekt, k vlastním hráčům až neuvěřitelná loajalita, tam prostě dostane čtyřku Real i Barcelona, protože tím fotbalem tam žije úplně každý a ta energie vás pohltí.

7. Co by se mělo v sezóně stát, aby sis řekl „dobrý“?

Toužím po tom 37. titulu čím dál víc. Ruku na srdce, když se třeba losovala liga na přelomu tisíciletí, tak jsem se jen koukal na to, jestli hrajeme poslední zápas doma a s kým budeme slavit titul. Bylo to daný a člověk s tím automaticky počítal. Teď si vážíme každý vybojovaný výhry o gól nad Budějkama nebo Hradcem, prostě si za tím jít krok po krůčku. Čím vousatější je oslava titulu v roce 2014, tím víc to chceme a toužíme po tom všichni. A jsem nesmírně hrdý na to, v jakém počtu na tribuny chodíme a společně o to bojujeme. Doufám, že se ta síla z tribun a energie v kabině, kterou přinesl Brian a jeho tým, spojí a dostaneme to, po čem všichni společně prahneme. Když uvidím, že pro to uděláme všechno a nedopadne to, přijmu to, ale nesmí se opakovat bezmoc a slabost, která z nás šla loni ke konci ligy v Olomouci nebo na podzim v derby.

8. Se kterým hráčem současného A-týmu bys šel na jedno? Co byste řešili?

Šel bych posedět s jakýmkoliv hráčem, každý má nějaký za sebou nějaký životní příběh, který ho přivedl až do našeho rudého dresu. Nejvíc by mě asi současně zajímal Matěj Kovář, působí úplně jinak, než většina gólmanů a hráčů, vůbec se v něm nevyznám. Tam bych asi chtěl nejvíc nahlídnout pod pokličku.

9. Na které 3 hráče, co už ve Spartě nejsou, pořád hodně rád vzpomínáš?

Většina fanoušků asi nejradši vzpomíná na hráče z týmu v době, kdy začali fandit. Měl jsem taky několik svých „Bohů“ – ty 3 je těžký vybrat. Absolutní respekt jsem měl k Pepovi Chovancovi, to byla prostě na hřišti osobnost. Slabost jsem měl pro Martina Frýdka, který je jedním z důvodů, proč mám oblíbený dres č. 11. Absolutní miláček byl Petr Kouba, provázel mě mými prvními lety a nedokázal jsem si představit, že bude po Euru 96 v brance Sparty někdo jiný. Nejde nezmínit Méďu, Vráťu Lokvence, Míšu Horňáka, Řepu nebo Sigiho. Rosa byl úkaz, jediný hráč, který byl trošku nadneseně víc, než klub. Hypnotizoval jsem ostatní hráče, ať už mu dají míč, protože každý jeho dotyk s balonem byla slast. Z mladších hráčů si mě svou poctivostí získali Pavel Kadeřábek a Dávid Hancko. Ale abych odpověděl, tak svatá trojice je asi Martin Frýdek, Petr Kouba a Tomáš Rosický.

10. Je nějaká jedna akce (útok, přihrávka, gól…) ze zápasů Sparty, která Ti zvlášť uvízla v paměti?

Mám rád situace, kdy jsi během chvíle z totální depky v absolutní euforii. Každý asi viděl video z konce zápasu Watford – Leicester, kdy hosté nedali penaltu a z protiútoku poslal Deeney Watford do finále ve Wembley a fanoušci naskákali na plochu. Na Spartě miluju podobnou situaci ze sezóny 1999/2000. Slavie vedla na jaře po výhře v Liberci už o 7 bodů a vypadalo to, že to už nepustí. Bylo nepředstavitelný, že by Rosa a spol. neměli vyhrát titul. My hráli doma s Teplicemi a rychle jsme vedli dvěma góly Míry Baranka 2:0. Jenže deset minut před koncem Teplice vyrovnaly na 2:2 a my prostě museli vyhrát. Spustil se zámek, ale ten gól ne a ne padnout. Po rohu v 92. minutě se odrazil míč a jak jsme hráli vabank, tak najednou šli na Jardu Blažka z půlky 3 samotní hráči Teplic - Verbíř, Divecký a Řízek, u nás v obraně nikdo. Krve by se ve mně nedořezal. Míč naštěstí dostal Řízek, který to napálil do břevna a my z protiútoku vybojovali poslední roh, ze kterého dal Milan Fukal vítězný gól. Přeskočil jsem radostí 5 řad sedadel, neskutečná euforie. Pak jsme vyhráli 8 zápasů v řadě, zakončili to památným derby 5:1 a titul byl náš.

11. Kdybys mohl od příštího týdne na Spartě změnit 3 věci, které by to byly?

Aspoň v lednu a v únoru bych zapnul vyhřívání na tribuně :-) Chápu Spartu, je to pěkný gesto, podobně jako vyslala i jiné signály do společnosti v poslední době, ale když už teď nejsme závislí na ruském plynu, tak bych naopak ukázal, že si zatopit umíme. A Sparta bude na jaře potřebovat rozehřáté fanoušky… Ale to je spíš tak na odlehčenou. Do sportovního vedení se mi kecat nechce, věřím, že Rosa ví, co dělá. Co se mi opravdu nelíbí, je ta díra vedle stadionu místo mého oblíbeného tréninkového hřiště, z toho mi ještě pár let smutno bude. Kdybych mohl, začal bych vyjednávat s Prahou 7, aby mohl nový stadion stát na Letné otočený o 90°. Ale sám vím, že je to spíš sci-fi.

12. Jak často pročítáš SF-Fórum a co Tě přiměje k tomu, abys sám přispěl?

Přibližně deset let jsem byl na SF dennodenně, nebyl jediný příspěvek, který bych si nepřečetl. Pak ale nestačilo, že byly nějaké neshody na tribunách, začaly urážky mezi sparťany i tady na fóru a přišel bod zlomu, kdy jsem si řekl, že to nemám zapotřebí. Teď už mě fórum zase baví tu a tam pročíst, jsou tam stálice, ke kterým mám obdiv, jak dlouho jsou aktivní a mají co říct. Čas od času mám záblesk, že bych se aktivně vrátil, jenže je to opravdu žrout času a toho není, jako dřív. A já to neumím dělat napůl, jen tak přispět a zase se odmlčet. Znám se a když se zapojím do diskuze, pak bych tu strávil celej den. Každopádně jsem vděčný, že SF je a při vědomí, kolik lidí se o takový kolos stará, je to velký zázrak a fenomén.

13. Kam chodíš pro fotbalová moudra? Co/koho sleduješ ještě mimo SF?

I když času není tolik, takové to plkání o fotbale mě baví pořád a na to jsou ideální podcasty. Sparta toho vydala dost, neskutečnej byl projekt Lukáše Pečeněho o legendách Sparty. Z těch pravidelných si poslechnu Sparťanské noviny, Odbrzděno, Kudy běží zajíc… Ze soc. sítí sleduju jen Twitter a to ještě málo, Instagramu se bráním zuby nehty, i když vím, že tam ten kontakt s hráči může být nejužší. Ale IG mi přijde, jak praví klasik místního fóra Recchi, taková navoněná bída. Těžko se s tím ztotožňuju.

14. Máš mimo Spartičky v srdci ještě nějaký klub? Jak k tomu došlo?

V srdci jen ty, za které jsem hrál, SK Modřany a Sokol Kněževes. V zahraničí mám oblíbené kluby, ale že by mi trhalo žíly, když se jim nedaří, to ne, srdcovka je jen Sparta. V Itálii AC Milan a ve Španělsku Real Madrid. Zvláštní to mám v Anglii, tam jsou mi něčím sympatické skoro všechny kluby, spíš je to o érách a hráčích. Nejde nemít rád Liverpool, to je prostě zhmotnění fotbalu se vším, co k němu patří. Hodně jsem žral Chelsea a na konci 90. let samozřejmě Manchester United. Paradoxně si mě nikdy moc nezískal Arsenal, i když díky dresům a Rosovi má ke Spartě nejbližší vztah a Thierry Henry je asi nejlepší fotbalista, kterého jsem viděl hrát. Jediný, co nechápu, že někdo může fandit Tottenhamu, to je takovej zbytečnej klub. Připomíná mi toho kluka z Obecný školy, jak říká „Kluci, dejte mi taky, nebuďte srabi“ Tam není čeho se chytit. :-)

15. Máš doma fotbalový suvenýr, ke kterému máš zvláštní vztah?

Pro mě jsou důležité vlastně asi jen dresy. Kupuju si pokaždé nový, když se změní, protože každý design má svůj příběh, období, ke kterému se váže. Kouknu se na dres a představím si hráče, kteří v něm hráli. Nejraději mám asi ten bez sponzora se zlatým erbem na hrudi ke 120. výročí, ve kterém jsme získali poslední titul. A cením si originál dresů, které na sobě měli Karel Poborský a Martin Frýdek starší.

Díky za rozhovor.

Redakce


Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Vyhlášení výsledků podzimní TIPOVAČKY 2022 a TIPOVAČKY k MS

Fanoušek měsíce - Bombito

Šťastné a sparťanské! A úspěšný rok 2023!

Fanoušek měsíce - dexíček

Fotbalová horečka - Fotbal v kraji bohyně Afrodity

Jedinečná éra skončila, děkujeme! Tohle bylo TOP 5 momentů!

Fanoušek měsíce - Jumbo1

Knížka SPARTA - 130 let fotbalové historie

Co týden dal a dá podzim 2022 (18.díl)

Usedlej fotřík on tour - report z výjezdu do Ostravy na Mol Cup

Auto pro Lukáška

Co týden dal a dá podzim 2022 (17.díl)

Narozky v mlze - report ze zápasu Sparta - České Budějovice

Díky za pomoc s přípravou a realizací chorea!

Jinej by se bál, my jdem dál - report ze zápasu Slovácko - Sparta

Prales tour - Do Újezda na klobásu

Co týden dal a dá podzim 2022 (16.díl)

Debakl béčka s Příbramí - druhý report z prohry našeho béčka s Příbramí

Fandovo velmi pozdní dopoledne - report ze zápasu Sparta B - Příbram

Pan Pospíchal měl pravdu - report ze zápasu Plzeň - Sparta

Fanoušek měsíce - roboACS

Prales tour - Pražský přebor v Braníku

Co týden dal a dá podzim 2022 (15.díl)

Co týden dal a dá podzim 2022 (14.díl)

Jak béčko nestačilo na Třinec - report z utkání Sparta B - Třinec

Co týden dal a dá podzim 2022 (13.díl)

Svý jistý - report z utkání Sparta - Pardubice na Letné

Fanoušek měsíce - ACS - fan

Co týden dal a dá podzim 2022 (12.díl)

“Sám mezi rowdies“ - report z výjezdu za Spartou do Brna