V pravidelné rubrice „Fanoušek měsíce“ vám prostřednictvím dotazníku přinášíme medailonky fandů. Pokud byste se chtěli vrátit k některému z dřívějších povídání, zveme vás do našeho archivu: Celticgirl, Herrer, Seeagull, Gaginnek, ACS - fan, roboACS, Jumbo1, dexíček, Bombito, Ondra, Bruno Rossini, Heppig, lightman1, Tommy., Průcha, Youthforce, disi, omega13, saeta, Martas007, ferousek, Polin, Gabra, Voldy, Standa Bartoš, Michal Krása, Jitka - vlajkoniška FCS Žatec, Karel z Týnce nad Sázavou, Sektor a Janina. Jsme moc rádi za ohlas, kterého se rubrice dostává a doufáme, že vás rozhovory budou nadále bavit aspoň tak, jako nás. Všem zpovídaným děkujeme za čas, který nám věnovali!


“Meine Devise: 100 Prozent Rapid, 1 000 Prozent Sparta” říká Alex, fanda ACS z Rakouska.

Jak vypadá Sparta pohledem od sousedů? A jak se může srovnávat se světem mimo český rybník? Připravili jsme pro vás letní čtení o Spartě s jejím dlouholetým fandou z Rakouska Alexem. V rozhovoru nám vylíčil, jak exoticky působil zahraniční fanda v devadesátkách a probrali jsme, kolik se toho od té doby změnilo. O fandovství přes jazykovou bariéru a o tom, jak si náš klub stojí ve srovnání s některými sousedy. Ten druhý klub, který nosí Alex v srdci - Rapid Vídeň - má se Spartou až překvapivě hodně společného. Děkujeme za moc příjemné letní povídání a doufáme, že vás bude bavit.

První otázka je asi nasnadě – jak ses stal fanouškem Sparty?

Jako bývalý fanoušek FC Barcelona jsem vždy chtěl ten tým vidět. Kamarád sehnal dva lístky na AC Sparta Praha vs. Barcelona a pozval mě s sebou. Večer 31. března jsem si všiml, že mám prošlý pas. Volal jsem pak řediteli Bezirkshauptmannschaftu (něco jako český magistrát) a ten mi zařídil, že mi úřad obnovil pas 1. dubna v 6:30. Do Prahy jsme odjížděli v 7 hodin. Zápas skončil 1:0 díky nádherné brance Horsta Siegla a tak mě zajímalo, jaká je úroveň fotbalu v Česku. O něco později jsem viděl svůj první ligový zápas v Ďolíčku: Bohemians vs. Sparta, konečné skóre 2:4.

Kolik zápasů ACS vidíš přibližně za sezónu? Máš permanentku nebo jak se dostáváš k lístkům? A co rozhoduje o tom, které zápasy navštívíš?

Vidím tak 10 až 15 zápasů za sezonu. Nemám permanentku. Předem volám kamarádovi, abych dostal své dva lístky. Jinak nemám žádné preference: derby proti tomu druhému pražskému klubu a první zápas sezony jsou povinností. Na zápasy venku rád jezdím do Olomouce, Uherského Hradiště a Plzně, protože kromě fotbalu jsou to také hezká města.

Na zápasy Sparty chodíš pravidelně od roku 1992 – změnilo se od té doby hodně? Kdybys měl jmenovat věci, které se podle Tebe nejvíce změnily v klubu, na stadionu a na fanouškovské scéně, které by to byly?

V klubu mě napadá sportovní stránka: když se hráči loučí s Kotlem, stojí za nimi řada, ve které je víc lidí než hráčů. Realizační tým je v dnešní době obrovský, stejně jako v jiných klubech. Dál je to kapacita stadionu: ta byla, jak známo, snížena. V roce 1992 bylo místo pro 36 500 diváků; dnes je to něco málo přes 18 tisíc. Ke změně došlo i na rohu stadionu: tam, kde bývala hospoda, je nyní fanshop. Co se týče fanouškovské scény, ta se hodně rozrostla. Pamatuji si zápasy, kdy bylo na stadionu maximálně 8000 lidí.

Na který zápas nejraději vzpomínáš a proč?

Vyberu tři zápasy: můj první zápas Sparty s Barcelonou v roce 1992, poslední derby proti tomu druhému pražskému klubu na Strahově v roce 2008 (tuším 2008) a remíza 0:0 v Uherském Hradišti před dvěma lety. Ten první zápas mi vydláždil cestu ke Spartě, derby mělo fantastickou atmosféru a ta remíza 0:0 nám po dlouhém suchu zajistila ligový titul.

Na který zápas vzpomínáš naopak jako na velké zklamání a proč?

Myslím, že to byl rok 1998, kvalifikace Ligy mistrů: Dynamo Kyjev prohrálo se Spartou 0:1. V Praze si v 88. minutě smolně vstřelil vlastní gól Petr Gabriel. Prodloužení góly nepřineslo a penaltový rozstřel Kyjev přesvědčivě vyhrál. Od té doby se penalt bojím; stalo se to znovu proti Kodani (3-3). A nikdy nezapomenu na neproměněnou penaltu Pavla Hapala proti Barceloně v roce 2000.

S kterým hráčem ze současného A-týmu bys rád zašel na pivo? O čem byste se bavili?

Momentálně pouze se dvěma hráči: s Janem Kuchtou a Lukášem Haraslínem. Probrali bychom celou kariéru. Ještě bych řekl Haraslínovi: “Prosím, zůstaňte na Spartě, nejezděte do Bratislavy.”

Na které 3 hráče, kteří už nejsou ve Spartě, ještě rád vzpomínáš?

Tak tuto otázku musím rozšířit. Petr Kouba, Petr Čech, Tomáš Vaclík, to jsou brankáři. Horst Siegl, Ivan Hašek, Václav Němeček, Jiří Novotný, Josef Obajdin, Pavel Nedvěd, Tomáš Rosický, Martin Frýdek (st. i ml.), Tomáš Řepka, Václav Kadlec, Vratislav Lokvenc, Miroslav Baranek, Libor Sionko, Lukáš Hartig, Tomáš Hübschman, Juraj Kucka, Pavel Kadeřábek, David Lafata a můj absolutně nejoblíbenější hráč - podceňovaný, ale opravdový “pan Železná Sparta” Kamil Vacek. Trenéři: Dušan Uhrin (st.), Jozef Chovanec, Vítězslav Lavička, Brian Priske. A pro budoucnost: David Holoubek.

Ty znáš spoustu (bývalých) hráčů i funkcionářů Sparty osobně – jak k tomu došlo?

V roce 1992 a ještě i potom se funkcionáři divili, že se o českou ligu zajímá někdo z Rakouska. Tehdy jsem byl exot a musel jsem odpovídat na spoustu otázek. Dnes je snadné navázat kontakt na soustředěních, na které také chodím. Sparta měla a má mnoho vynikajících funkcionářů: na to se nikdy nesmí zapomenout. Rudi Baťa pro mě zůstane nezapomenutelným nejen jako funkcionář, ale i jako přítel. Vlastně si myslím, že by měl mít pomník: zasloužil by si to. Způsob, jakým držel české barvy jako „mezinárodní manažer“ za éry VSŽ, byl fantastický. Jeho další kamarád, František Sahula, pracoval také pro ČSFA a poté ČMFS. Nebo Josef Krula, prvotřídní „mister Sparta“. A chtěl bych při této příležitosti říct něco zásadního: Jsem rád, že má klub v Ondřeji Kasíkovi tiskového mluvčího světového formátu. A jsem rád, že v čele tohoto klubu stojí Daniel Křetínský.

Jak se vůbec díváš na celou Křetínského éru? Nemyslíš si, že by Sparta s miliardářem v zádech měla být úspěšnější?

Na tuto otázku se těžko odpovídá. Jako normální fanoušek se rozhodně necítím na to, říkat, jak, kdy a kam má pan Křetínský investovat své peníze. V každém případě je důležité, že klub je v českých rukou. Éra VSŽ, i když byla docela úspěšná, měla i své stinné stránky. Nechci už nikdy vidět, jak na Letnou přijíždí obrovské černé limuzíny s cizími vlaječkami. To jsem považoval za urážku.

Kdybys mohl od příštího týdne změnit na Spartě tři věci, které by to byly?

Dvě věci se bohužel nedají vrátit: Jakožto sběratel bych znovu tiskl časopis Sparta do toho! a jakožto sběratel bych znovu tiskl vstupenky. A pak bych změnil způsob, jakým se k fanouškům dostává jídlo a pití. Je šílené, jak dlouho musíte na Spartě stát ve frontě na pivo. Nevím o žádném jiném stadionu, kde to trvá tak dlouho.

Jaký jsi fanoušek? Býváš trpělivý, i když se nedaří?

Jsem trpělivý typ. Do klubových záležitostí se nepletu. Nesoudím hráče jen podle jejich kvality. Pro mě je tím nejdůležitějším Sparta-Herz (“sparťanské srdce”). To musím to cítit až v horním koutě tribuny. Jenom jednou jsem byl netrpělivý a to během nejhorší kapitoly v novodobé historii Sparty: na jedné straně trenér s nedostatkem kvality, na druhé jeden zahraniční žoldák vedle druhého. To nemohlo skončit dobře. Stramaccioniho éra měla negativní důsledky ještě dlouho poté, co už byl trenér pryč. Mimochodem, mezi těmi žoldáky byl i jeden Rakušan, který dnes poučuje u nás v televizi. Když promluví, přepínám. Nezapomenu!

Tys ještě zažil dobu, kdy špičkoví hráči zůstali se Spartou celou kariéru: jak se dnes smiřuješ s tím, že už zde nejsou hráči, kteří by celou kariéru spojili se Spartou?

Klubová loajalita je dnes vzácná: to je holt změna doby. A je to tak všude - Sparta v tom není sama. Vždycky si představím pětileté dítě ve fanshopu, které si chce koupit dres se jménem svého oblíbeného hráče. Jak dlouho v tom triku svého miláčka uvidí?

Znáš spoustu lidí z fanouškovské scény ACS, která tvoří dost uzavřený svět – jak k tomu došlo (u tebe jako cizince...)? Je to těmi roky?

Určitě jsou ty léta a pro mě jsou ty kontakty velmi důležité, protože vy z Prahy máte k mnoha věcem mnohem blíž než někdo z Tullnu. A pivo v útulné atmosféře před zápasem – skvělé! Mimochodem, v průběhu času fanouškovských hospod hodně ubylo: Džbán (myslím, že se to tak jmenovalo), Skarabeus (dnes Muzeum kávy), bar na rohu stadionu, U slabé vůle, Domovina – všechny jsou pryč. Ale naštěstí je tu Tulipán, Prašivka, Ráj, Domažlická Jizba na Strossmayerově náměstí nebo Mělník a na druhé straně Dejvická sokolovna. Před zápasy je všechno tak přeplněné, že i veganská (!) restaurace naproti Ráji bývá plná.

Jak snadné nebo těžké pro Tebe před lety bylo, cítit se mezi fanoušky Sparty jako doma?

Tady musím udělat velkou odbočku: na pozvání Jozefa Barmoše jsem byl v Bratislavě na Interu a pak se najíst ve čtyřhvězdičkovém hotelu. Najednou přišel Vídeňan, měl za ušima dvě srolované 100 šilinkové bankovky a podle toho se k mladému číšníkovi i choval. Byl jsem z toho chlápka tak v rozpacích, že jsem se chtěl propadnout do země. Totéž se pak stalo o několik týdnů později v dobrém hotelu-restauraci "Mlýn" ve Vílanci u Jihlavy. I tam se jeden Rakušan choval strašně arogantně. V prvních letech po sametové revoluci jsem několikrát zažil, že se Němci a Rakušané chovali k lidem v hostitelské zemi bez respektu. Já nikdy takový nechtěl být a možná právě to lidi na fans scéně cenili.

Sledoval jsi události v Kotli? Máš na to nějaký názor?

Sleduji to velmi pozorně a mám na to také svůj pohled. Je to jako ve fotbalovém týmu: jenom se starýma to nejde a jenom s mladýma to taky nejde.

Vlajku „Wien on Tour“ je vidět téměř na každém zápase – ale Ty do této fanouškovské skupiny nepatříš, viď?

Ne, nejsem členem této skupiny, ale zakladatele a spoustu lidí tam samozřejmě znám.

Máš odhad, kolik fanoušků Sparta v Rakousku vlastně má? Předpokládám, že jsou to většinou lidé s českými kořeny…

Naprosto správně! Fanoušků Sparty je v Rakousku velmi málo – a pokud jsou, mají české kořeny. Česká liga vůbec není pokryta v médiích. Ani v novinách, ani v televizi: jsou tam výsledky turecké nebo bosenské ligy, ale ne výsledky z Česka, Slovenska, Maďarska nebo Polska. Jaká škoda!

Ty máš v srdci také Rapid Vídeň: Zdá se mi, že si oba kluby jsou v některých ohledech podobné – tradiční kluby s bohatou a úspěšnou historií, velkou fanouškovskou základnou, rekordními šampiony ve svých zemích, ale dnes se trochu trápí... (Rapid vyhrál titul naposledy v roce 2008). Souhlasíš? Co nám chybí?

Vidím to stejně, ale tady se nejspíš musíme držet trochu při zemi. Ten druhý tým z Prahy na tom byl dlouho bídně a Plzeň byla před Šádkem a Vrbou průměrná. To se změnilo: jsou tu tři týmy schopné vyhrát titul. Dřív byl titul pro Spartu daný, ale dnes si ho musí zasloužit. V Rakousku dominuje Salcburk téměř dle libosti díky skupině Red Bull. Pokud finanční velmoc Salcburk zažije krátkou krizi, Rapid by toho měl využít, ale z různých důvodů se mu to nedaří.

Když jsme v sezóně 2021/2022 hráli skupinovou fázi Ligy mistrů proti Rapidu, říkals mi, že v tom dvojzápase fandíš Spartě. Bylo to těžké rozhodování?

Ne, nebylo to vůbec těžké rozhodnutí. Moje motto: 100 procent Rapid, 1000 procent Sparta.

Jak hodnotíš letošní účast v Lize mistrů? Pomohlo nám to, nebo spíš ublížilo?

Určitě to přineslo hodně pro fanoušky: protože kdy máte šanci vidět týmy jako Atletico Madrid, Inter Milán nebo Bayer Leverkusen v tak krátkém čase?

A co to podle Tebe přineslo klubu? Řekl bys, že účast v Lize mistrů nám ukázala, co nám ještě chybí a co musíme zlepšit, nebo že propast je už tak velká, že nestíháme držet krok s „velkými kluky“ a že by byla vhodnější Evropská liga?

Přesně tak: ty nůžky jsou obrovsky rozevřené. Ale senzace jsou vždycky možné. Pokud bychom ale chtěli víc bodů, tak je asi lepší Evropská nebo Konferenční liga.

SK Rapid je tzv. Mitgliederverein (“členský klub”), to znamená, že nemá jednoho majitele. U nás je to velmi neobvyklé: mohl bys nám stručně popsat, jak to funguje?

Ta forma je docela jednoduchá: struktura je podobná, jako u rybářského spolku nebo tenisového klubu. Jednou ročně se koná valná hromada, před kterou může teoreticky každý člen podávat návrhy a do určité míry může mluvit do fungování klubu. V běžném provozu však není žádný rozdíl mezi takovým členským klubem a a.s., jako máme v Praze.

V Bundeslize, kde je tento model obvyklý, bývá slyšet stížnosti, že kluby BL nemohou konkurovat klubům Premier League, které mají často finančně silné vlastníky. Máš na tohle nějaký názor?

Nejde jen o srovnání německé Bundesligy a Premier League. Podívejme se na Španělsko: kolik prodal Real Madrid tréninkových hřišť, že byl tak náhle restrukturalizován? A zpět do Německa: Kolik dluhů má Hamburger SV a jaký dluh má Schalke 04? Tady žádná spravedlnost neexistuje!

Jsou časy, kdy Sparta (ale i Rapid) dokázala držet krok s těmi velkými a bohatými, nadobro pryč?

Ano, tyhle časy jsou pryč. Naprosto jistě. Vždycky se můžou stát senzace, ale nastálo to určitě nebude. Na to nejsou peníze. V dnešní době je jedna věc jistá: Geld spielt Fußball. (“Peníze hrají fotbal”)

V dubnu 2025 Rapid po necelých dvou letech vyhodil Roberta Klausse – čtvrtfinále Konferenční ligy, čtvrté místo v lize, finále poháru… jsme na Spartě netrpělivější?

Trenér je vždy nejslabším článkem řetězu. Rapid začal na podzim velmi dobře, ale v poslední době hraje špatně. V tabulce jsou právem na pátém místě. Osobně si nemyslím, že je to až tak chyba trenéra — ale sedm hráčů během sezony nevyměníš... Ve Spartě bylo logické, že Lars Friis odešel. Nevím to úplně do detailu, ale myslím, že snad do každého zápasu nastupoval s jinou sestavou – i když hráči nechyběli kvůli zranění nebo vyloučení.

Rakouská liga u nás nemá velkou sledovanost, ale občas nám z tribuny Rapidu posíláš opravdu pěkné obrázky pyra a choreí. Dá se srovnat fans scéna u nás a v Rakousku?

Ano, ta scéna je naprosto srovnatelná, i co se týče počtu diváků. Velký je rozdíl oproti Slovensku, kde je klub z Bratislavy a pak možná Dunajská Streda. Údaje o návštěvnosti „normálních“ utkání v Trnavě, Žilině, Košicích a spol. jsou děsivé.

Můžu k tomu jednu historku? I když se Spartou nemá nic společného…: španělský tým Zaragoza vyhrál (v sezoně 94/95) Pohár vítězů pohárů. Myslím, že ve finále porazili Arsenal. Další podzim hrál se Zaragozou Inter Bratislava. Lístek jsem měl, ale chtěl jsem se na stadion dostat o něco dřív - i kvůli parkování. Čekal jsem, že stadion bude plný, plný, plný. Tak jsem tam dorazil kolem 15:00 a moje auto bylo druhé na parkovišti. Myslel jsem, že zápas z nějakého důvodu odložili. Ale ne: ještě dnes si pamatuji počet diváků: 2 282 :)

Dočetl jsem se o „Rapidviertelstunde“ – o co jde?

“Čtvrthodinka Rapidu” se vrací do temné doby. V roce 1941 bylo Rakousko součástí Německa. Rapid Vídeň se dostal do finále mistrovství a utkal se 22. června před více než 100 000 diváky v Berlíně na Olympijském stadionu se Schalke 04. Ti u moci přirozeně preferovali německé vítězství a do 75. minuty to taky tak vypadalo: 3:1 pro Schalke. Pak ale Rapid v poslední čtvrthodině zápas otočil a jako rakouský klub vyhrál německý šampionát. Od té doby přesně v 75:00 všichni na jednu minutu vstanou a tleskají – doma i venku.

Rivalem Rapidu je Austria (na vaší svatbě platil Lilaverbot - “zákaz fialové”): Je rivalita mezi Spartou a klubem z druhého břehu Vltavy stejná, nebo je to u vás nějak jinak?

Ano, ta rivalita je naprosto stejná.

Byl vůbec ten druhý pražský tým v minulosti vždycky vnímán jako hlavní soupeř, nebo se rivalita s druhým břehem za posledních zhruba 30 let zvýšila? Pokud vím, mnoho starších fanoušků vidělo jako rivala třeba Slovan Bratislava. Jak na to vzpomínáš ty?

Rivalita se nejspíš zvýšila, protože se ten druhý klub se dostal do popředí. V minulosti samozřejmě Slovan Bratislava = úhlavní nepřítel číslo jedna.

Co si myslíš o plánovaném stěhování z Letné? Od sezóny 2016/2017 má Rapid Wien nový stadion Allianz Stadium (24 300) – na stejném místě jako starý stadion Gerharda Hanappiho (17 500). Jak ses s tou změnou srovnal? Nebo to nebyl problém, protože se klub nemusel stěhovat?

Letná je náš domov. Holešovice jsou naše čtvrť. Ale jsem také realista: Kolik fanoušků nemůže na stadion, protože se na ně nedostane s lístkama? Pro Spartu je kapacita 18 tisíc příliš malá. Proto říkám: Ano novému stadionu.

U Rapidu byla situace stejná; nyní chodí 26 000 lidí a tak je to v pořádku (24 300 platí pro mezinárodní zápasy). Existuje k tomu taková anekdota: Gerhard Hanappi, jeden z nejslavnějších hráčů Rapidu, se po kariéře stal architektem a také navrhl stadion pro Rapid. Jeho plán však nebyl dodržen a stadion byl v 70. letech postaven jinak. Ten nový stadion teď přesně odpovídá plánu, který tehdy vypracoval Gerhard Hanappi.

Jinak ale já nejsem příliš sentimentální, pokud jde o místo. Důležité je, aby každý fanoušek, který chce lístek, ho také dostal.

Tvoje čeština je stále lepší a lepší, ale přesto si umím představit, že jazyk může být docela problém. Vím například z Tvého facebookového profilu, že Spartaforever sleduješ poměrně aktivně. Jak to děláš?

Nemusím rozumět každému slovu - rozumím kontextu. Když dorazím do Prahy, první zastávkou je vždycky trafika, kde kupuju Sport a Blesk. Čtení hodně pomáhá. Snažím se také mluvit co nejvíce česky v hospodách a restauracích.

Co si myslíš o Spartaforever? Jak si třeba stojí ve srovnání s kanály fanoušků Rapidu?

Spartaforever je top! v Rakousku na tomto poli není k nalezení žádná inspirace. Spartaforever je velmi dobrá stránka od fanoušků pro fanoušky.

Pravidelně nakupuješ ve Stylsportu: koupil sis v poslední době kousek, který Ti udělal zvláštní radost?

Tady nemusím dlouho přemýšlet: Hrnek s nápisem "2024 Sparta Double" :)

Díky za rozhovor.

Redakce


Co se aktuálně mezi fans děje?

Novinky ve Stylsportu - léto 2025

Startuje podzimní část Tipovačky 2025/26

Dětská trička ve Stylsportu

Letní trika ve Stylsportu

Fanynka měsíce - Janina