Jak si prosazujete ten fotbal? Každý máme něco: ten maká víkendy, ta musí na noční, tomu se narodilo dítě a tahle má v pondělí těžkou písemku. Nikdy nekončící tanec mezi vejci, kdy je potřeba vše poladit tak, abychom se nakonec všichni ve zdraví sešli v ochozech. U nás doma funguje staré dobré "něco za něco" - máme dvě pořád ještě ne úplně velké děti a kolem nich se člověk něco nalítá: kroužky, vyzvedávání, úkoly z matiky, svačiny... Snažím se, co to jde, se o to s paní Novákovou dělit rovným dílem - nejenže je to fér, ale navíc se pak mnohem líp vstřebává, když tatínek zmizí na celou sobotu někde v Brně nebo kde. Mimochodem, pěkným bonusem, na který jsem si zvykl, jsou všemožné poslouchací pořady, co jich dnes je plný internet - ať už vás zajímají mamuti, zahradní technika nebo severská literatura. U každé otravné domácí práce se tak člověk může tak trošku věnovat i tomu, co má rád. Po povedeném zápase v Olomouci jsem si třeba docela s chutí pustil nějaký sigmácký podcast a tetelil se blahem nad tím, s jakým respektem se fandové jiného klubu vyjadřovali o kádru ACS. Úplné pohlazení po fanouškovské duši - kdy se vám to stalo naposled?

V neděli večer čekaly Pardubice - soupeř ze spodních pater tabulky, ale všichni máme ještě v paměti ten děs a běs z minulé sezony. Navíc je po obří reprepauze, během které všichni vypadli ze zápasového rytmu a taky se nám bohužel zranilo pár hráčů. Zkrátka jeden z těch zápasů, které je především potřeba zvládnout. Jakkoli.

V rámci jedné novější tradice se zápas s Pardubicemi ve spolupráci s Armádou ČR organizuje jako "zápas cti". Mně na uniformy neužije, ale pochopitelně rozumím tomu, jaký to všechno má obzvlášť v dnešní době význam. Jsem rád, že se taková věc dělá a rád z tribuny ocením všechny ženy a muže v armádě i v zálohách. Po hymně ACS zahraje armádní kapela hymnu státní a drží se minutka ticha za padlé vojáky a vojačky.

Sparta do zápasu nastupuje bez zraněného Karabce a tak má pásku Patrik Vydra, který se naopak po zranění vrací. Na levý kraj obrany místo zraněného Ryneše vyběhne Martin Suchomel. Hodně dobře se v Olomouci ukázal Singhateh, ten dostává místo na levém křídle. Nejvíc se asi tematizuje Jonathan Brunes, který se pořád ne a ne trefit. Trochu si před zápasem myslím na to, že by se proti Pardubicím mohl zas rozstřílet. A je to právě on, kdo hned zkraje svojí aktivitou zatlčí na soupeře, ten udělá chybu v rozehrávce a Brunes získává balón. Tady je podle mýho potřeba ocenit, že i když je náš útočník tak dlouho na suchu a zoufale potřebuje góla, tak nechrtí, přiťukne Mercadovi, který je k bráně čelem a ví, co s tím. 1:0 ve 4. minutě je úvod, ve který jsem doufal. V zápase, který určitě nebude snadný, dostaneme od soupeře takový dáreček a co my na to? Přestaneme hrát... Tohle je něco, co vídat pravidelně a fakt hrozně těžko to koušu: omluvil bych nesehranost, nebo motivované a připravené soupeře, kteří nám to nedělaj snadným, ale že ten zápas prostě vezmem a takhle ho odevzdáme? To prostě nechápu! Na dobrých 40 minut naprosto vyklízíme pole a necháme hrát soupeře. Jenom díky tomu, že proti nám stojí kvalita spodku tabulky a taky, že nás podrží gólman, Pardubice nesrovnají nebo dokonce neotočí. Kolem 40. minuty se z tribun ozývá pískot.

Sparta má šanci až ve 43. minutě, ale Hoeverovu střelu chytá brankář. Z rohu pak Brunes hlavou pěkně ale těsně vedle. Do šaten se tak jde za stavu 1:0, ale jinak žádná hitparáda. Zápas je to jinak takový divně nijaký: tomuhle se asi v MM-hantýrce říká "nejde nic získat, ale lze mnohé ztratit". I kdyby bylo 4:0 do půle, pořád se to bude považovat jenom za splněnou povinnost. A na 4:0 to teda nevypadalo ani omylem. Přijde mi, že atmosféra v ochozech rázu zápasu "z povinnosti" docela odpovídá. Plus už jasně podzimní počasí taky nepomáhá.

Do druhé půle se nám naštěstí povede vstoupit dobře a hned v 51. padá po rohu hlava Jardy Zeleného do branky. Patrik Vydra to tam ještě vlítne pojistit, ale ani není třeba. Ok, tak jo. Tohle beru. A teď to pojďme vklidu dohrát. Od 2:0 máme zápas už docela pod kontrolou - do dobré šance se dostane hráč s číslem 31, ale jeho lobík se snese pouze na břevno. A v 74. se po dlouhé době vrátí na hřiště Sivert Mannswerk. Vždycky jsem rád, když se nám vrací ti dlouhodobí marodi - a taky to určitě nabídne trenérovi další možnosti a variabilitu do zálohy. Zápas se dohrává dá se říct už jenom s jedinou otázkou - probudí se Brunes? Dostane se sice do dvou dobrých možností, ale ne a ne mu to tam spadnout. Nebo chybí větší preciznost v zakončení? Možná... Každopádně si umím představit, že na tom klukovi je deka jako prase a s hlavou dole je to všechno ještě o kus těžší.

Zvládáme ošidný zápas po reprepauze. To se vždycky cení. Jeden z těch "3 body jakkoli a rychle od toho". Jsem si jistý, že těch 40 minut hrůzy z první půle jsme neviděli jenom my. Vždycky si po takových zápasech říkám, že chlapci aspoň nebudou moc na hrušce. Snad se to ukáže už ve čtvrtek v EL proti Lillestrømu. A pak na Baník: ten je sice na tom už dlouho bídně, ale proti nenáviděné Spartě se budou chtít určitě ukázat.

Slyšíte ten hluk? Sparta je náš klub!


Novák


Co se aktuálně mezi fans děje?

Fanynka měsíce - Pája z FCS Opolany

Už je to čtrnáct let, nikdy nezapomeneme, Seniore!

Návrat po letech - report z výjezdu do Olomouce

Díky Jennifer Lopez opět v Arménii - report z výjezdu za Spartou do Arménie na EL

Nejasná předpověď počasí - report z utkání Sparta - Jablonec

Letecký speciál do Athén

Nejhorší start do ligy za posledních třicet let - report z výjezdu do Hradce za Spartou

Využití peněz ze sbírky na choreo