V pravidelné rubrice „Fanoušek měsíce“ vám prostřednictvím dotazníku přinášíme medailonky fandů. Pokud byste se chtěli vrátit k některému z dřívějších povídání, zveme vás do našeho archivu: Celticgirl, Herrer, Seeagull, Gaginnek, ACS - fan, roboACS, Jumbo1, dexíček, Bombito, Ondra, Bruno Rossini, Heppig, lightman1, Tommy., Průcha, Youthforce, disi, omega13, saeta, Martas007, ferousek, Polin, Gabra, Voldy, Standa Bartoš, Michal Krása, Jitka - vlajkoniška FCS Žatec, Karel z Týnce nad Sázavou, Sektor, Janina, Alex, Roman P., Kraken, Sodomák, Lucifer Pekelný a Martina a Machy. Jsme moc rádi za ohlas, kterého se rubrice dostává a doufáme, že vás rozhovory budou nadále bavit aspoň tak, jako nás. Všem zpovídaným děkujeme za čas, který nám věnovali!

Je to už pár let, co náš dnešní “fanoušek měsíce” Pesfilipes psal svoje sloupky na SF. Vzpomínáte? Skoro až náboženské “sváteční slovo” a pravidelná “mediální bublina”, která kousavě analyzovala dění v českém fotbale i způsob, jak se o něm psalo. V těch bohatýrských dobách bez sítí dokonce vyprudil zástupce šéfredaktora sportovního deníku k přímé reakci. Povedený zásah! Dnes uvidíte Psafilipsa kroužit kolem plochy s aparátem ve slušivém rozlišováčku FOTO. I když už ho na stránce tolik nevídat, ze svého zanícení pro klub našich srdcí ani zápalu pro diskusi vůbec nic neztratil. Děkujeme za čas, který nám věnoval, přejeme ostrý záběr a hodně zdaru do dalších let.



1. Jak ses stal fanouškem Sparty?

Sparťanem jsem se nestal, ale narodil. Spartu mám v krvi z obou stran rodiny, oba mí dědové byli velcí a opravdu velmi hrdí Sparťani, a to i v dobách, kdy se Spartě ne úplně dařilo. Děda z máminý strany byl pak ten, kdo mě na Spartu prvně v životě přivedl… ačkoli vlastně ne tak docela. Byl první, kdo mě přivedl na zápas Sparty (co jsem schopen si vybavit, a následně dogůglit, tak šlo o zápas Sparty s Trenčínem 3:0, 12.11.1978). Nicméně první na Spartu mě, pro mě i dneska trochu překvapivě, přivedla máma na nábor v nějakých asi 6 letech. Nejsilnější moment z celýho náboru pro mě byl, že jsem měl na sobě krásný zápaďácký triko s Mickey mousem. A pak na konci náboru jak nějaký trenér povídá – je fakt šikovnej, tak jestli chcete, můžem ho doporučit do Dukly Karlín, to je takový náš partnerský klub… Ten člověk fotbalu očividně vůbec nerozuměl. Já z Vinohrad a někam do Karlína.

2. Co na fanouškovství máš rád a co oceňuješ u jiných fandů Sparty?

Co mám rád na fanouškovství… Oddanost, to je asi to pravý slovo. Ať se zrovna daří nebo ne, když máš klub v srdci, miluješ ho dnem i nocí. Za každýho počasí. To je ten zásadní rozdíl mezi příznivcem klubu a fanouškem. Příznivec přeje spíš rozumem, fanoušek fandí srdcem. U jiných fandů Sparty obecně hodně cením jakoukoli aktivitu, nejde jenom o výjezdy. Nemusíme chodit daleko, když jsme tady na SF. Třeba pan Neznámý Zdenda, alias Taborita1. Na SF je od samýho vzniku, ten jeho dennodenní záběr je neuvěřitelnej. Bez něj si web SF popravdě neumím představit. Pro mě absolutní hrdina (ačkoli těch kluků, co jsou pro web SF životně důležití, bude určitě víc).

3. Máš kamarád(k)y slávist(k)y?

Pochopitelně. Ve fotbalový kabině kdysi na velkým, dneska na Hanspaulce, se vždycky někdo našel/najde. V mladším věku jsme si dávali někdy fakt hodně co proto, nic si nedarovali. Postupem věku už se to, když už, tak omezuje spíš na krátký nevinný poznámky. Někteří z nás jsou slabší na srdce, spoluhráči do týmu se shání čím dál hůř, tak už se spíš šetříme.

4. Jak do fandovství zapojuješ rodinu: vychováváš ke Sparťanství anebo je pro Tebe Sparta spíš hájemstvím, kam rodina nemá přístup?

Jsem v tom sám, s radostmi i strastmi.

5. A co z druhé strany: jak velké pochopení má Tvoje rodina pro tvé postižení Spartou? anebo to jde spíš mimo ně?

Na pochopení si nemůžu stěžovat, naopak. Žena má navíc tolik pudu sebezáchovy, že mě třeba nikdy nekonfrontovala s dotazem podobným tomu ze seriálu Čtvrtá hvězda (Koho máš radši, mě nebo Spartu?). Kdysi dávno, když jsme se poznali, pohrával jsem si s myšlenkou, že bych jí nabídl malou průpravu jak správně žít s fanouškem Sparty pod jednou střechou, v geniálním díle od Františka Nepila – Má stoletá láska Sparta. Nakonec si ale našla svou vlastní cestu i bez pana Nepila. Je to vzácná žena.

6. Brečíš někdy kvůli Spartě? Kdy to bylo naposledy?

Kvůli Spartě? Jednou určitě. Začátkem října 2012, v kapli svatého Václava na Vinohradech. Odchod pana kolegy Seniora mě zasáhl hodně hluboko v srdci. Oč jsme si k sobě v počátcích hledali cestu trochu déle, o to víc a možná by se dalo říci opravdověji, jsme si rozuměli pak. Vláďu jsem měl moc rád, často na něj myslím, vzpomínám. Párkrát v roce si rád najdu chvíli a zastavím se za ním v Ďáblicích, Že bych kdy brečel kvůli nějakému konkrétnímu výsledku Sparty, to si opravdu nevzpomínám.

7. Jak se dáváš do kupy po totálně projetým zápase?

Těžko. Možná paradoxně mnohem mnohem hůř ze zápasů u televize, než když jsem na stadionu. Na stadionu je mi výhodou, že se snažím stoprocentně koncentrovat jenom na svoje focení, to je pro mě uklidňující prvek. Obecně se snažím ctít pravidlo, že kdo fotí - nefandí. Mě focení baví. Takže když fotím, nefandím. Pro mě je daleko důležitější a nepopsatelně radostnější mít okamžik všeobecné radosti (nebo smutku) vyfocený, než se k tý radosti sám přidávat. Není to asi pro každého, ale já jsem rád, že to tak mám.

8. Máš v lize oblíbený stadion, na který jezdíš zvlášť rád a je výjezd v Evropě, který si hodně pamatuješ?

Měl jsem rád Bazaly. Dneska se mi strašně líbí stadion Slovanu Bratislava, je to taková moderní sparťanská Letná, s galerií. Byl jsem tam dvakrát fotit a ten stadion je fakt nádhernej. Výjezd v Evropě? Vzpomínám na výjezd v listopadu 1991 v nultém ročníku Ligy mistrů na Barcelonu (prohra 2:3), San Siro je ikonický, Anfield... Ale nezapomenutelným pro mě byl třeba výjezd za devatenáctkou v květnu 2015 na finálový zápas turnaje Yokohama Cup v Německu. Šest set kilometrů tam, tuším že 25 minut finálového zápasu, 4 góly Kaiserslauternu a šest set kilometrů zpátky. Krásný, dokonalý. Vždycky je člověk radši, když fotí sparťanskou radost, než smutek a prohry. Ačkoli i ty k tomu životu se Spartou patří. Vloni když na mě facebook v květnu vykulil tuhle vzpomínku, že už to je deset let, tak jsem jenom polkl. Byl to skvělý tým – trenéři David Holoubek s Kubou Hovorkou, na soupisce byli mj. Matěj Pulkrab, David Březina, Michal Sáček, Tomáš Wiesner, Patrik Štorc, Zinedin Mustedanagič, Martin Toml, Filip Císařovský, Matěj Sváta, Vojta Čmelík, Filip Hašek, ad.ad.

9. Který naživo sledovaný zápas byl pro tebe nej a čím to bylo?

Uf, to je otázka. Nedám dopustit na výhru 3:2 nad Realem v září 1983, seděl jsem ve 2. řadě nekryté tribuny těsně vedle lavičky Sparty, asi pět metrů od Václava Ježka. Ze zápasu jsem toho moc neměl, ale koučinkem VJ jsme byl naprosto fascinován. Pan Ježek se moc neostýchal, po jednom zákroku na Pepu Chovance poslal k sudímu svůj pohled na věc: “…ty ču**ku francouzskej“, taková upřímnost a neohroženost k autoritě ze západu mě jako čtrnáctiletého kluka pochopitelně nadchla. Kdybych měl vybrat opravdu jen jeden zápas, tak asi derby na starém Edenu na jaře 1995. Začalo to Pepou Chovancem, který doslova z kanclu nastoupil do základní sestavy a Pavel Nedvěd to rozhodl střelou do víka, výhra 1:0. Seděl jsem na montované tribuně na protilehlé, ta střela v nastavení vymetla pavučinu, načež ta euforie se nedá popsat, rád si to na youtubu připomínám.

10. Který zápas si naopak pamatuješ jako ohromné zklamání?

Těch zápasů by asi bylo víc. Ale odvetu čtvrtfinále poháru UEFA na jaře ´84 na Hajduku, s rozhodujícím gólem snad ve 120.minutě jsem kousal hodně špatně a hodně dlouho. Domácí odveta v kvalifikaci o LM s Dynamem Kyjev by byla v žebříčku taky hodně vysoko. Venku nečekaná výhra 1:0. Odveta noční můra. Snad v 90.minutě Pošta vyrazil střelu někam hodně před sebe, míč trefil na vápně vracejícího se Gábu do kolene nebo kam a od něj to doskákalo do sítě… došlo se až do penalt, kde jsme se totálně rozložili proměnili jen jednu, naproti tomu Dynamo čtyři a byl konec. Taky pěkná depka.

11. Co by se mělo v sezóně stát, aby sis řekl „dobrý“?

Ideálně? Double a postup do jara v Lize mistrů. :)

12. Se kterým hráčem současného A-týmu bys šel na jedno? Co byste řešili?

S Lukášem Haraslínem. Asi bysme probrali typický vlastnosti a nástrahy temperamentu lidí narozených 26.května… myslím, že byschom si hodně rozuměli.

13. Na které 3 hráče, co už ve Spartě nejsou, pořád hodně rád vzpomínáš?

Honza Berger – prostě Bůh, dvoje plíce, geniální fotbalista, Tomáš Skuhravý – Ježkovo dítě, trochu průšvihář, ale postupový gól na Realu v 18 letech nedá jen tak někdo. Já ten gól znal snad 40 let jenom z reportáže s mikrofonem za fotbalem, televize to nedávala. Pár let zpátky kdesi na CS filmu dávali dokument Krátkého filmu, Rudá Sparta. Já na to koukám a najednou tam vidím kratičkou sekvenci z “toho” zápasu a i s tím slavným gólem Tomáše. Po 40 letech!

Tomáš Rosický – úkaz, krásný vedení míče, periferní vidění, šajtle, asi bylo logickým vyústěním, že s tímhle talentem tu toho moc neodehrál.

Takže TR10 vlastně ani moc nepočítám a doplním o Davida Lafatu – kanonýr, dát v lize 5 gólů v jednom zápase, to se asi někdy sejít může, ale šest gólů v Evropě?! Skvost, výjimečná, historická událost. Jsem moc rád, že jsem u těch 6 gólů #DL21 mohl být a zažil to na stadionu osobně. UEFA Davidovi sice počítá jenom pět gólů, ale za mě naprosto nepochopitelně, nelogicky, nespravedlivě. Oni mají své postupy, já taky. Já mu jich počítám prostě šest!

14. Je nějaká jedna akce (útok, přihrávka, gól…) ze zápasů Sparty, která Ti zvlášť uvízla v paměti?

Ani ne tak akce, jako spíš obraz a je to spojeno se Seniorem. Byl to naprosto banální zápas úvodních kol domácího poháru s Českými Budějovicemi (říjen 2009). Senior pohárové zápasy miloval, hlavně teda ty venkovní. Na tom zápase bylo na Spartě doslova pár lidí. Ale Senior nevynechal, vždycky seděl striktně na svém místě nekryté tribuny, u zídky. Já ho tam tehdy vyfotil, bylo půvabné jak tam seděl sám, široko daleko nikdo a on si tam hověl, naprosto spokojen. Ta fotka teď provází každé výročí Seniorova odchodu na SF, asi i proto mi uvízla v mé paměti.

15. Je naopak něco negativního ze hřiště nebo mimo něj, co pamatuješ jako velkou prohru - kromě těch opravdických sportovních?

Mám asi jednu vzpomínku, kterou bych opravdu rád vymazal z paměti a ačkoli toho hodně zapomínám, na tohle ne a ne zapomenout. Byl to myslím první titul na zrekonstruované Letné, teda na jaře 1995 a to jak tehdy pojala svou roli “pořadatelská služba”, ve mně zůstalo dodnes. A dodnes to Petru Machovi a spol. nezapomínám a vyčítám.

16. Kdyby ses mohl dovědět "jak to tehdy ve Spartě bylo doopravdy" koho a na co by ses zeptal?

Zas trochu uhnu, asi v sobě nemám nějakou jednu otázku, ale mrzí mě, opravdu hodně, že mě nenapadlo nebo jsem se neodhodlal udělat rozhovor s Láďou ze Staré Sparty, který opustil naší sparťanskou rodinu náhle o loňských prázdninách. Velký Sparťan, s neuvěřitelnými znalostmi, příběhy o Spartě. Na Strahově byl myslím víc než doma. Děkuju SF že vloni udělal rozhovor se Starou Spartou jako celkem, kde o Láďovi byla nejedna zmínka. Přesto si ale vyčítám, že jsem tohoto srdcaře a velkého znalce Sparty nevyzpovídal. Občas máme poklad před očima a přesto ho nevidíme…

17. Kdybys měl stroj času a mohl se přenést do historie Sparty, které období by sis vybral?

Patrně bych se rád podíval do období Železné Sparty (1918-1926), kdy jsme drtili nejen domácí, ale i mezinárodní soupeře. Pravdou ale asi je, že ta doba oběcně, vykreslená ve filmech pro pamětníky, je trochu zidealizovaná. Přesto bych rád viděl tu Železnou Spartu v akci.

18. Kdybys mohl od příštího týdne na Spartě změnit 3 věci, které by to byly?

Přivedl bych Dávida Hancka, Huga Ekitikého a Cristiana Ronalda.

19. Jak se stavíš k novému stadionu na Strahově? Spíš ti rve srdce, že se budeme muset stěhovat anebo přihlížíš spíš k těm počtům fans, které se nemají na stadion dnes šanci dostat?

Před X lety, když se prvně začalo vůbec diskutovat o stěhování (do Letňan, Stodůlek, ap.) mě to téma iritovalo fakt hodně. Postupem let už mě ale vyhraněnost v této otázce opouští. Jsem stará konzerva. Letnou miluju, ačkoli už je to taky starší dáma. Sparta je Letná, jako že hokejky jsou Holešky. A dneska? Jdu do outůčka a ani nemrknu, natož abych zatlačoval nějakou sentimentální slzu.

20. Jak často pročítáš stránky SF a co si tam čteš nejradši?

V začátcích SF a plus mínus nějakých deset dvanáct let jsem tam byl na fóru opravdu den co den, o víkendu i ve svátek, vlastně skoro furt, jak se říká 24/7. S odchodem Seniora jsem se začal vytrácet i já. Abych se přiznal, tak dneska navštěvuji SF už spíš trochu sporadicky. Miloval jsem Co týden dal a dá od Majka, to byla pro mě studnice informací a souhrnů ve formátu, který mi naprosto vyhovoval. Ale sám vím, jak je psaní pravidelné rubriky časově náročné, svým způsobem vysilující.

21. Kam chodíš pro fotbalová moudra? Co/koho sleduješ ještě mimo SF?

Mám takovej speciální sociální koutek, s pár velkými vlajkami ze SF, s kterými už se kolem Sparty potkáváme,… hodně dlouho. AI mi teď vyhodilo, že web SF je na světě od února 2004. Strašnejch let.

22. Máš mimo Spartičky v srdci ještě nějaký klub? Jak k tomu došlo?

Už od zmíněného zápasu v září 1983 mám rád Real Madrid (ty jejich sněhobílé dresy, nádhera) a od března 1985 Juventus (Platini, Boniek, Rossi, Scirea, Tardelli, Cabrini, Serena… na lavičce Maestro Trapattoni, pane to byl tým. A my je porazili!).

23. Chodíš nakupovat do Stylsportu v Havanské ul.? Co je tvůj oblíbený kousek? A je třeba něco, co bys v nabídce viděl rád, ale zatím to v ní není?

Poměrně pravidelně tam pro mě chodí nakupovat hlavně moje mnohem lepší polovička.

24. Máš doma sparťanský suvenýr, ke kterému máš zvláštní vztah?

Na první dobrou mě napadne asi míč podepsaný celým Juventusem, z už zmíněného březnového odvetného zápasu Sparty ve čtvrtfinále PMEZ ´85, kdy jsme je jako jediní v tom ročníku porazili (1:0). Za dva měsíce se JUVE stali vítězem PMEZ v onom historicky tragickém finále na Heysel stadionu (apropos čím jsem starší, tím méně chápu, že se ten zápas tehdy po tom všem vůbec dohrál). Dva zarámované podepsané dresy Sparty z vítězných zápasů Ligy mistrů se Šachtarem Doněck v roce 2000 (3:2) a Portem 2002 (2:0, trenér José Mourinho) mají určitě taky své významné místo.

Díky za rozhovor.

Redakce


Co se aktuálně mezi fans děje?

Slyšíte ten hluk? Tak se bortí sen! - report z utkání Sparta - Alkmaar

Sbírka na choreo

Pocity - report z utkání Sparta - Slovácko

Každá je blbá - report z výjezdu do Alkmaaru

Choreo na zápas se Slováckem

Titul v pr..li - report z derby v Edenu

Sarà perché ti amo - report z výjezdu na Mol Cup do Mladé Boleslavi

Druhá liga, taky liga....report ze zápasu Sparta - Baník na Letné

XII. ročník Seniorova memoriálu – pochod do Mladé Boleslavi

AUTOBUSEM 12. HRÁČE DO ALKMAARU

Bod z Plzně lepší výkonu a hry - report z výjezdu do Plzně

Pod kontrolou - report z utkání Sparta - Hradec Králové

Zalízt do nor - report z utkání Dukla - Sparta

Fanoušek měsíce - Martina a Machy

PF 2026

"Očekávání vás fanoušků mají být ta nejvyšší" říká Tomáš Rosický - II. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web

"Nejdůležitější v životě fotbalisty je dlouhodobá motivace" říká Tomáš Rosický - I. část rozhovoru s Tomášem Rosickým pro náš web

ŠŤASTNÉ A SPARŤANSKÉ! A ÚSPĚŠNÝ ROK 2026!

V krysím kolečku - report z utkání Sparta - Aberdeen FC