Jsou pro vás některé zápasy důležitější, než jiné? S Baníkem víc, než se Zlínem? Mě třeba docela rozčilujou řeči o “sériích smrti”, ve kterých se “až teď ukáže”. Vadí mi, že se tak znehodnocujou vítězství nad všema těma Bohemkama a Slováckama. Pro soupeře jsou zápasy s ACS vždycky vrcholem a ty body je potřeba prostě sbírat všechny. Myslím, že loňská černá sezóna toho byla jasným příkladem: tak obří ztrátu prostě neuděláš jenom v Derby a s Plzní. Notabene jsme vloni domácí Derby vyhráli - co je ti to ale platné, když pak prohraješ v Liberci nebo doma s Jabkama. Samozřejmě ale chápu, že z fanouškovského pohledu jsou zápasy, ve kterých nechceš prohrát ještě víc, než jiné. A jeden takový nás čekal v sobotu večer na Letné.

Celé jsme si to udělali složitější tím, že minulé kolo zůstaly všechny body v Hradci. Že to tam byl typický “zápas blbec”, který jsme pohledem snad jakékoli statistiky mohli a měli zvládnout, je úplně jedno - nezvládli. Tečka. Důležitá bude teď reakce - a ty stíny z loňska, kdy se po slibném začátku stroj zasekl natolik, že už ho do konce sezóny nikdo pořádně nenahodil, má spousta fandů pořád v hlavě. A co si budem, na nasedání zpátky na vítěznou vlnu si umíš představit snazší protivníky, než je Plzeňská Viktoria. Co s tím já jako fanda můžu dělat? Nic víc, než dál věřit a stát za svým klubem mě nenapadá. Jo, vlastně jedna věc tady je: přispět svou troškou k atmosféře v ochozech. V sobotu ráno tak vyrážím na roznos chorea, které si zápas s velkým rivalem zaslouží. Vždycky koukám po nových tvářích - ti pravidelní účastníci jsou důležití a vždycky je rád potkávám, ale sami to nevytrhnem. Je třeba novou krev. A tak rád vidím několik mladých kluků (holky tentokrát nějak vynechaly…), ale jsem přesvědčený, že by účast mohla a měla být vyšší. Kdyby bylo za hodinku a půl hotovo, všichni bychom si to užili víc. Navíc sobotní ráno bylo opravdu nádherné - podle mnohých poslední prosluněné dny letošního roku a k tomu má člověk legendární Letnou téměř sám pro sebe - opravdový zážitek k nezaplacení. Velký dík patří pizzerce Pizza Letná za něco k snědku a krámku Stylsport za sparťanské pivko. Všem, co přiložili ruku k dílu pak palec hore za pomoc a aktivitu - určitě doražte i příště!

Jedním z důvodů, proč mám roznosy tak rád, je ten, že mi pomáhají se oprostit od důležitosti večerních událostí. Zůstat doma, tak už se vidím, jak bych byl od rána nervní a vrčel na své nejbližší, kteří jsou v tom, pochopitelně, úplně nevinně. Není to Derby, ale ani zápas s Plzní mě nenechává vklidu: navíc, jak jsem popsal výše, může tento zápas napovědět, jak pevná Priskeho Sparta je. Buď se ukáže, že v tom týmu je opravdová síla, anebo si budeme muset přiznat, že jsme se krmili těšínskými jabky. Kdyby to dopadlo třeba jako domácí na jaře, tak by to jistě zamávalo i silnějšíma povahama, než jsem já… A můžeme si padesátkrát říkat, že po odchodu dvou hráčů základu oslabili - pořád je to tým, který má velkou kvalitu a trenéra, který mi sice není ani trochu sympatický, ale i já musím uznat, že připravit svoje hráče umí.

V sobotu by “zlatovlasá primadona” Káďa Pešek oslavil 130. narozky. S fotbalem začínal v dobách, kdy ho studentům zakazovali hrát - mistr v hokeji i ve fotbale, který po sportovní kariéře ještě vystudoval farmacii. Legenda “Železné Sparty” z druhé poloviny 10., 20. a začátku 30. let, podle níž máme dnes pojmenovanou jednu z tribun. Za Spartu odehrál dnes naprosto neuvěřitelných 20. sezón! V roce 2022 mu Sparta kompletně zrekonstruovala hrob na Olšanských hřbitovech, tak se stavte zapálit svíčku (koordináty náhrobku najdete třeba na medailonku v ochozech na Letné). Já jsem v sobotu na tribuně Kádi Peška brzy - sluníčko ji vydatně prohřívá a tak si dobrovolně jdu stoupnout do fronty ke stánku. Tam jsem aspoň ve stínu. Naše sestava proti Plzni možná trochu překvapí: rád vidím návrat Filipa Panáka, Honza Kuchta tentokrát zůstal na lávce a na levém křídle nastupuje John Mercado. Já z toho čtu, že na jeho straně chceme začít víc na jistotu a proto Mercada jistí pan Spolehlivý Jarda Zelený.

Během hymny rozbalí Kotel obrovské choreo přes dvě patra - už když jsem ho ráno viděl zabalené, přišlo mi přímo monstrózní. Podbarvené ohníčkama a dýmem: moc pěkné! Kvituju, že se rozhodli to odpálit hned na začátku a nezasahovat do rozehraného zápasu. Když už se hraje, tak je pochopitelně akci mnohem složitější nějak vhodně načasovat. Zápas se hned od začátku hraje docela od podlahy - od Plzeňáků jsem to, že nás budou chtít pokopat a otrávit, samozřejmě čekal. Rád ale vidím, že si naši kluci nenechají nic líbit a taky chodí do soubojů agresivně. Nikdo tomu druhému nic nedaruje: hráči zes Plzně na můj vkus od začátku docela polehávají a kouskují hru. “Snad se jim to vymstí”, doufám v duchu. Je ale vidět, jak je Plzeň schopná bleskurychle uštknout. Nemají sice kontrolu míče ani tlak, ale ty průnikovky na útočníky jsou přímo smrtící. Je mi jasné, že tento zápas není z ranku těch, které jsou v první řadě o nás - tenhle soupeř je náš level. Vzadu se pak můžou opřít o jistého Jedličku, který v první půlce vychytá hned dvakrát Rrahmaniho a Patriku Vydrovi se do úniku obětavě vrátí stoper. U nás Peter Vindahl taky ukazuje, že tohle bude jeho večer a ve velké ložence vychytá Adua. Do šaten se tak jde bez branek. Uff, tohle nebude snadná záležitost.

V tradiční 12. minutě letí nad hlavy připravovaná kartoniáda - já jsem v tomhle stará škola a je mi bližší sokolská povaha choreí na Protilehlé, které vznikají za součinnosti každého jednoho či jedné v ochozech, ale samozřejmě chápu, kam jdou trendy. S barevnou fólií připravenou v ruce jsem rád za to, že nám to Kotel odpočítává a třeba je to jenom moje přání, které je otcem myšlenky, ale v sobotu jsem po nějaké době zase vnímal hodně dobrou komunikaci až symbiózu mezi Kotlem a Protilehlou. Jakoby se zasypalo pár příkopů - doufám, že se nepletu. Můžu sám třeba některé věci vidět jinak, než lidi z Kotle a není to svět, který bych žil, ale přijde mi jako naprosto uhozený, když si fans jednoho klubu nakládají mezi sebou. A že to umíme! Dle mého z toho ale nikdy nebylo nic dobrého ani pro jednu, ani pro druhou stranu.

Abych se přiznal, tak taktice fotbalu příliš nerozumím, ale občas mě docela baví si prohlížet to grafické znázornění všeho možného, co se dnes na tom sportu sleduje: heat mapy, vektory… Jednou z těch moderních veličin je i “momentum” - kreslí se to do různě vysokých špalíčků podle toho, co v zápase prožíváte. No a moje osobní momentum se v 53. minutě propadá do pekelných hlubin - z ničeho nic nám jejich Vydra dává docela snadnou hlavičkou góla. “Jééžiš, to snad neeee!” V tu chvíli mě opravdu pojme hrůza z toho, že je snad hotovo. Dnešní mač od začátku působí jako klinč, který klidně může rozhodnout jediný gól. A my ho právě dostali. Navíc Plzeň od úvodu ukazuje, že to, čemu se u nás říká “taktický výkon” ovládá na výbornou. Kouskování hry, válení - poprvé v životě vidím zdržovat zdravotníka… Pochopitelně mi bleskne hlavou i ten Hradec z minulého kola: tohle prostě není dobrý! Naštěstí hned za 3 minutky zvládne Birmův trochu divný dloubák Patrik Vydra vrátit hlavou do ohně, kde si balón najde Mercado a v pádu srovnává. Jooo! Pojďte! A jak jsme ještě před chvílí seděli všichni jak zmoklé slepice a poprvé bylo na chvíli slyšet i fans soupeře, tak teď celá Letná naprosto exploduje. Od srovnání mám chvílema zase pocit, jako když jsme s Brianem mířili za titulem: celá Letná naprosto fanaticky žene kluky za výhrou. Takhle to miluju!

V 60. minutě sice Birma nezvládne z úhlu propálit Jedličku, ale je to jednoznačně Sparta, kdo udává tempo. Zdá se mi, že plzeňáci začínají působit trochu unaveně - tak je pojďte dorazit! V 74. je pak hrozně viditelně ve vápně sražen Preclík a sudí hned fouká penaltu. K mému překvapení se do věci vloží VAR a já to moc nechápu: co řešíte, vždyť tahle byla viditelná z vesmíru! Rozhodčí po kontrole u obrazovky, ale tahá pro Vydru rovnou červenou a já začínám mít hodně dobrý pocit. Na to, aby Plzeň zvládla dnešní zápas, ji nebudou stačit fotbalisti - na to potřebuje šílence, co za ni na place chcípnou. A takové má jenom dva - a jeden z nich se jde právě sprchovat. I když je na place Albion Rrahmani, kterému bych desítku svěřil já, míč si bez váhání bere Birma. Zasekne rozběh, jak se to dneska dělává, ale Jedlička mu na to neskočí - mě berou mdloby, ale Birma proměňuje. Hotovo! Do konce mače je ještě nějakých 20 plus minut, ale nevěřím, že by se Plzeň na něco zmohla. Šancí má mnohem víc Sparta a nastavení pak dohrajeme hodně zkušeně u soupeřova praporku. Když Durosinmi pošle svoje zakončení dva metry nad, je hotovo.

Zvládáme tak otočit těžký zápas proti silnému soupeři. Ve stínu porážky z Hradce určitě nic snadného - tleskám tomu, jak kluci nezačali blbnout, hráli si pořád to svoje a počkali, až Plzni začnou docházet síly. Ke konci bylo vidět, jak mají ty bílý trika úplně durch propocený. Tohle byla reakce, kterou jsem chtěl vidět! A nechci se tady příliš vyklánět z okna a kecat po 9. kole něco o titulu, ale dneska jsem se chvílema vrátil do naší poslední mistrovské sezóny. Viděl jsem zas nezlomnou vůli a sebevědomí, které dovede zvládat i takovéto náročné zápasy. Na tribunách fanatizmus, který přímo stříkal. Oslavné “Na srdci ES” jsme si v sobotu večer všichni zasloužili. A v sobotu všichni společně na Baník!

Sparta je náš klub!

Novák







Co se aktuálně mezi fans děje?

Vždy to může být jenom horší - report z výjezdu do Hradce Králové

A to mi byl Hradec vždycky sympatickej...

Fanoušek měsíce - Kraken

Díky, moc rád jsem vás na Letné zase viděl - report ze Sparťanské tečky

Komentář: Sparťanská tečka

Trakařem na derby

Když si dáš dárek sám sobě - report z utkání Sparta - Zlín na Letné

Po čtyřicáté, ale stále jako poprvé - report z výjezdu do Rigy

Osobnosti - report z utkání Sparta - Dukla na Letné

Na Spartu v Budějcích musím jít, i kdyby z Prahy přijeli třeba vodní pólisté

Nenaplněná očekávání - report z utkání Sparta - FC Riga

K Araratu pro postup - report z výjezdu za Spartou do Arménie

'Na shledanou v lepších časech" - report z výjezdu do Liberce

Fanoušek měsíce - Roman P.