Jaké to bylo s Riga FC? Z mého pohledu to byl zápas, který průběžně nabourával veškerá očekávání, která jsem před ním a v jeho průběhu měl já a jistě i mnozí jiní. Příklad? Očekávalo se například, že soupeř z lotyšské metropole bude silný do ofenzívy, avšak jeho obrana bude slabší. Realita? Na Letné se představil tým s velmi kvalitní hrou do defenzívy, který ale směrem dopředu skoro nic nepředvedl. No ale to trochu předbíhám, protože jak to vypadalo ve čtvrteční večer na Letné?

Diváků se sešel „plný dům“, byť fronty před zápasem na občerstvení se mi zdály překvapivě snesitelné. V hledišti panovala řekl bych odhodlaná atmosféra a z fandění jsem měl ze začátku dobrý pocit. Jelo se „V Praze na Letný hraje pražská Sparta“ a znělo to tak nějak energeticky a dobře to souznělo se vstupem do utkání. Tenhle chorál, resp. jeho provedení, je takový barometr, z kterého odhadnete vývoj atmosféry. Když zní dobře, bude atmosféra skvělá. Když je to nemastný neslaný, bude i celková atmosféra během zápasu spíš nic moc. Ve čtvrtek to znělo dobře. Ultras si k výročí okupace připravili vzkaz, který podle ohlasů většina lidí (včetně mě) moc nepochopila. Šlo o narážku na minulost Lotyšska v rámci SSSR? Anebo snad směřoval na ruského majitele lotyšského klubu, potažmo na jeho příznivce (na sítích se psalo, že klub je známý jako bašta etnických Rusů)?

Podle internetu je průměrná návštěva na zápasech lotyšské ligy výrazně nižší než u nás. Riga FC ji má okolo 1 200 diváků, takže pro hráče soupeře musela být atmosféra zaplněné Letné trochu nezvyklá. V kotli soupeře se sešlo pár desítek fanoušků a kdo je vyloženě nehledal, tak si jich ani nevšimnul. Během celého zápasu si nevybavuju jediný okamžik, kdy by byli slyšet (ale v tom množství to je taky těžké).

Sparta do toho od začátku šlapala a hned v úvodu si došla pro standardku u vápna. Mám to k tomu místu přes celé hřiště, ale potěšilo mě, jak Birma ještě hecoval diváky a zatápěl pod kotlem. Na hráčích bylo od prvního okamžiku znát nažhavení a sebedůvěra. Drželi jsme balón, kombinovali a soupeři ho moc nepůjčovali. Nicméně ten tlak ne a ne vyústit v nějakou opravdu velkou šanci. Sem tam zblokovaná střela či ubráněný průnik do vápna, ale jednoznačné ohrožení branky soupeře nikde. Jen pár autů a rohů. Nicméně když to nešlo ze hry, pomohla si Sparta právě ze standardní situace. Kuchta si po 21 minutách naskočil na přední tyči na Haraslínův roh a poslal míč za záda soupeřova brankáře. Trochu nás ještě napínal VAR, ale branka byla nakonec uznána a hned to bylo veselejší.

Obraz zápasu se nicméně změnil jen minimálně. Sparta kontrolovala hru a soupeř dobře vyplňoval prostory. Zkrátka spíše taktické šachy než dechberoucí podívaná s množstvím šancí.

Poločasový hvizd a šlo se do kabin. V rozhovorech na tribuně panovala spokojenost a očekávalo se, že Sparta bude po přestávce pokračovat v tlaku, utahovat šrouby a soupeř fyzicky odejde. Kdo jste byl na stadionu či jste utkání sledoval v televizi, již víte, že toto očekávání se nenaplnilo ani trochu. Riga v druhém poločase opticky vyrovnala hru (byť jejich útoky se spolehlivě zastavovaly o naši obranu) a my byli i nadále nebezpečnější. Ale kromě pokusů Lukáše Haraslína to vlastně k žádnému velkému ohrožení soupeře nevedlo.

Brian Priske (a s ním jistě i většina fans) očekával, že trochu potřebného vzruchu do utkání přinese John Mercado, jehož několika minutové představení v Liberci všechny řádně nažhavilo. Ale ani tohle očekávání se nenaplnilo a minutu po minutě bylo patrné, že hráči soupeře s námi vydrží běhat až do konce a nic moc se nezmění. Ale kvituji, že atmosféra byla stále pozitivní, dobře se fandilo, nadávek úplné minimum. Sparta nehrála úplně špatně, zkrátka jen opatrně a dopředu se moc nehrnula.

Minuta za minutou ubíhala a vypadalo to pořád stejně. Měli jsme míč a opatrnou přípravnou kombinací ho dostali do nějakého nebezpečnějšího prostoru. Přihrávka či centr, ztráta a kontr soupeře. Ten byl nicméně dobře zablokovaný a míč se znovu ocitnul na našich kopačkách, takže opatrná přípravná kombinace… a dál už to znáte.

Priske postupně hrábnul do sestavy a už v 77. minutě vyčerpal kvótu střídání, když na hřiště poslal Enemeho s Rrahmanim. Eneme tam měl po pár minutách hezkou přihrávku do vápna na Millu, ale výsledkem bylo jen slabé zakončení. Když to pak vzal na sebe a zkusil poslat torpédo zpoza vápna, tak střela jen lízla vnější tyč.

Asi jsem nebyl sám, kdo očekával, že utkání se jen dohraje, neboť Sparta nechtěla riskovat a soupeři stav dával dobrou šanci do odvety. Ale i tohle očekávání se (naštěstí) nenaplnilo. Přitom to nebyla nijak nápadná akce, zkrátka dlouhý míč, který na půlce prodloužil Birma na Rrahmaniho a ten šel proti několika obráncům. Jenže proti němu nikdo nevystoupil, všichni způsobně couvali a Albion se tak s hlavou nahoře dostal asi na 20 metrů od branky. A zase tam poslal tu svou „tak akorát“ placírku. Někdy si říkám, jestli není trochu sadista, který se vyžívá v psychickém utrpení soupeřových brankářů. Jsou střelci, kteří tam pošlou mičudu způsobem, který nezavdává žádné pochybnosti. Nechytatelné žíně, za kterými se může gólman maximálně ohlédnout a ví, že s tím nešlo nic dělat. Ale Albionovy góly jsou jiné. Vypadá to, že by je brankář měl mít, ale míč nakonec letí o trošičku rychleji, takže na ně nedosáhne. Nanejvýš se mu podaří jej tečovat. Představuji si, jak pak brankářem musí cloumat vztek. Jak si klade otázky, zda se to přece jen nedalo chytit? Jak si vyměňuje vyčítavé pohledy s obránci a navzájem se obviňují. Tak přesně takový byl i tenhle gól.

Ještě proběhlo pár minut nastavení, které se podařilo přečkat i s kulhajícím Asgerem bez nehody a do odvety tak jdeme s dvougólovým náskokem. „Diskotéka“ se Sweet Caroline, děkovačka, při které tribuny vyvolali právě Albiona a pak cesta domů. K nám na venkov už ta dráha takhle večer moc nejezdí a navíc jsem musel druhý den do práce.

Cestou přes park ke mně doléhaly poslední pozápasové chorály a já si v duchu rekapituloval zápas. Asi to nebyl výkon, o kterém se budou točit filmy. Ale Sparta to odehrála zkušeně a výsledek je velmi nadějný. Ještě není úplně jasno, v Rize se do toho bude muset jít naplno, nicméně zaděláno je. Na podzim by se tu měla hrát tahle trochu vysmívaná a podceňovaná evropská soutěž, která má ale pro mě jisté nevšední kouzlo. Očekávám, že to v ní dotáhneme až do Lipska.

ferousek





Co se aktuálně mezi fans děje?

K Araratu pro postup - report z výjezdu za Spartou do Arménie

'Na shledanou v lepších časech" - report z výjezdu do Liberce

Fanoušek měsíce - Roman P.

Žádná velká hitparáda to vskutku nebyla - report z utkání Sparta - Olomouc

Sparta –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Lék na bolest duše. Report z utkání Sparta - Ararat Arménie

České kluby na kole dobyty! Aneb report od pánů Perníčků

Ústí není Praha! - report z utkání FK Ústí nad Labem - Sparta B

Když si chce i mimopražský fanda Sparty užít aneb vesnice jede na Spartu! - report z utkíní Pardubice - Sparta

Postup před plným barákem - report z utkání Sparta - FK Aktobe

Kazachstán s policejním doprovodem - report z výjezdu za Spartou do Aktobe

Výhra na hřišti, ale prohra v hledišti - report z derby Sparta B - slavia B

V procesu hledání - report z utkání Sparta - Mladá Boleslav

Blíž už to nejde - report z utkání Zbrojovka - Sparta B

Do Jizerek a na Střelnici: 340 km v nohách a jedno kolečko navíc - report z výjezdu na kole za Spartou do Jablonce

CHOREO NA ZÁPAS S MLADOU BOLESLAVÍ

Poznávání - report z výjezdu za Spartou do Jablonce

Fanoušek měsíce - Alex