sparta forever homepage
Jméno: heslo: ?
FB - Sparta ForeverTwitter: Sparta Forever (@spartaforever)Instagram: spartaforever_cz
zaregistruj se hledej

reklama

Názory

Pusťte fanoušky na fotbal!

ferousek 29.05.2020 05:29

Epidemie koronaviru zasáhla všechny kontinenty a spousta států přijala razantní plošná opatření proti jejímu šíření. Česká republika patřila mezi ně a tak se naše země uložila k jakémusi jarnímu spánku, kdy došlo k utlumení většiny sektorů ekonomiky a společnosti včetně sportu. Nyní se pomalu vracíme k normálu a jako vlaštovka tohoto vývoje se znovu roztočila kola fotbalové ligy. Ligové divadlo však působí poněkud zvláštně. Po jevišti se sice prohánějí jednotliví aktéři (hráči a rozhodčí), zcela však absentuje obecenstvo, tedy fanoušci. Obecně se uvažuje o povolení větších akcí až na závěr samotného rozvolňování a ve světle bolestných zkušeností, kdy utkání Atalanty Bergamo s Valencií, resp. Liverpoolu s Atléticem Madrid patrně přispěla k šíření nemoci, se to jeví na první pohled jako logické. Účelem těchto řádků je podívat se na celou záležitost i druhým pohledem a také se zamyslet nad tím, jak rizika spojená s pořádáním ligových utkání před diváky snížit na minimum.

Ještě než se na toto téma vrhnu, musím se dopustit drobné (a laické) medicínské odbočky, neboť bez vymezení základních pojmů nemá jakákoli úvaha na toto téma valný smysl. Nejdiskutovanější virus současnosti se odborně nazývá SARS-CoV-2 a způsobuje nemoc COVID-19. Zkratka SARS vyjadřuje povahu jím způsobených zdravotních problémů- jde o těžký akutní respirační syndrom. Virus je vysoce nakažlivý, přenáší se nejčastěji kapénkami při osobním styku. Jde o nový kmen viru, se kterým se žádná populace dosud nesetkala (hovoří se o tzv. naivní populaci). Nemoc probíhá v rozdílné intenzitě. Část nakažených je zcela bez symptomů, část má mírný, až středně těžký průběh nemoci. Část pacientů vyžaduje intenzivní lékařskou péči a část nemoci navzdory této péči podlehne. Smrtí končí nejčastěji u pacientů s jinými zdravotními problémy, často vyššího věku. Nemoc mohou přenášet i nakažení bez symptomů. V důsledku prodělané nemoci pravděpodobně vzniká imunita (je však otázkou, na jak dlouho). Neexistuje vakcína, ani specifická léčba. Souběžně probíhá několik studií a některé léky používané na jiné nemoci mají nadějné výsledky, ale k jejich masivnímu nasazení je daleko. Moderní medicína si podpůrnou léčbou (plicní ventilace, léčba symptomů) většinou umí poradit. Pokud je v populaci málo nakažených, je koronavirus mediální bublina. Zásadní riziko nemoci však spočívá ve skutečnosti, že dokáže během krátké doby zasáhnout velkou část populace a nemocnice zcela zahltí těžké případy Pak začnou na nemoc hromadně umírat i ti, kteří by jinak přežili. Zároveň paralyzovaný systém zdravotní péče přestane zvládat péči o lidi s jinými „běžnými“ zdravotními problémy.

K takovému scénáři již na několika místech částečně došlo (Wuchan, Lombardie, New York). Ostatní státy se takovému průběhu snaží mermomocí vyhnout. Asi jste již slyšeli o snaze po zploštění křivky (flattening the curve), tedy rozprostření epidemie na delší časové období. Klíčová veličina, jež se sleduje, se skrývá pod značkou R0 (reprodukční potenciál). Vyjadřuje, kolik lidí se nakazí od jednoho nemocného. R0 není konstanta, její hodnotu ovlivňuje mnoho faktorů, mezi nimi nejvíce opatření přijatá vládami jednotlivých zemí.

Česká republika má aktuální hodnoty nakažených nízké. Existují jen malá, izolovaná ohniska a za těchto okolností dokonce ani nedává smysl sledovat aktuální hodnotu RO. Jinými slovy situace v ČR je pod kontrolou.

Úplná eliminace viru je ale patrně nemožná. Bude tu s námi dlouho a budeme se s ním muset naučit žít. A stále budeme muset mít na paměti, že se aktuální dobrá situace může zhoršit a čísla nově nakažených začnou narůstat. Měli bychom se tedy chovat tak, abychom snižovali rizika přenosu. Zároveň se není důvod připravovat na apokalypsu. Koronavirus není mor a ani v nejčernějším scénáři nevyhubí celé vesnice a města.

Rizika přenosu na stadionech

Koronavirus a s ním související nemoc COVID-19 jsou z medicínského hlediska velmi mladé fenomény a logicky s nimi nikdo na světě nemůže mít dlouholeté zkušenosti. Lidstvo tuto nemoc teprve poznává a naše znalosti o podmínkách přenosu se ještě budou zpřesňovat. Obecně lze ale říct, že koronavirus se přenáší nejčastěji vzduchem (tj. pacient se nakazí vdechnutím kapénky obsahující vir) a kontaktem sliznic s kontaminovaným povrchem (tedy např. tak, že se pacient dotkne kontaminovaného povrchu a pak si šáhne na ústa, nos popř. oči).

K nákaze je potřeba určitá virová dávka. Pokud budete vystaveni malé dávce, poradí si s ní naše všeobecná nespecifická imunita a nemoc u nás vůbec nevypukne. Pokud budeme uvažovat jako o startovací dávce pro rozvoj nemoci minimálně o hodnotách 1000 virových částic (virionů), je v podstatě jedno, zda je do těla dostanete najednou (např. vdechnutím jedné kapénky obsahující 1000 virových částic), či postupně během krátké doby (tedy např. deseti vdechnutími po 100 virových částic).

Profesor epidemiologie Erin Bromage ve svém popularizačním blogu upozorňuje, že při jednom kýchnutí vypustí nakažená osoba do svého okolí až 200 000 000 částeček viru, při obyčejném výdechu však jen 50 až 5000 Hovor, popř. zpěv a křik vedou k nárůstům vylučovaných infikovaných částeček o řády ve srovnání s pouhým dechem. Tyto částečky viru se šíří pomocí kapének a aerosolu. „Dostřel“ kapének závisí na jejich velikosti a počáteční rychlosti. Většina kapének jde poměrně rychle k zemi, některé jsou však natolik malé, že setrvají ve vzduchu i několik minut. S největší silou a tedy nejrychleji se kapénky uvolňují při kýchnutí. Profesor Bromage z těchto faktů vyvozuje několik závěrů stran rizika nákazy. Pokud na Vás nakažená osoba z blízka kýchne, dostanete pravděpodobně dost silnou dávku v jediném okamžiku. K nákaze při hovoru je již zapotřebí několikaminutový kontakt a za tiché přítomnosti (tj. bez mluvení) se tato doba prodlužuje na desítky minut. Musím upozornit, že profesor Bromage tato čísla uvádí jako ilustrační a nikoli jako tvrdou, experimenty přesně potvrzenou veličinu.

Riziko přenosu představují místa, která jsou uzavřená, se špatnou cirkulací vzduchu a s vysokou koncentrací lidí. Z těchto faktorů se fotbalových ochozů týká zejména ten poslední. Již jsem v úvodu zmínil utkání Bergama s Valencií a Liverpoolu s Madridem. V souvislosti s nimi se objevují spektakulární titulky hovořící o biologických bombách či rozbuškách epidemie. Kritické ohlédnutí ovšem nabízí poněkud nejasný obrázek. V Anglii, Itálii i Španělsku došlo záhy po těchto zápasech ke zhroucení zdravotních systémů a nikdo nakažené systematicky tzv. netrasoval (tj. nezjišťoval, jak se nakazili a kde a s kým přišli do styku. Lze pouze konstatovat, že oblasti spojené s těmito zápasy patří k nadprůměrně zasaženým. (Obdobné závěry platí též např. pro Cheltenham, kde se uskutečnily velké dostihové závody v době, kdy jejich konání již bylo jinde na kontinentu nemyslitelné).

Přijměme princip předběžné opatrnosti a akceptujme předpoklad, že zmíněná sportovní klání jsou opravdu hlavní příčinou statisticky významnějšího výskytu nemoci. I tak nelze bez dalšího tvrdit, že k nákaze došlo v ochozech. Na zápasy je nezbytně nutné se nějak dopravit a to nejčastěji prostředky hromadné dopravy. K nákazám mohlo dojít již cestou na stadiony (či naopak cestou ze stadionu).

K fanouškovskému zážitku také nezřídka patří nějaké to posezení před a po zápase. K nákazám tak mohlo hojně dojít i v barech a restauracích. Opět jen připomínám, že pro jakékoli silné závěry v této věci chybí data a pohybujeme se pouze v rovině spekulací.
Zkusme si ale trochu zaspekulovat. Jedna čínská odborná studie (ve fázi předběžných závěrů před dokončením recenzního řízení) identifikovala 318 případů několikanásobných přenosů. Jen k jednomu však došlo ve venkovních prostorách. To by naznačovalo, že v otevřeném venkovním prostředí se koronavirus šíří jen velmi málo.

Jaká opatření tedy přijmout?

V případě velmi malého výskytu jsou vlastně jakákoli bezpečnostní opatření zbytečná, protože se není od koho nakazit. Nehodlám polemizovat s odpovědnými místy, zda v této fázi již jsme. Místo toho bych rád nastínil možný soubor opatření, která by snížila riziko přenosu nákazy. Tato opatření by směřovala k eliminaci rizikových situací s vysokou pravděpodobností přenosu.

⦁ Měření teploty u vstupu na stadion a zákaz
vstupu lidem se zvýšenou teplotou
Jakkoli mohou nemoc přenášet nakažení zcela bez příznaků a zvýšená teplota je symptomem společným pro řadu chorob, může mít její měření své opodstatnění. S horečkami se bude taktéž pojit častý kašel, při kterém nemocný vypouští do svého okolí velké množství infekčních kapének a aerosolu. A nejde jen o jejich množství, díky kašly jsou také vystřelovány do značné vzdálenosti, může tak jimi být zasažena i osoba sedící ve vzdálenosti několika metrů

⦁ Roušky

Ačkoli česká společnost po úvodním nadšení výrazně ochladla ve svém vztahu k rouškám, jejich nasazení v prostředí zvýšené koncentrace lidí dává smysl. Rouška nechrání svého nositele, snižuje však množství kapének, které vypouští do svého okolí. I primitivní rouška ze starého trička snižuje toto množství na zlomek oproti nechráněným ústům.

⦁ Základ všeho - snížení kapacity návštěvníků

Logicky se nabízí omezit kapacitu. Podle mého soudu se však v ČR postupuje zbytečně byrokraticky, když tato omezení směřují (či spíše podle komunikace vládních představitelů budou směřovat) na celkové množství účastníků včetně diváků. Pokud hypoteticky vláda povolí akce s účastí 500 lidí, budou na nějakém malém divizním stadionku hlava na hlavě, zatímco na ligovém stadionu se může taková návštěva rozprostřít a udržovat mezi sebou velké rozestupy. Obdobně bude na malém stadionku docházet ke koncentraci návštěvníků u vchodů a sociálních zařízeních.

Mnohem rozumnější by však bylo omezení hustoty návštěvníků. Pozornost by se měla věnovat koncentraci osob v uzlových bodech, tedy vchody a toalety. Laicky řečeno stanovit maximální kapacitu podle množství vchodů a toalet (tedy x návštěvníků na jeden turniket či pisoár).

Dále zavést sezení v rozestupech šachovnicovou metodou. Ukažme si efekt této metody.

Při standardním sezení bez omezení máte hlavu souseda ve vzdálenosti cca 55 až 60 cm od své hlavy. Hlava člověka sedícího přímo před vámi (či za vámi) se nachází ve vzdálenosti cca 100 až 110 cm.







Při šachovnicovém rozestupu je hlava nejbližšího souseda po straně vzdálená 110 až 120cm a narostla i vzdálenost osoby sedící před vámi či za vámi.







Připomeňme, že kapénky poměrně rychle padají k zemi. Vzdálenost 110 až 120 cm ještě není považována za bezpečnou, ale riziko nákazy je v ní již výrazně nižší, neboť se do ní kapénkami přenese jen zlomek virových částeček. Tento efekt je pak dále podpořen použitím roušek a také vlivy otevřeného prostředí, kde se koronavirus patrně šíří relativně špatně.
Toto opatření lze nadále škálovat. Pokud upravíte kapacitu tak, že mezi dvěma osobami není jedna, ale hned dvě sedačky, rozestup v rámci řady se zvětší na 165 až 180cm. Tato hodnota je přitom již v některých státech považována za bezpečnou (odpovídá cca 6 stopám), nicméně odborníci ze zemí s metrickým systémem používají spíše hranici 2 metry.
Při těchto hodnotách lze přibližně uvést, že návštěvník sedící v ochozech představuje riziko pro 14 lidí, kteří se nacházejí v jeho „dostřelu“. Toto riziko je možné dále stupňovat na velké (do 100cm vzdálenosti hlav), střední (100 až 150 cm) a malé (150 až 200cm).

Jaká je distribuce ohrožeností?

Plná kapacita

Velké riziko 2
Střední riziko 6
Malé riziko 6

50% kapacita

Velké riziko 0
Střední riziko 4
Malé riziko 2

33% kapacita

Velké riziko 0
Střední riziko 2
Malé riziko 3

Připomeňme, že hovořit o velkém, středním a malém riziku lze jen relativně. Nikdo na světě neví, jaká by byla procentuální pravděpodobnost přenosu nákazy v kterékoli z těchto skupin. I „velké“ riziko tak může být jen několik procent a „střední“ riziko na hraně zázraku.

Pro kluby by zabezpečení těchto opatření nemělo představovat neřešitelný problém. Prodávaly by pouze obsaditelná místa (např. v liché řadě liché sedačky a v sudé řadě sudé sedačky). Lístky lze prodávat na jméno a pokud by někdo nechtěl respektovat určené místo k sezení, příště by si jej již nekoupil.

Varianta s 50% kapacitou by pokryla fanouškovskou poptávku po většině utkání naší nejvyšší soutěže. I varianta s 33% na Spartě či Slavii znamenala návštěvu přes 5 tisíc diváků. Dokonce lze uvažovat o ještě přiškrcenějších variantách. Při povolení 25% kapacity lze rozsadit diváky tak, aby byl minimální odstup 1,5 metru (tedy s malým rizikem), při 20% dokonce zcela bez rizika. 20% je přitom hranice racionality. I na nejmenších ligových stadionech totiž znamená 1000 diváků, tedy stejné množství, jako připustil ministr Vojtěch jako hranici maximálního vstupu od 1. července.

Pár myšlenek závěrem

Svým příspěvkem bych rád rozproudil debatu a podnítil veřejný tlak na racionální přístup v oblasti opatření proti šíření koronaviru. Byl to právě tlak veřejnosti, který v minulosti silně ovlivnil postup zodpovědných míst. Tentokrát by bylo vhodné jej nasměrovat vůči nesmyslné a neobhajitelné politice omezování akcí pomocí absolutních čísel. Model poměrného (procentuálního) omezování dává mnohem větší smysl, neboť riziko spočívá pouze v hustotě lidí, nikoli v nějakém paušálně stanoveném maximu návštěvníků. Jistě jsem nesepsal nějaký zevrubný plán, jen načrtl možný model se zaměřením na jediný aspekt – kapacitu v hledišti. Šiřte jej, kritizujte jej a vylepšujte a doplňujte.

Jako fotbalový fanoušek bych se rád zase dostal na Letnou a fandil našim rudým koním na místě. Kvůli koronaviru je tento sen zdánlivě vzdálený, ale snažil jsem se doložit, že zbytečně. Mnou navrhovaná opatření jistě nezajistí 100% bezpečí, ale riziko přenosu minimalizují. A znovu připomínám základní východisko - COVID-19 sice není obyčejná rýmička (znal jsem osobně člověka, který této nemoci podlehl, bylo mu 56 let a před onemocněním žil aktivní život), ale hlavní nebezpečí spočívá v potenciálu explozivní epidemie. Chovejme se rozumně, ale mějme na paměti, že nejhorší je smrt z vyděšení. Neupínejme se k tomu, že se za pár týdnů probudíme a vše bude jako dřív. Ta nemoc tu s námi nějakou dobu bude, nicméně to není důvod abdikovat na normální život. Hledejme cesty, jak jej naplnit. Věřím, že návštěva fotbalu je nejen pro mě jedním z důležitých střípků.

ferousek

PS. Doporučená četba mimo odkazy v textu:

Velký manuál od expertů z Bulovky: Jak jsme daleko s poznáním koronaviru?

a

Why you’re unlikely to get the coronavirus from runners or cyclists

Diskuze k článku

Komentáře (2)

Sdílej na FBSdílej článek na Twitter


  Novinky na internetu
hrac

Kotal Václav

známka:

6 6

zápasy: 15
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Hancko David

známka:

6 4

zápasy: 14
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

12. hráč

známka:

6 3

zápasy: 9
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Moberg Karlsson David

známka:

6 1

zápasy: 13
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Kanga Guélor

známka:

6 1

zápasy: 14
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

1.  Kiri  Kiri  309

2.  recchi  recchi  308

3.  Morn  Morn  306

4.  steve17  steve17  304

4.  bbs  bbs  304

6.  Skříň  Skříň  290

7.  spartak5  spartak5  285

8.  Vencano  Vencano  279

9.  martinka  martinka  277

10.  jana  jana  275

11.  lukas01.lukas  lukas01.lukas  272

reklama
reklama
Facebook
Toto jsou stránky, které si tvoří samotní fanoušci fotbalové Sparty. Za jednotlivé příspěvky odpovídá jejich autor a nemusí vyjadřovat názory a stanovisko redakce.
Pokud chceš přispět i ty, neváhej a kontaktuj nás na fanousci@spartaforever.cz .
Zasláním jakéhokoli materiálu dává jeho odesílatel redakci automaticky svolení k jeho publikování na tomto webu a právo k případnému dalšímu využití.
Zároveň tím potvrzuje, že je jeho autorem. Jakékoliv užití obsahu těchto stránek včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, videí a fotografií je bez písemného souhlasu Sparta Forever zakázáno.
2004 - 2020 (c) Sparta Forever (fanousci@spartaforever.cz) Follow spartaforever on Twitter
reklama
reklama