Blíží se sobotní čtvrtá hodina odpoledne, kdy nás má vyzvednout Sam. Vidíme se po dvou a půl letech. Kromě váhy žádné rozdíly. Jdeme k autu, které je zaparkované na chodníku – žádný stres. Nasedáme a frčíme směr St.Etienne, což je asi 50 km od Lyonu. Cesta, žádný zle. Máme velmi dobrého průvodce. Dáváme na něj (ono taky nic jiného nezbývá) a parkujeme cca 2 km od stadionu v jakémsi poloparku (něco jak zaparkovat v Letenském parku). Tam jsme chvilku v šoku, protože se Samuel zachoval jako typický Čech. Otevřel kufr a hle, chladící taška s logem Heinekenu. A plná!!! Říká, ať si dáme pivo radši teď, protože na fotbale je jednak drahé a druhak nic moc – jak později sami zjistíme. Kolem nás je shon, asi jako by probíhal nějaký pochod. Přijíždí jedno auto za druhým, všichni komplet v zeleném; ženy, děti, kluci,… prostě davy. Dopijeme pivko a vyrážíme na stadion, ke kterému proudí davy lidí. Do výkopu zbývají dvě hodiny.
Opět nejsme oblečeni v klubových barvách, hledáme tedy Fan shop. Takový jsem ještě neviděl. Jednak narvaný lidmi k prasknutí a co se rozlohy týče,řekl bych že to bude kolem 750 metrů čtverečních!!! Kupujeme opět nutné vybavení na zápas. Moc chci dres Ilana, ale jen frontu na zaplacení čekáme deset minut. O frontě na potisk dresu ani nemluvím. Nechal jsem to raději po zápase. Hlavně rychle na místo, je půl hodiny do výkopu a dav před stadionem se jak se patří zvětšil. Letíme na svá místa jako malí Jardové, a nestačíme zírat na domácí příznivce. Je 20 minut do začátku a je to povyk, jako kdyby právě vyhráli Ligu mistrů. Fantastická atmosféra, připadal jsem si jako někde v Turecku. Fakt to na mě dolehlo. Dokonce i nějakou slzu dojetí jsem pustil. Celých dalších dvacet minut vyvolávají různá hesla. Moc tomu nerozumíme, ale líbí se nám to. Sam říkal, že většina z toho je proti současnému klubovému bossovi, kterého fanoušci nemají moc v lásce. Po pravdě, já také ne, protože kvůli němu skončil před dvěma lety Ivan Hašek. Jen pro info: jediná hráčská stopa v tomto klubu patří Marku Heinzovi, kterého tu měli velmi rádi, ale bohužel měl stejný osud jako Ivan.

AS St. Etienne vs FC Toulouse

Zápas začíná výborným nástupem mužstev na trávník. Samozřejmost jsou velké vlajky klubů na uvítanou. Domácí brankář přichází za klidu ke své bráně. Stoupne si někam na velké vápno, bouchne se pěstí do srdce, najednou se spustí obrovský chorál celého stadionu. Nechápu, co se děje. Sam mi dává vysvětlení, že tento pokřik je pouze pro domácího brankáře, že je miláček publika. Hned dostávám informaci, že brankář hostů je francouzská repre trojka, a že z něho máme obavy.

Úvodních dvacet minut nepouštíme hosty vůbec do ničeho, míč je plně v držení hráčů ASSE. Atmosféra je vynikající, kotle jsou rozděleny na dva hlavní za oběma brankami, které se vzájemně jak překřikují tak doplňují. Místa na hlavní tribuně jsou sem tam prázdná. Prý proto, že většina lidí chodí raději za branky a fandí. Taky to tak vypadá. Místa tu jsou plná, schody také. Fanoušci hostů jsou umístnění proti hlavní tribuně, nikoliv za bránou, kde by to každý čekal. Z Toulouse přijelo asi 200 věrných. Pokud hraje venku ASSE jezdí na výjezd 500 až 3000 lidí, podle vzdálenosti – to jen pro info. Prý mám sledovat číslo čtyři Tavlaridis, že prý je to velký sběratel karet…Uplynou asi dvě minuty a hádejte kdo dostal žlutou (i když podle mě neoprávněně). Hrál vcelku dobře, takový Tomáš Řepka s ním v tandemu na stoperu, tam by neprošla myška, a kdyby jo, tak se zlomenýma nohama…Následuje 34. minuta a minimálně sedmý roh domácích. Na hlavu si vyskakuje kolega Tavlaridise, ze stoperu Moustapha Bayal a hlavou tak otevírá skóre dnešního mače. Před zápasem jsme si říkali, že by jsme byli radši kdyby ani gól nedávali, nebo to tu spadne, ale bylo to perfektní. To byla euforie!!!Stadion na nohou tleskal dvě minuty v kuse. Domácí pak ještě zvýraznili tlak, ale bohužel z několika velmi slibných šancích gól nedali. Máme tu přestávku, vyrážíme na párek a pivečko. Kupuji tři velká piva a tři jenoduché párky v rohlíku, hle 26 éček v trapu.

V 2. půli tlak domácích nepokračuje v takových obrátkách jako v té první, ale pořád jsou pánem na hřišti. Z docela nevinného průniku Toulouse dostáváme gól na 1:1, nutno podotknout, že rozhodčí nezapískal jasný útočný faul, který brance předcházel. Sissoko a jeho spoluhráči si udělali ze čtyř hráčů ASSE treninkové panáky. Brankář bez šance. Následuje velký tlak hostů, přičemž situaci vůbec nezvládá hlavní rozhodčí. Přichází 74. minuta, a dá se říct, že kompenzace ze strany sudího za faul hostů předcházející jejich gólu. V celku nevinný zákrok v šestnáctce rozhodčí vidí jako jasnou penaltu pro domácí. Diváci se věší na plot za brankou, celý stadion stojí…Atmosféra by se dala krájet. Jde kopat můj nejoblíbenější hráč Arujo Ilan, naštěstí proměňuje. Stadion prožívá totální spokojenost. Dá se říct, že od tohoto okamžiku všichni více méně již zůstávají stát. Jen pro pořádek byla to jediná penalta ASSE za celou sezonu (tj. 34 zápasů!!!). Domácí mají šanci dvou brejků, přičemž první je zastaven skluzem bez míče bokem do protihráče, druhý dokonce jasnou rukou, vše na polovině hřiště. Jasné dvě červené karty. Obecenstvo je na hlavního arbitra velmi velmi naštvané. Pak že u nás v lize se píská špatně, to by se asi Macela pověsil na nejbližší jabloň. Hra je rozkouskována zbytečnými minifauly, které brzdí celkový spád hry. Přichází 86. minuta, kdy kouč domácích Perrin vystužuje obranu tím, že vystřídá kapitána Ilana za Benalouane. Jeví se to jako dobrý tah, který bohužel pojistil pouze bod. Je tu 89.minuta, závar ve vápně domácích končí bohužel gólem. Fanoušci Toulouse oslavují jakýmsi podivným striptýzem, či čím. Čekám, že nastane taktické střídání v mužstvu Toulouse, ale kde nic tu nic.

Zápas končí, posledních pět minut se hraje skoro tak, že oběma bod vlastně stačí(což vlastně ve výsledku pravda je). Na konci nečekejte žádnou děkovačku – nic. Hráči se prostě seberou a mizí uvnitř stadionu. To, že jim všech 30203 diváků na Stade Geoffroy-Guichard fandilo, neberou v potaz. Spíš mi přijde, že se bojí pískotu na jejich hlavy. My ještě čekáme asi 15 minut na stadionu, abychom se dozvěděli výsledky konkurentů v boji o záchranu. Teď už vím, že to dopadlo všechno dobře.

Po zápase navštěvujeme opět Fan shop, který je natřískaný lidmi. Na svůj dres si nechávám konečně natisknout Ilana, což mě stojí asi půl hodiny ve frontě na potisk. Mezi tím mi Sam koupí láhev vína ASSE, která mě zaujala hned u vchodu a dostávám jí jako dárek. To víno pochází přímo z oblasti která je u St.Etieene, něco víc domácího marno hledat. Mám z něho obrovskou radost. Vlastně z celého dne, protože pro fanouška fotbalu je takovýto den dnem, pro který stojí za to žít!!!


Deset rad jak přežít ve Francii:

1) Pokud neumíte francouzsky, mluvte raději česky, čínsky nebo třeba rukama-nohama, se vším se chytíte více než s angličtinou

2) Udělejte si rozpočet, který jste schopni maximálně obětovat, prostě limit co jste ochotný utratit. Vynásobte to dvěma a budete na ty částce, kterou skutečně potřebujete.

3) Neberte si všechno v hotovosti, ve Francii se platí všechno kartou, doporučuji embusovanou, v obchodě si ušetříte trapas, že nerozumíte částku. Na mýtné bráně je to jednoduší, a obyčejné karty to nebere…

4) O velké pivo v hospodě se řekne "une pinte" (čti "yn pént"),jídlo si kupte raději v Carrefouru, v restauraci je to fakt za draho.

5) Využívejte hotely Formula 1 nebo Premiere, jsou levné, třeba zabookovat předem, to samé lístky na fotbal.

6) Každý druhý den někdo stávkuje, je to potřeba sledovat hlavně kvůli dopravě, jen metro jezdí pořád – to totiž nemá řidiče.

7) Nejlépe se chlastá za peníze z Evropské Unie – raději dál nerozvádím.

8) Dodržovat veškeré zákony, které země má. I ty nesmyslné, které si myslíme, že nemůžou platit. (tj. třeba 110km/h na dálnici, když třeba jen mrholí).

9) Odlišnost názvů – když je restaurace nonstop, znamená že má otevřeno přes oběd, nikoliv přes noc!!! Název Casino Restaurant, fakt neznamená že je tam herna, je to pouze název řetězce v gastronomii.

10) Když se něčemu divíte Kelišová tak aspoň zavřete tu hubu :-)


Byli jsme na různých akcích spojených s fotbalem, jako MS 06, Euro 04 a 08, navštívili jsme stánky jako Wembley, San Siro nebo Allianz Arena, ale tohle byl pro nás zatím vrchol. Druhý zápas byl prostě excelentní. Velice děkuji všem účastníkům výpravy, zvláště Samuelovi za všechno, co pro nás udělal. A samozřejmě webu spartaforever.cz za uveřejnění tohoto článku, který se Vám, jak doufám, líbil.

Závěrem snad jen to, že můj další kamarád je Řek co fandí Olympiakosu, tak snad někdy příště…

SPARTA FOREVER

Čest Váš Špalek


Užitečné odkazy:

Zápas MS 1998 Anglie vs. Argentina v St.Etieene

www.youtube.com/watch?v=TMhY2eqpJ8M

Ilanova paráda, gól roku ve Francii:

www.youtube.com/watch?v=1JtWyyL5VaY

AS St. Etienne - Toulouse

www.youtube.com/watch?v=3mLZF-QEGAQ

Nejlepší fans ve Francii (již tři roky po sobě) – klikni na odkaz na stránce:

www.asse.fr/index.php?page=detail_actu&id=4443

Stránky AS St Etienne

www.asse.fr/