Rok se s rokem sešel, bylo léto a mě čekala moje každoroční dovolená na Slovensku. Co by to bylo za volno, na kterém bych nemohl nebo alespoň nezkusil navštívit nějaké utkání. Je pravda, že na posledním výletě do Tuniska jsem to trochu podcenil a nesehnal jsem dostatek informací o tamní lize a nemohl navštívit velkoklub FC Midoun. Oni se plakáty v arabštině čtou docela blbě, a delegátka…no ženská…No nic. Nebyl jsem tam doufám naposledy a určitě tento nedostatek odstraním. Ale zpět k vizi Slovakia Football 09. Jediný klub, který pravidelně navštěvuji je LAFC Lučenec, účastník tamní druhé ligy. Koukám do rozlosování a bohužel zjišťuji, že v mém termínu se domácí zápas nekoná. No čo teraz já o dovolenke budu robiť?!? Otevírám proto jízdní řád tamější slovenské Corgoň ligy a pomocí Google Maps hledám vhodný zápas. Ten nacházím ve sto kilometrů vzdálené Bánské Bystrici, kde mám kolegu z práce. Místní Dukla tam hostí MFK Košice (bývalé béčko Sparty). Tak proč ne? Před cestou jdu vsadit do zdejší, pro nás neznámé, sázkovky Niké tiket. Na zápasy, které u sousedů navštěvuji, můžu dávat nulu vždycky, je to tutovka, přihazuji moje milované St.Etienne (Spartička nehraje), podávám za pět éček a mizím směr Bystrica. Tiket vyšel a alespoň pokryl náklady na cestu.

Je krásné letní odpoledne, 35 stupňů ve stínu, prostě ideál zajít na fotbal, dát pivko, klobásu a z Letné do hospody...sakra to jsem někde jinde…Před příjezdem do města, se ale velmi markantně ochladí, zatáhne se obloha a začíná hustě pršet. Jelikož jsem velmi vyletněn, musím navštívit zdejší obchodní centrum a zakoupit bundici, aby mi bylo dobře. Dodám, že přibližně ve stejný čas jako probíhalo utkání, se na bratislavském festivalu Pohoda zřítil stan a usmrtil dva lidi. No jednoduše, chcalo jak z konve a byla zima, že by psa nevyhnal a já už před stadionem. No nebylo cesty zpět. Sehnat lístky nebyl před zápasem žádný problém, kolem pokladny stálo asi deset lidí, kteří se tam víceméně vykecávali, protože tam byla střecha. Přijdu tam a povídám postarší paní na pokladně:„ Dobrý den, rád bych dva lístky na hlavní tribunu a program.“ Paní samozřejmě nerozumí napoprvé, musím větu opakovat. Kolem mě najednou hrobové ticho, zvednu hlavu od okýnka a cítím, jako by těch dvacet páru očí kolem mě říkalo něco ve smyslu:„ Ty zku…. Čechu co tu chceš, to nemáte doma fotbal?“ Nutno dodat, že s přímou nevraživostí vůči sobě, či Čechům jsem se za léta na Slovensku nesetkal.







Již ve vytrvalém dešti se přesouváme i s bomba programem směr hlavní tribuna stadionu Na Stiavnickách. U vstupní brány stojí tři pořadatelé, ve věkovém součtu asi tři sta let a ptají se, jestli máme vstupenky. Naše odpověď je, že lístky máme a oni jako že když je máme, tak ať jdeme… O nějaké osobní kontrole, nebo nahlédnutí do kabelky přítelkyně, nemůže být ani řeč. Kdo by si snad myslel, že je tady něco jako turniket, ať se podívá na Hvězdné války a pak se vrátí do reality. Něco jako projekt Stadiony 2003, zde tuze chybí – nejsou penízky. Podmínka vyhřívaného trávníků, krytého hlediště, vše k sezení no prostě nic takového. Dodávám, že vstupenky jsou napsané ručně, na předtištěném papíře – těžkej pravěk:). Hledáme naše místa k sezení, samozřejmě na nich někdo sedí, nečeřím vodu a sedám si jinam. To už mě našel i kamarád Ondra, že je to tady úplně jedno, mám být rád, že sedím. Jen co se vykecáme, kouknu doprava na takové, no dá se říct skoro UFO. Říkám si sakra co to je, to má barvy jako Baník, průvod barev stoupá tribunou nahoru a po bližším ohledání marťanů zjišťuji, že jsou to zku…vený Baníkovci. Ondra mi vysvětluje, že mají turnaj v blízkém tréninkovém centru. No tak chvilku docela hlasitě nadávám, že kde se tu berou a co si sem tahají za verbeš chacharskou.. To se na mě otočí jeden stokilový, snědý pán sedící o řadu níže: „Čo máš proti Baníků?“. Než jsem mu stačil odpovědět, že fandím Spartě a že je prostě nemusíme, z něho vyleze že jeho sestra si vzala Chachara a že on občas zavítá na Bazaly. Dali jsme se do řeči, uznal že náš fotbal je o třídu někde jinde, a popřál mi abychom postoupili na MS místo nich. Docela by mě zajímal jeho názor dneska.







Fotbal začíná. No fotbal, nelze vyslovit ani slovo kopaná. Asi to nejzajímavější co tento strhující zápas nabídl je to, že kolem 20.minuty druhého poločasu, začalo blikat nedaleké Bussines centrum všemi barvami:). Žádná střela na branku, bojovnost nikde, hra o ničem, jednoduše děs. Domácí publikum jak to na Slovensku bývá zvykem (v ČR většinou nadáváme na vlastní hráče) hledá viníka = rozhodčí. Ten prakticky vždy může za všechno, to je tu normální. K němu se dneska přidává trenér hostí Ján Kozák, ten je na na Slováči populární jako Hřebík ve Spartě. Dvoutisícová návštěva to dává velmi hlasitě najevo, ale naproti tomu vůbec nefandí. Jako pikanterii považuji, že v sektoru hostí je přesně 8 fans, a proti ním stojí 12 členů security, a tři policisté. Sektor domácích jako by neexistoval, jen pět minut před koncem se svlékne pět mužů do půl těla a křičí, že Dukla je nejlepší. Nebo tak něco. V základních sestavách se na hřišti bije, hned několik cizinců. Ten nejlepší měl namířeno, v té době do Chelsea, ale nevím, jak to dopadlo, páč za něj chtěli něco kolem 200mil. Sk. V lize nastupuje spousta maďarů, ukrajinců, rumunů, bulharů nebo afričanů. Cizincům je tato soutěž nakloněna, za zmínku stojí Dunajská Streda, kde letos v zápase, při úvodním hvizdu byl v základní jedenáctce jen jeden Slovák. V neposlední řadě nesmíme zapomenout to, že se v této soutěži prohání spousta buď odložených nebo vysloužilých Sparťanů, pro příklad Drobný, Hanek, Kóňa, Piroska(mimochodem pěknej debil) a mnozí další.













O samotném zápase jsem toho bohužel moc nenapsal, ale ono taky si to zkuste, když to skončí bez branek a zábava je tam jak na pohřbu:(. Závěrem snad jen dodat, že si myslím, že fotbal na Slovensku, je někde na naší úrovni v roce 2002. Takže nejsme napřed o krok ale o sedm let. Dopadne to u nich stejně jako u nás, postoupili na MS (budiž jim to přáno), přijde nějaký Košťál peníze zesumíruje k sobě, a repre? Ta se taky rozpadne, protože mají to, co my tenkrát, kvalitní kádr s hráči v předních evropských klubech, ale za sedm osm let nebude nikdo jako u nás. U nich o to hůře, že jejich práce s talentama je naprosto mizivá, chybí koncepce, juniorským teamům se totálně nedaří…

Aleš