Skvělý článek!

Je dobře, že se tu my mladší můžeme trochu historicky obohatit :)

Přesně takhle to znám z vyprávění od táty, když ještě byly oba kotle na prostředku a když po každym zápase se šel průvod na Václavák

ještě si vzpomínám na průvody z hokeje a hlavně na starou trojku s dvěma vagony a na vyzvánění...., jo to byly doby.... a všechno v klidu a pohodě, což je zarážející, v jaké politické době se to odehrávalo

Co víc dodat. Myslím, že nadpis komentáře mluví za vše. Spartě fandím od mala, málokdy vynechám domácí zápas. Nikdy sem neměl potřebu být součástí Ultras, Rowdies nebo čehosi. Jsem snad menší fanda Sparty když nejsem v onom tvrdém jádru? Neřekl bych. Tím nechci napadat příslušníky této skupiny. To vůbec, ale většinou to bývají vlajkonoši, kdo dělá vizitku celé fanouškovské obci, alespoň to tak vnímají média a naši soupeři. Na domácí zápasy až na některé případy (viz např dělbuch vs podavač míčů) si nemůžu stěžovat. Co mi, ale vadí je, když fandové kotle při zápasu venku hodí světlici na hřiště, demolují sedačky a provokují pořadatelskou službu. Nakonec pak chtějí po hráčích děkovačku a nedej bože, když na ní hráči nejdou. To pak padají hesla typu "Posilední varování" atd. Může se člověk, který jde na fotbal a místo toho tam trhá sedačky, věnovat plně hře? Asi ne! Tak proč tam chodí? Aby se vydováděl, když jinde nemá možnost? Co si pak má širší a do fotbalu ne tak zainteresovaná veřejnost myslet? Na co se na stadionech budují rodinné tribuny? Dětské ucho od vulgarit neuchráníme a bohužel tomu není jen na stadionu. Někdo to může argumentovat dnešní dobou, americkými filmy :-) a nebo něčím jiným. Nikoho nemoralizuju, každý má svojí hlavu a když jí neumí používat a radši hází na podavače míčů dělbuchy, tak nemá právo mezi lidi a na fotbal chodit. Jsem zvědav, jak to bude na stadionech vypadat na jaře a jak se ujme to co vymysleli páni poslanci. Kdyby se pár lidí umělo na stadionu chovat, žádné zákony by se vymýšlet nemusely. Nakonec chci poděkovat našim vlajkonošum,za to jak celý podzim povzbuzovali. Doma dělají vždycky dobrou atmosféru a na jaře se těším na jejich povzbuzování zas.

..neřek bych že ty vulgarity vycházejí jen z kotle..člověk se jde na fotbal trochu vyventilovat a když sudí píská špatně tak myslím že i ti malý caparti pěkně sprostě nadávají:-)

Vzpomínky považuji na tomto webu za velmi podstatné. Každý návrat do minulosti mívá selektivní charakter, autor prostě z osobního hlediska vybírá, co považuje za podstatné. Podle mého názoru byl fanoušek v šedesátých a sedmdesátých letech nepoměrně hrubější než v současnosti. V článku se zmiňuje pokřik : Cipro je hovado. Proč to spartansky kotel skandoval ? Protože Cipro zlomil nohu talentovanénému hráči Sparty Buškovi. Podařilo se mu to mimořádně zákeřným způsobem a když se v takovýchto případech úmysl dokazuje špatně. Cipro šel do souboje s úmyslem zranit. Nebyl sám, kdo si v publiku přímo říkal o pokřik Míchejte sádru. Prakticky všechna mužstva měla hráče, kteří dokázali zastavit soupeře za cenu zranění a řada trenérů to po nich vyžadovala. Hráči v tomto směru opravdu potvrzovali statut amatérů a nikoli profesionálů, které živí jejich nohy. V tomto směru se vzájemné vztahy hráčů od poloviny osmdesátých let změnily k lepšímu a přeneslo se to i na publikum. Když jsem začal chodit na Letnou, rychle jsem pochopil, že hodně fanoušků snese spíše porážku než to, že Sparta dostane nakopáno to se nevztahovalo na kotel, ale na řadu fanoušků počínaje hlavní tribunou, která v té době ovšem nebyla "sponzorská" a horní ochozy. Mezi hokejem, který rád dává najevo, že má férovější publiku, a fotbalem nebyl rozdíl. Idolem hokejových fans byl Šíma. Byl tak oblíbený, že mu v Kralupech skandovali fanoušci pod oknem "Šíma není člověk, Šíma je bůh!". Pokud bude někdo z mladších hledat jeho jméno v tabulkách střelců, tak je to zbytečná snaha. Šíma nebyl hráč formátu Jágra, ale obránce, který nepotěšil publikům gólem, ale ostrým zákrokem, brutalita dostávala publikum do tranzu. Zůstal-li někdo po zákroku ležet na ledě, slyšel na Slovanu Bratislava "Prinestě truhlu" jinde včetně Sparty "Měl´s ho zabít". Těžká zranění byla nepoměrně častější. Petráš nasadil Migasovi úmyslná šlapák v okamžiku, když šel po rozehrání rohu do výskoku, aby odehrál míč hlavou . Tenkrát celá Letná stichla, zkroutila se bolestí. Oba byli reprezentanti, hráli spolu na MS v Mexiku. Talentovaný útočník a tvrdý stoper. Bezpochyby šlo o jeden z nejhnusnějších zákroků v historii československého fotbalu. Migasovi porakticky ukončil kariéru, i když se po dlouhé pauze vrátil, byl to již jen stín nekompromisního obránce. Takovýchto zranění bylo nepoměrně víc než dnes, kdy se fotbal hraje jinak a to je dobře. Z ligy takřka zmizeli hráči, z nichž šel strach i trenéři jako Uličný, který na Spartě řval na hráče, aby faulovali. Všechny změny nejsou k horšímu.

Pěkné počtení :-)