Čert vem ty reprezentační pauzy. Akorát nás zdržují od fotbalu. Po dvou neslaných, nemastných plichtách jsme si mohli vyslechnout, jaké jsou ty dvě remízy, zejména ta druhá, vlastně úžasné, jak jsou Albánie a Maďarsko v podstatě soupeři světové úrovně, že i ta hra tak nějak ušla, kopáči od trati byli ti nejlepší a kritika jejich výkonu, tak krutá a nespravedlivá, by jim snad mohla dokonce ublížit na duši. A co bychom vlastně vůbec chtěli, my nevděčníci nevděční. Nezlobte se na mě, ale tomu se opravdu fandit nedá, i kdybych se snažil sebevíc. Naštěstí čas šilhavé bídy pro tentokrát skončil, kopaná je pro nejbližší týdny definitivně fuč, a tak z Budějc opět může vyrazit auto na opravdový fotbal, abychom si trochu spravili chuť a zrak. A k fotbalovému zážitku mohl svou trochou do mlýna přispět i soupeř. Na zaplněnou Letnou přijeli dědci ze Slovácka, kteří určitě nepatří k těm, co by nám to chtěli odevzdat úplně zadarmo a určitě nějakou kvalitu mají. Při cestě do Prahy jsme si zavzpomínali, že když hráči z Uherského Hradiště zavítali naposledy na naše hřiště, dopadlo to pro Spartu výsledkově velice úspěšně. Tam někde se to loni začalo lámat a rodit. Ale slovy klasika, čo bolo, to bolo. Není nic staršího než minulá vítězství a údělem šampiónů je neustále znovu a znovu dokazovat, že těmi šampióny opravdu jsou. Tak Spartičko, do nich, nedej jim ani na sekundu vydechnout a nalož jim tak, aby to zpátky na salaš ani odvézt nemohli.

V době, kdy seshité figurky oděné do dresů se lvíčkem, rozdávaly plnými hrstmi radost, zejména pak fanouškům soupeře, došlo v našem kádru k nějakým pohybům. Konečně nás bratři Rosičtí potěšili a přivedli posilu na pravou stranu. Angelo vítej na Letné, ať se ti u nás líbí a tvá hra ať se líbí nám. A došlo i k odchodům. Spartu opustili Martin Minčev a Casper Hojer. Pánové, vám přeji ať se vám u Turka daří a díky za vše co jste nám v našem týmu předváděli a čím jste k úspěchu v minulé sezóně přispěli. A abych nezapomněl, je konec spekulacím, proč nehraje Daněk a kdy už konečně dostane prostor. Kryštof se bude do konce sezóny prohánět po trávníku v dresu Pardubic. Snad nám ho Kováč znovu nastartuje a ten surový drahokam, kterým Daněk, jak pevně věřím je, trochu vybrousí. Jsem si naprosto jistý, že Brian a jeho parta vědí co dělají a naše starost o to, co by při těchto odchodech znamenalo, kdyby se snad zranil nebo vykartoval ten či onen, je zbytečná. Konec konců, kroky trenérů u mužstva doposud dávají smysl a jména těch, kterým se odchody zmíněných hráčů pootevřou vrátka k většímu vytížení, ta mi v hlavně docela naskakují. Takže za mě žádný strach a stahování kalhot. Brod je ještě daleko a jak nás kdysi ujišťoval jistý politik, zdroje jsou.

Hodinu před výkopem jsem už dávno na stadionu, kontroluji na mobilu sestavu, v jaké dnes železná garda nastoupí a mohu konstatovat, že se vlastně žádné zásadní překvapení nekoná. Přiznám se vám, že před každým zápasem Spartičky mám takové jemné mrazení v zádech a nic nepovažuji za předem dané, dokonce ani v úvodních kolech molího poháru s nějakou Horní Dolní. Zároveň ale vždy jdu na stadión s tím, že Sparta bude koncertovat, soupeře naprosto deklasuje, zaplněnému hledišti připraví spoustu úžasných zážitků, připíše si drtivé vítězství a na konci mače sklidí zasloužené ovace nadšených tribun. A stejně je to se mnou i dnes. Už aby to vypuklo a já mohl, spolu s ostatními, hnát naše hráče na zteč. Klobásu a pivo už mám dávno v sobě, tak na co ještě čekáme? Předzápasová atmosféra na tribunách napovídá, že to opět bude veliké a já se cítím jako závodní kůň těsně před dostihem. Jen vyrazit vpřed. Už proto, že mi to v poslední době s účastí moc nevycházelo, jsem na utkání ohromně natěšený a vše, co se kolem děje, mě čím dál tím víc vtahuje do zápasu, který vlastně ještě ani neodstartoval. Začínám být lehce nervózní, srdce mi buší a trochu se potím. Takhle nějak to nejspíš má závislák, který už už natahuje ruku pro svoji dávku. A mojí drogou je Sparta Praha, tak to do mě perte co to dá a kolik toho snesu.

Osmnáctá hodina odbyla, rozhodčí fouknul do píšťalky a jde se na to. Začátek utkání je konečně zde. A prvních deset minut se mi zdálo poněkud vlažnějších. Pak ale přišla minuta jedenáctá, ve které Sorensen narýsoval kolmici na Kuchtu, ten byl nejspíš ve vápně faulován, jenže míč se odrazil k Birmančevičovi a ten už věděl co s ním. Vedeme 1:0, není třeba řešit zda penalta byla či ne a koncert, který jsem si vysnil právě začíná. Ve dvacáté minutě jsme se radovali podruhé. Šulo potáhl míč středem, před vápnem jej předložil Wiesnerovi a ten se trefil pěkně k tyči. Možná jsem příliš přísný, ale po této brance jsem si uvědomil jak jsem rád, že Heča už nestráží naší branku. A mohlo být ještě lépe. V závěru třetí desetiminutovky se ke střele odhodlal Ryneš a jeho bomba rozezněla břevno tak, že Hečovi bude v uších zvonit minimálně do návratu domů. Škoda, tohle by býval byl moc hezký gól. Třetí branky jsme se ale v první půli stejně dočkali. Po pravé straně to krásně potáhnul Birmančevič, na zadní tyč se mu nabídl Haraslín, exkluzivně vyřešená přihrávka a nebylo co řešit. Po první pětačtyřicetiminutovce nemám o výsledek strach už ani já, otázkou není zda je rozbijeme, ale kolik si odvezou.

Trochu jsem měl obavy, aby se hráči s výsledkem nespokojili a zápas se po přestávce už jenom nedohrával. Ale už úvod druhé půle ukázal, že i v tomto se Sparta změnila. Chceme hrát dál, chceme si vytvářet šance, chceme dávat góly a chceme potěšit diváky. Takhle to mají naši hráči pro dnešek nastavené. Šance Kuchty, hlavička Birmančeviče a ani dorážka Ryneše sice gólovou sbírku nerozšiřují, ale je jasné, že se ještě něco urodí a Slovácko si z Letné odveze ranec. A taky že jo. Nejprve tedy proběhlo první větší střídání, ale pak jsme měli možnost vidět asi nejhezčí akci zápasu. Šulo zachytil špatnou rozehrávku Slovácka, narazil si s Olatunjim, následně namazal před prázdnou branku Birmančevičovi, no a bylo vymalováno. A ani to ještě nebylo vše. Účet uzavřel Olatunji, který si nádherně naskočil na vydařený centr od Peška a výzva tribun „dejte jim bůra“ byla vyslyšena. A to ještě stále zbývalo do konce dobrých deset minut. Protože, když se servírují fotbalové lahůdky, jsem poněkud nenažraný, v duchu jsem si myslel na kanára. Toho jsem se už ale nedočkal. Snad někdy příště.

Co bych asi tak měl napsat na závěr? Celou cestu z Prahy jsem přemýšlel, zdali je to Slovácko tak mizerné, nebo byla Spartička tak dobrá. Nevím, ale z Letné jsem odjížděl s pocitem, že dneska bychom snad i ten Real rozkopali. Hráčem utkání je pro mě Birma, ale Šulo také zářil. Trochu líto mi bylo Kuchty. Co ten odvedl na hrotu práce, z které mohli jeho spoluhráči těžit. Odměnu v podobě vstřelené branky by si určitě zasloužil. Honzo neboj, ono to přijde a až ti to tam začne padat, to bude jízda. Zápas od zápasu se mi čím dál víc líbí Ryneš, no a v Olatunjim vidím nového Kweukeho. Až ještě trochu potrénuje, tak bude k nezastavení. Poslední, koho bych chtěl zmínit, je Peter Vindhal. Opravdu si ještě někdo myslí, že máme v brance slabinu? Zrovna dnes jsem se se sousedem na tribuně bavil o tom, jak to má složité, když na něj v podstatě nic nejde, jak tedy má mít dobré statistiky. A buch, on má během chvilky dva úžasné zákroky. A jeho rozehrávka? V lize by za ní mohl být rád kdejaký stoper. Abych to ale nějak uzavřel. Kluci díky, dneska jste byli všichni úžasní, připravili jste mi skvělý zážitek a těším se na repete. Třeba už ve čtvrtek proti Limassolu.

Ivoš


AC Sparta Praha – 1. FC Slovácko 5:0 (3:0)

Branky: 11. Birmančević, 20, Wiesner, 45. Haraslín, 70. Birmančević, 81. Olatunji. ŽK.: 90. Doski. Rozhodčí: J. Všetečka - I. Nádvorník, J. Kubr (J. Petřík) | VAR: J. Machálek | AVAR: P. Caletka. Návštěva: 17 039.

Sestava Sparty: Vindahl – Sørensen (61. Vitík), Panák, Krejčí – Wiesner (71. Preciado), Sadílek, Kairinen (61. Laci), Ryneš – Birmančević, Kuchta (61. Olatunji), Haraslín (71. Pešek).

Sestava Slovácka: Heča – Reinberk, Srubek (79. Kalabiška), M. Kadlec – Siňavskij, Trávník, Valenta (68. Daníček), Holzer (68. P. Juroška), Doski – Mihálik (35. Kim), Vecheta (79. Cicilia).



foto: fotosamler.com


Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Co týden dal a dá podzim 2023 (8.díl)

Fanoušek měsíce - Youthforce

SF20let: Pocit ze zisku velké vlajky byl skoro jako po porodu

Co týden dal a dá podzim 2023 (7.díl)

Aktivity a choreografie - informace

Pod Ještědem řádil Haraslín - report z výjezdu do Liberce

Nevěřící Tomáš - report ze zápasu Sparta - Dinamo Záhřeb

Co týden dal a dá podzim 2023 (6.díl)

Hadr na hlavu - report z výhry Sparty nad Karvinou

SPARŤANSKÉ PIVO

Co týden dal a dá podzim 2023 (5.díl)

Z Teplic vezeme jen bod

Gejzír emocí se smutným koncem. Liga mistrů opět mizí v dáli

Těžká disciplína - report ze zápasu Sparta - FC Kodaň

Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 04)

Kodaň po zemi a po vodě - report z výjezdu do Dánska

Demolice Jablonce

Choreo na Kodaň

SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty

Co týden dal a dá podzim 2023 (3.díl)

Z párty na párty - report z výhry Sparty nad Pardubicemi

SF20let: Jak nám Matušovič zboural web

Co týden dal a dá podzim 2023 (2.díl)

SF slaví 20 let. V jedinečné aktivitě hledá i vaše srdeční příběhy

Co týden dal a dá podzim 2023 (1.díl)

Něco za něco - report z výhry Sparty nad Olomoucí

Co týden dal a dá podzim 2023 - prolog

Sedací pytel SPARTA FOREVER s titulovou slevou!