Novák | 01.09.2023 09:21

Tu story zná, aspoň zhruba, každej: Tomáš je věrnej fanoušek, ale když má věřit, že se fakticky stal zázrak, nejde mu to do hlavy – „to přece vůbec není možný!“ Pak to vidí, může si i šáhnout a totálně mu spadne brada...

Před odvetou s Dinamem nemám velký voči: vím, že proti nám nestojí Real Madrid, ale po tom, co jsem viděl v Záhřebu prostě nemůžu věřit tomu, že bychom jim postup byli schopni vyrvat. Ta kvalita, ty zkušenosti... Většinou se moc nezabejvám soupeřem a koukám na naše, ale tady jsem ten rozdíl viděl i já... "Kluci se určitě o to porvou, o tom nepochybuju, ale postup? To těžko..." říkám si. Budem o tu zkušenost bohatší a tak vím, že se nedáme lacino: že třeba po dobrým výkonu i vyhrajem, ale jsem smířenej s tím, že na postup to stačit nebude. Kodaň byla rozehraná mnohem líp a nakonec nic z toho - Záhřeb je soupeř na srovnatelným levlu a tam jsme vytekli. Dokonce o 2... Tady postup fakt nevidím reálně. I když se normálně rád počítám mezi fanoušky, co zůstávaj pozitivní, tady se vám musím přiznat, že ohledně odvety jsem nevěřící Tomáš. Nevěřící a smířenej - chci vidět důstojnej výkon, ale počítám s vypadnutím. A jsem s tím naprosto vklidu: „hlavní je letos Evropa – jedno jaká“...

Přesto, že tomu nevěřím, dělám "jakoby nic": Prohrát Derby je hrozný - to fakt bolí, je to ponižující a dokonce to mám spojený s docela nepříjemnejma stavama i tělesně. Až se mi tam kolikrát ani nechce... Naproti tomu ve čtvrtek ani na vteřinu nepochybuju, že půjdu: na zápas se moc těším - čekám skvělou atmosféru, chci ty naše kluky vidět jezdit a jsem naprosto připravenej jim za to tleskat. Ve středu večer zajdu na přípravu chorea - vím, že na roznos toho "kodaňskýho" (ještě musím zpětně pochválit, jak se mi moc líbilo!) tam nakonec zůstalo hodně málo lidí a dodělávali to dlouho do noci. Tentokrát chci i já přiložit ruku, aby se to neopakovalo – a je moc fajn vidět, jaká spousta lidí to má podobně: i v 8 večer se nás sejde poměrně hodně a tak máme docela rychle hotovo. A potemnělá prázdná Letná je zážitek sám o sobě! Tentokrát se na protilehlou skládá "Postup!" a na brigádce nejde nevtipkovat o tom, jak tenkrát báječně zafungoval "Titul!“... Díky všem, co dorazili!

Lístky jsou na jméno, takže čekám pomalejší odbavení u vstupů a tak s hodně těžkým srdcem vynechávám Předehráno. Na stadionu jsem rekordně brzo, ale rozhodně nejsem sám: lidí už je všude plno a našlapanej kotel, kterej jede už od rozcvičky gólmanů, dává tušit, že dneska to dvanáctej rozbalí hodně slušně. AHU! Po ligový Karviný, kterou jsme porazili s tím, dejme tomu, "širším kádrem", nasazuje Brian Priske dneska večer plnou palbu: taky soupeř, co nás čeká, nečutal ještě vloni cvajlík... Vepředu Victor Olatunji, Kuchta jako křídlo, Šulo, uprostřed Kaan s Qazimem, vzadu Asger Sorensen, Filip Panák a LK37, kraje Wiesy a možná jediný míň čekaný jméno Matěj Ryneš - ale dal minule góla, tak proč ne. Pokud jde o obraz hry, tak nečekám nic strhujícího - Dinamo má nahráno a naši nebudou chtít prohrát, tak se určitě nikam bezhlavě nepoženou. Čekám mnohem víc oťukávanou a číhanou... Jako už tolikrát v loňský sezoně si musím i dneska uvědomit, jaký je ohromný štěstí, že naši kluci jsou v hlavě nastavený diametrálně odlišně, než já. Voni to totiž nepřišli na to hřiště nějak důstojně odehrát: voni to přišli vyhrát! Ještě teďka, když to píšu, mi to málem bere dech – Sparta na hřiště vtrhne doslova jako velká voda. Žádná vyčkávaná, žádný trpělivý dobejvání – na plac vyběhne 11 hladovejch zvířat. Vůbec si neumím představit, co s nima ty trenéři dělaj. Ty prohraješ o 2 proti soupeři, kterej je místama o 2 levly jinde a dělá si na tvý půlce víceméně co chce – ale ty to v domácím mači naprosto a totálně hodíš za hlavu a vyběhneš je zadupat jako nějaký Domažlice! Fakt nemůžu věřit tomu, co vidím: neustálej pohyb, aktivita – když se to ztratí, okamžitě se to zas vybojuje zpět… A to lidi v ochozech samozřejmě citlivě vnímaj, takže atmosféra od první minuty fantastická. Hned ve druhý minutce pošle Fíla Panák hodně drzou kolmici, která najde Šula Haraslína, ten si klasicky obtančí svého obránce a nádherně umístěnou dáva na 1:0. Letná vybouchne – Fantazie! Přesně takhle jsme si to přáli, pokud se máme doopravdy rvát o postup! Já se brzdím – nějak mi to nejde odšpuntovat: je teprve 2.minuta… Skoro neslavím, ale z toho, co vidím, se mi málem dělaj mžitky před očima. To nasazení, to chtění! A když se vedením neuspokojíme, nezalezem a nepřestanem do toho šlapat, tak to lidi samozřejmě ženou kluky o to víc. Co když se ta senzace nakonec přecejen urodí? Po rychlým 1:0 to už nevypadá jako takový úplný sci-fi. V 8.minutě ukáže i Dinamo: přesně takovým sprintovým přechodem, jakýma nás ničili tam u nich si vyťukaj naši obranu a dostávaj balón do sítě. Sudí hned zvedá praporek, takže nic, ale je vidět, že ani modrý nic nebalej. A žádný nazdárci to teda nejsou! Ve 12. ukážem klukům na celou Protilehlou, co po nich chcem, ale blbá ztráta Matěje Ryneše nám do toho málem hodí vidle. Ryneš to nemá jednoduchý: v neděli poprvý v základu, gól, ale dneska úplně jinej fotbal – mám dojem, že se s tím z našich vyrovnává nejhůř. Je na něm poznat nejistota, nervozita, dělá někdy infarktový ztráty. Směrem dopředu byl ale navzdory tomu, jak se musel sám cejtit, schopen občas poslat lahůdkový centry na Kuchtu nebo Olatunjiho. Pokračujeme v aktivní hře a ve 24. máme první roh: všichni víme, že z rohů by mohlo uhodit a tak se support ještě vybičuje – a taky že jo: Asger Sørensen si najde balón a uklízí! 24. a je srovnáno! Tak to bych nečekal ani ve snu! Sparta fantastická a Dinamo zdaleka ne tak nehratelný, jak jsem se obával. Pere se to ve mně: na jednu stranu naprostá nečekaná fantazie a to jak výkonem, tak výsledkem, na druhou stranu se furt držím trochu zpátky: na hodinách 24. a bolestivá Kodaň furt čerstvá… Achjo! Kluci na place ale, zdá se, v hlavách už nic takovýho nemaj: ve 35. má Ládík skvělou hlavu, za dalších 5 pošle Ryneš fantastickej křížnej centr a já nevím doteď, jestli to Victor O. pouštěl Kuchtovi, nebo mu nevyšel krok. Šance obrovský! Nehraje se nijak v rukavičkách – oba týmy věděj, že bez důrazu to nepůjde a tak docela často na jedný, nebo druhý straně zůstane ležet po souboji hráč. Německej sudí docela hru pouští, ale drží pod kontrolou. V úplným závěru půle má Dinamo roh a nerozehraje ho vůbec blbě, naštěstí ohromná kejta Victora Olatunjiho zblokuje střelu soupeře. Nikdy bych tomu nevěřil, ale do šaten jdeme s vedením 2:0 a je jasný, že dneska večer nás ještě čekaj věci.

Přiznám se vám, že na to, jak pravidelně vás na týhle fantastický stránce oblažuju svýma moudrama ze zápasů Spartičky, vlastně fotbalu rozumím směšně málo: dneska večer si ale i já všímám jednoho kluka: Fíla Panák hraje velkej zápas – věří si, vyváží míče, nebojí se hrát, vyhrává hlavy a jeho pas na prvního góla? Tak excelentní výkon, že to praští i mě!

2:0 je něco, čemu bych nikdy nevěřil, ale blbě řečeno, to furt nic moc neřeší. Furt z toho může bejt druhá Kodaň, anebo ani to ne: Dinamo opakovaně ukázalo, že ty brejky maj naprosto smrtící. Jeden se ujme a jsme tam, kde jsme byli! Hned zkraje druhý půle Olatunjiho padáček gólman radši pojistí a pak na nějakou dobu přebírá zápas Záhřeb. K týhle pasáži dojít muselo, kvalitu na to maj a naši se s tím docela dobře perou: v 56. maj do tý doby, řek bych, že největší loženku, když modrej forvard uhání sám na našeho gólmana, Peter Vindahl nás ale drží. V těch fázích jsme všude druhý – naše obrana často prostě odkopává do míst, kde si to stejně sebere modrej… Docela koleda, ale zatím pořád 2:0. V 62. přijde klasická Priskeho střídačka: Matěje Ryneše nahradí zkušenější Zelený a za Haraslína, kterej tam dneska nechal všechno, nastupuje Birma. Za mě dobrý výměny! 5 minutek na to už jsou oba příchozí v nasazení: Zelený s Birmou si to daj a nakonec tam vyplave Pany a bombí třetího – nemusím říkat, že postupovýho. To si už i Tomáš-Novák naplný pecky zařve náš novej goalsong – mimochodem úžasná záležitost, když to narvaná tribuna zpívá se šálama na hlavou! Lalala! Po gólu odchází Qazim Laci, kterej dneska klasicky přinášel emoce, ale i fotbalovost. Mám pro toho blázna slabost! A neměli to kluci v tom středu vůbec jednoduchý – jak modrý nekompromisně uměj trestat ztráty naprostředku, jsme viděli v prvním zápase… Doběhat to přichází maratonec Sáďa. Když v 69. nezlomí Dinamu vaz Jarda Zelený, tak po individuální akci snižuje Baturina na 3:1. Ale neee! 3:1, celá postupová euforie je rázem pryč – a před náma víc jak 20 minut. Pfff, to bude dneska večer ještě maso. Jako tolikrát za dnešek se už zas bojím kodaňskýho syndromu. Dinamo má v těch chvílích navrch: utekli právě hrobníkovi z lopaty a stejně jako tehdy FCK, věří a ví, že kvalitu a zkušenosti maj na svý straně. Naštěstí je kluci, hnaný 18 tisícovkama, velkou obětavostí při bránění nenechaj zlomit zápas na jejich stranu. „Hezký! Hezký moc, ale 3:1 je furt remíza. Další penalty už bych nemusel přežít!“ říkám si. V 84. nastupuje dvojka z neděle Kara s Peškem. Cením na Brianovi, že Karu nechtěl za každou cenu vytrestat za debilní redku a když mu přišlo jako dobrej tah, tam Adama dát, tak to prostě udělal. V 87. si bere balón Victor Olatunji: ten, o kterým furt čtu, jak není fit, bez kondičky a co na tom Kypru celý léto dělal... Na place je v tu chvíli 87. minut: celou dobu rány, souboje, náběhy. Tak tenhle kluk si vezme balón, prožene se kolem obránce a vlastně docela jednoduše zasouvá náš definitivně postupovej gól! V tý chvíli to i já už definitivně pouštím: skáču, hulákám, objímám cizí lidi… Uaaaa!!! Tohle už si vzít nenecháme, že ne?! Nenecháme, protože právě nastupuje onen „kodaňskej scénář“ – ale jinak, než jsem se ho obával. Teďka jsme to my, kdo si dává načas s rozehrávkou, kdo se nemůže rozhodnout, jestli to od brány načutne stoper nebo gólman. Muž s maskou by byl pyšnej! Takový to zkušený maximum toho, co sudí ještě zkousne – a jsem si jistej, že tohle si kluci odnesli z domácího s FCK. Hrát se nebude víc jak 8-9 minutek, tak hlavně nechcem žádný vlny – a zvládáme to náramně: opařený Dinamo se ani nedostane do žádnýho závěrečnýho tlaku, takže konec ve finále docela napohodu. Kluci díky, moje pumpa už by to nemusela dát! My máme Postup, alééé!


Děkovačka fantastická: natěšená Letná zůstává skoro do nohy v sektorech – projedou se chorály, šály, dělený. Je to dlouhý, je to krásný: spadne to z hráčů, spadne to z lidí. A nutno podotknout, že dnešní dvanáctej si do puntíku zasloužil všechnu tu chválu, co pak Brian Priske ještě přijde dopovědět vyprazdňujícím se ochozům.

Cestou domů jedu v tramvaji, kde kluci a holky v rudým zas a znova zdělujou celý Praze, jak moc se jim zejtra nechce do práce. Někde v centru přistoupěj nějaký dva mudrlanti: „Jeden futbalový zápas a toľko radosti“ povídá jeden. Druhej si přisadí, že ho už asi 3x vzali kámoši do Vipka, ale „vůbec ho to nechytlo.“ Chlapci, neměnil bych s váma! Tyhlety pocity, který teďka všichni prožíváme – každej zčásti po svym, ale vlastně docela stejně: když si něco tak strašně moc přejete, ale přitom v hlavě víte, že by to musel bejt zázrak, aby se to stalo – a on se ten zázrak nakonec fakt stane! To je emoce, co povalí i vola. Já vím, že z ní budu žít ještě sakra dlouho a dětem dětí vyprávět, jaký to „tenkrát“ bylo. Kolikrát a kde se vám tohle v životě stane?

Po fantastickým výkonu už v neděli odpol čeká nepříjemnej Liberec. Z toho, jak zrádný umí bejt to přešaltování z Evropy na ligu, je sice totální klišé, ale vůbec to neznamená, že to není pravda. Se Slovanem máme nejeden otevřenej účtík a oni nám nikdy nic zadarmo nedali. Kdo můžete, jeďte kluky podpořit. Ať je na reprepauzu klid a my můžem v klidu bukovat letenky po Evropě.

A proto, bratři a sestry: „Ať žije Sparta!“

Novák


AC Sparta Praha – GNK Dinamo Záhřeb 4:1 (2:0)

Branky: 2. Haraslín, 44. Sørensen, 67. Panák, 88. Olatunji – 71. Baturina. ŽK: 50. Olatunji, 52. Wiesner – 44. Moharrami.Rozhodčí: Tobias Stieler - Christian Gittelmann, Mark Borsch (Martin Petersen), VAR: Marco Fritz (Pascal Müller). Návštěva: 16 256.

Sestava Sparty: Vindahl – Sørensen, Panák, Krejčí – Wiesner (84. Pešek), Laci (68. Sadílek), Kairinen, Ryneš (63. Zelený) – Kuchta (84. Karabec), Olatunji, Haraslín (63. Birmnačević).

Sestava Dinama: Nevistić – Moharrami (46. Šutalo), Ristovski, Perić, Ljubičić – Bulat, Mišić – Špikić (72. Emreli), Baturina, Marin (46. Michajličenko) – Petković.








Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Co týden dal a dá podzim 2023 (6.díl)

Choreo na Záhřeb

Hadr na hlavu - report z výhry Sparty nad Karvinou

SPARŤANSKÉ PIVO

Co týden dal a dá podzim 2023 (5.díl)

Z Teplic vezeme jen bod

Gejzír emocí se smutným koncem. Liga mistrů opět mizí v dáli

Těžká disciplína - report ze zápasu Sparta - FC Kodaň

Co týden dal a dá podzim 2023 (díl 04)

Kodaň po zemi a po vodě - report z výjezdu do Dánska

Demolice Jablonce

Choreo na Kodaň

SF20let: Jak jsme dělali přestup Tomáše Rosického do Sparty

Co týden dal a dá podzim 2023 (3.díl)

Z párty na párty - report z výhry Sparty nad Pardubicemi

SF20let: Jak nám Matušovič zboural web

Co týden dal a dá podzim 2023 (2.díl)

SF slaví 20 let. V jedinečné aktivitě hledá i vaše srdeční příběhy

Co týden dal a dá podzim 2023 (1.díl)

Něco za něco - report z výhry Sparty nad Olomoucí

Co týden dal a dá podzim 2023 - prolog

Sedací pytel SPARTA FOREVER s titulovou slevou!


Novák | 01.09.2023 09:21 Vstoupit do diskuze
15