Takže se přiblížil termín, kdy se tzv. začne lámat chleba a půjde do tuhého, vlastně z pohledu Sparťana o všechno. A to tak, že úplně.

… slabé nervy už před zápasem

Mediální hra rozehraná mistry kouzel a iluzí ze známého šapitó na druhém břehu zabrala. Aspoň na SF, kde se stala ústředním tématem diskusí, příčinou svárů a vděčným důvodem pro všechno, co jste chtěli pohanět. To bylo řečí, že půl týmu soupeře je po smrti, že je to fligna a pilně trénují… Skutečnost ukázala, že tentokrát exvojín Tvrdík nekecal. Aspoň ne úplně. Opravdu nastoupili se zdánlivě oslabenou sestavou. Jak praxe ukázala, tak fakt jen zdánlivě. Prostě naši útočnou vozbu omotali pavučinami z kevlarových vláken.

Výsledkem bylo, že se za tuto mystifikaci (osvobodí či neosvobodí Olejára, kdo nastoupí, o koho se stará pečovatelská služba apod.) by se nemusely stydět ani amíci.

… dlouhé čekání

Někteří podlehli iluzi, jiní se drželi deziluze. S ubývajícím časem do zápasu nervozita fans rostla a tlačila se ven. To se projevilo vyšším počtem filmových tipů, později se přidaly náměty na potravní zpestření gaučinku, včetně sestavení nápojového lístku. Další radili jak se zabavit, kam na výlet, co dělat aby myšlenky … Prostě každý dle sebe. Já to vyřešil po svém. Žena viděla, že jsem nervózní jak sáňky v létě, vytrvalý déšť neumožňuje moji normální recyklaci procházkami či usilovnou prací na věčně zaplevelené zahradě, kde si vše roste, jak chce. Takže mi doporučila: vstaň dřív a jeď! Najdi si fotbal a užij si to. Tak jsem jel. Po pečlivém studiu jsem zjistil, že normální trasa autem do Přelouče a poté s ČD do… nebude k termínu zápasu nejlepší. Pokud máte logistiku v malíku, pak hbitě předěláte na: autem do Čáslavi a poté s ČD do… Je rozdíl přijet z fotbalu zítra nebo ještě dnes…

Vyrazil jsem a jel na Strahov, kde naše U19 i U17 hráli se Zlínem. Oboje měly převahu. Starší sice neplodnou a z náhodné rychlé akce soupeře dostali banán od… No, od starého známého jména – nějaký Grygera (měl bych ho znát?). Ještě předtím nám hosté zacinkali na brankovou konstrukci a vzápětí netrefili zařízení z malého vápna. Naštěstí hned na začátku druhé půle jsme dali rychlý vyrovnávací a po chvíli soupeř potvrdil, že ve svých řadách má dalšího matadora – mladší verzi Grigara. Skutečné jméno nevím, ale způsob, jak se složil pod nohy našeho pronikajícího útočníka byl toho jména hoden. Penalta a vedeme. Další průběh byl festivalem neproměněných našich šancí, naštěstí již bez nebezpečí z koncovky hostí. Pak nastoupili mladí a za chvíli to bylo 2:0 pro nás a začala nuda. My dobýváme, oni odolávají. V poločase jsem se podíval na hodinky a mazal jsem na šalinu. Stihl jsem to akorát na začátek pouštění.

… staré

Docela slušná tlačenice, vznikající fronty na pivo a občerstvení, bylo docela poznat kdo je pravidelný a kdo sváteční. Jako vždy před výkopem strávím čas potlachem s pamětníkem ještě větším, říkám mu odznakář. Prohlásil: Cítím remízu, jsme sice první a favoriti, ale… Po chvíli odejdu koupit si jeden pivní režim. Používám kartu jen pod hrubým nátlakem, podařilo se mi najít stánek přijímající oběživo. Taky se to dá vyřešit mnoha způsoby: platební stojany na karty i hotovost jak v KFC, jdeš si pro objednané na zavolání svého čísla, nebo si to takto pořešit přímo u výdejního místa. Množství svátečních fandů pak působí zmatek, diváci se prodírají podle osvědčeného receptu s věnci pivních krýglů a náručí baget zásadně na prostřední místa a to ještě dobu po začátku matche. Ještě před půlí pak pod dojmem nebezpečí dehydratace odcházejí doplnit tekutiny přesně podle téhož zasedacího pořádku. Vzhledem k mezipřistání na oné místnosti pak stejně přichází po začátku druhé půle a diví se, že je jiný stav než si pamatují. Přihlédnu-li k šířce uliček, je to prodírání se hustě zarostlou džunglí jak vyšité. V Americe, kde jsem něco různých zápasů zkoukl to řeší jednoduše: uličky jsou širší (výhled z každého místa je zajištěn) s ohledem na vyšší životní úroveň a tudíž i hmotnost návštěvníků. I já jsem si tam připadal jak Twigy…

No další řešení je vytvoření sektorů s vlastním občerstvením (pivo + klobása apod.), kde by po dobu zápasu návštěvníci mohli konzumovat co hrlo ráčí nebo určitý počet kusů občerstvení. Ale to asi až nový stadion.

…mladé

Kolem mne bylo spoustu žáků věkem, asi i s trenéry. Poznalo se to podle pokřiků, které od počátečních, falešně naladěných optimistických se časem měnily na pesimističtější, vyčítající každému hráči přetržený nerv. Prostě pro derby se moje důvěrně známé místo proměnilo v místo na sice známém stadionu, ale s úplně cizím obsazení. Soused Václav (84) byl výjimka a přijel od Žatce včas. Pokecali jsme a konstatovali, že hrátky byly, jsou a asi i budou co každé derby. Prohlásili jsme, že každý bod dobrý. Nymburáci přišli tak tak, dokonce i heřmanoměstecký expres je předjel. Tak jsme komplet (kde zůstal druhý soused nevím). Natěšení obecenstva bylo takové, že při každém náznaku akce (jakékoliv) docházelo k cvikům typu vstát – sednout, což nás příliš netěšilo. Také výhled na obrazovku nebyl bez akrobacie.

… optimisty

Kdo podlehl kouzlu exvojína, byl natěšen na jasné vítězství, jen to bral jako otázku skóre. Kdo už něco derby zažil, ví, že tenhle zápas není nikdy jasný. Kolikrát jsme byli za srábky poražené my, a jak to dopadlo. I opačně – naposledy ty poločasové telefonáty soupeřům, proč nepřijeli a jestli v tom budou pokračovat, vyústily ve vyrovnání v nastavení (poté, co si čínský národní cirkus objednal záludně sněžení)…

Soupeř byl možná fotbalově slabší, ale fyzicky dobře připraven, odhodlaný a rozhodnutý neprodat svou kůži zadarmo. Nedali našim ani centimetr a dokonce působili dojmem soustředěnějšího týmu. Naši se snažili, ale nápady a překvapení tentokrát chyběly. Takže výsledkem byla poločasová ztráta, bohužel jsme si nic lepšího nezasloužili, výkonu leccos chybělo.

… pesimisty

Po přerušeních ve sledování zápasu díky žíznícím a odvodňujícím, jsem byl nucen sledovat pokračující trend vývoje zápasu. Naše hra vyznívala jalově, soupeř byl nebezpečnější a ohrožoval. Takže logicky tam zase něco spadlo. A spadla Csapiho past. S Václavem jsme do sebe drcli, koukli na sebe a pokrčili rameny. Nevím, nevím… Naštěstí za 5 minut byl jasně sražen ve vápně Masopustem náš hráš a z penalty se nemýlil kapitán. S gólmanovou tečí, ale i takový gól platí. Začali jsme makat ve vyšších obrátkách a Zelený dorážkou dal zapomenout na tu spoustu nevydařených či nepřesných střel, co tu je. Začalo se znova! Většina lidí (i já, přiznám se) to měla za povel k definitivnímu otočení skóre i zápasu v náš prospěch. Do toho nám hodil vidle BP, podle mne špatným střídáním, kdy Kuchtu a Sadílka nahradil Mabilem a Lacim. Koukli jsme na sebe s taťkou Nymburákem a ten prohlásil: to se nám vymstí, je to špatně. A bylo. Kluci se sice snažili, ale rozhodně nejsou typem vhodným do urputného boje, takže působili dojmem statistů. A o 5 minut bylo hůř. Zastavili jsme akci soupeře před naším vápnem. Náš kapitán volil velice špatně rozehrávku napříč, která byla nepřesná k našim a přesná do běhu soupeře. Z následného rohu nás Masopust poslal direktem k zemi. 2:3, do konce 5+nastavení… Vlastně 4…

… slabé nervy v konci zápasu

Otřeseni jsme zkusili ještě zabrat. Většina našich akcí končila jalově, naštěstí soupeř hlavně koukal zápas dochodit do vítězného konce. Naštěstí zapůsobili dva důležité faktory. Soupeř si neuvědomil, že máme nej nahrávače v lize a oni mají slabý článek v podobě jednoho z nejlepších stoperů ligy (jejich nedávné vyjádření před zápasem), který však proti nám naštěstí pravidelně sehrává roli jazýčku na vahách. Většinou na začátku, tentokrát to vydržel až do nastavení. O to víc to bylo sladké. Jednoduše: dlouhý centr, sťuknutí před branku a nekompromisní úklid míče tam, kde vidíme nejraději… Obrovská radost, euforie, rozdrobená ve spoustě strkanic a potyček, kde se nám podařilo jasně zvítězit na hloupé žluté.

Závěr:

Prostě se něco dělo od konce posledního mistráku po závěrečný hvizd rozhodčího (mimochodem, nebyl dokonalý, ale kazil na všechny strany, mimochodem odpustil na nás penaltu za velice dobrý chvat s držením a povalením v druhé půli). Do této chvíle jsem neviděl sestřih, takže popisuju jen, co jsem zaregistroval. Protože výsledek nic nerozhodl, naše jízda trvá, šance nejsou o moc menší a tudíž začínám zjišťovat vlak do UH příští sobotu. Pokud budeme bojovat do posledního dechu jako včera, neměli bychom prohrát. A v této části sezóny jsme už pár let nebyli ve hře. Na takové zápasy se chodí, protože nabízí vše. Zápletky, překvapivé obraty v ději, štěstí, zlost, prostě to včerejší bylo dramatické a nenechalo nikoho lhostejného. A tak to má být.

PS: Tímto se omlouvám ghostttovi, že jsem o přestávce nebyl u odznaků, prostě to nešlo, to byl mumraj…

Váš brychtal












Co se aktuálně mezi fans děje a co číst dále?

Co týden dal a dá jaro 2023 (13.díl)

Se štítem, nebo na něm - report z 305. derby na Letné

Fotbal v době Ramadánu aneb Welcome to hell

Cyklovýlet na Spartu do Pardubic

Fotbalová horečka - Špunti na tripu

Co týden dal a dá jaro 2023 (12.díl

Srdeční záležitost v Pardubicích - report ze zápasu Pardubice - Sparta

Kalendář - druhý report z výhry nad Českými Budějovicemi v semifinále Mol Cupu

Přes Dynamo do finále - první report ze zápasu Sparta - České Budějovice v semifinále Mol Cupu