Musím se podělit o sobotní zážitek z výjezdu do Liberce. Naše sparťanská rodina se rozhodla podívat se do Liberce autem, vyrazila již ráno a návštěvu spojila s příjemnou exkurzí v místní Zoo. Klidným obědem a kávičkou v krásné kavárně na náměstí a pak se pomalu vydala na stadion u Nisy.

Předesílám, že nikdo z nás není žádný bijec, rasista, fašista, prostě spořádaná rodinka jak Homolkovic. Ve složení obou rodičů, bráchy a jeho přítelkyně jsme se jeli podívat na fotbal do Liberce. Konzervativně raději mimo hlavní kolonu a mimo kotel. Prostě v klidu kouknout na fotbal v závětří protihlavní tribuny, ale v blízkosti našeho kotle. Člověk by si řekl, že v Liberci je celkem dost práce, lidé vydělávají a nemají tedy takovou averzi vůči Praze. Nicméně i zde se ozývaly občas pokřiky proti pražákům, ale v relativním klidu. Fotbal jste všichni viděli, a převahu sparťanských hlasivek slyšeli.

Nicméně, abych se dostal k tomu, co mne trápí, a co nemohu pochopit. Po zápase jsme pomalu odcházeli směr auto. Holky šly ještě na wc, a tak jsme na ně čekali cestou k východu. To, že sparťanské šály vyvolají v kinderskinech liberecké mládeže tolik žluči, že začnou křičet pražský kurvy, to by se dalo snad ještě přejít s vědomím, že dámu může urazit jen někdo na úrovni. Nicméně co se stalo potom, to už překačuje všechny meze fanouškovství a fotbalového rivalství.

Nějaký „fanoušek“ Liberce, vysoký mladý muž se jal strhnout mé mamince šálu „železná sparta“ a to s takovou mírou agrese, že ji při tom povalil na zem. Upozorňuji, že se jedná o slušnou paní kolem padesátky, která klidně šla z toalety a nijak se vůči nikomu neprojevovala. Co to proboha je!? To už jste opravdu všichni zešíleli? Stojí vám to za to? Opravdu jste se vytáhl, člověče, útočit na ženu! Opravdu mne mrzí, že maminku, která šla na fotbal po velmi dlouhé době už zase na fotbale dlouho nikdo neuvidí. Musím se zastat ostatních dam z libereckého fanouškovského tábora, které pak chtěly pomoct, bohužel v tom šoku byla tato pomoc byla odmítnuta, nedivte se, ono pak vše modrobílé nahání strach.

Celý útok skončil naraženými zápěstími a kolenem. Vcelku nepříjemné a bolestivé zranění které se pak v neděli rozleželo a vybarvilo. Abych citoval jeden český film: To jste jí dali soudruzi pěkný dárek...

Chtěl bych apelovat na všechny fanoušky, bez rozdílu týmu, věku, pohlaví, rasy. Fotbal je přece pro zábavu, pro nadšení, vzrušení, radost, i zklamání. Ale ne pro vybíjení zlosti, nenávisti... Jakékoliv fyzické útoky, natož na ženu jsou opravdu za hranicí. Vím, že jsou to jen jedinci kteří kazí jinak vcelku stoupající úroveň fandění na českých stadionech. Ale je to i naše nečinnost, která tomu zavdává. Nevěřím, že většina takové jednání schvaluje, a proto by i většina měla toto jednání odsoudit. Ale to začíná u každého z nás. Proto pokud budete někdy svědky podobné události, postavte se na stranu práva, slušnosti a lidskosti.

Fanděte slušně pozitivně. A připojuji se k tuším Bombitovi, pokud někdo začne skandovat ju.. slavie, přece jesme všichni rasisti a neonacisti – postavme se takovému jednání. Pískotem můžeme vyjádřit nesouhlas. Jako příklad dám hokejovou spartu – pokud kotel hostí začne skandovat sparta, buzerantů parta, celý stadion jim vestoje zatleská s výrazem s jakým se chlácholí malé dítě... no hezké, šikovní jste.... většinou to zabere, cití se trapně a už to neopakují. Pojďme fandit pozitivně, pro Spartu, za Spartu a nekoukejme kolem. Titul přece máme ve svých rukou. Doufám, že v sobotu bude plno a bude se fandit všude.

Nezapomeňte, že my jsme Sparta, železná Sparta, vládci prahy – mistři ligy (doufám). Kdo jiný než my by měl jít příkladem.


Honza - Walker