Na začátek svého krátkého pojednání bych rád předeslal pár věcí. Ne, rozhodně tu nezplodím objektivní analýzu. Ano, jsem Sparťan a ostatní kluby a jejich fanoušky s radostí podceňuji, přehlížím a v některých případech urážím. Nerad bych též byl rád patetický, ale nejspíše budu, tak žádám případné čtenáře o shovívavost.

V posledních týdnech toho naši milí novináři napsali mnoho o tom, kdo a proč si zaslouží titul mistra fotbalové ligy. Část novinářů by přála titul Ostravě, která hraje velmi pohledný a útočný fotbal, část Jablonci za poctivou práci trenéra Komňackého s poměrně mladým kádrem bez větších hvězd. Někteří by letos radši titul ani neudělili, neboť žádný tým lize nedominuje a Spartě, která ho podle fotbalových expertů pravděpodobně získá, vyznamenání být nejlepším týmem Čech, Moravy a Slezska nepatří.

O těchto výrocích se jistě dá polemizovat, argumenty zpochybňovat, saiverovský pohled shazovat. To ale zde a v tuto, pro (doufám) všechny Sparťany kritickou, dobu nechci. Rád bych přispěl vlastním náhledem na dané téma.

Tedy popořadě. Titul již jistě nezískají Teplice, kterým patřilo čelo tabulky celou zimní přestávku. Nezískají ho po právu, neboť hráči Teplic potvrdili prognózy některých komentátorů fotbalového dění a v jarní části ligy selhali. Nezaslouží si ho ani Jablonec. Liberecké předměstí a jeho šéf Pelta se jistě snažili, ale řadou vítězství o gól a nepřesvědčivých výkonů proti výše postaveným týmům si o první místo neřekli. Ostrava má zajímavě postavený mančaft, bezpochyby se pokouší o to hrát aktivně a střílet branky, ale chybí jí několik věcí: vyrovnanost výkonů, věrní fanoušci (sic!) a statečný kapitán.

A máme tu naší Spartičku. Mnohokrát jsme si v diskuzi či na fóru připustili, že letos nehrajeme nejlepší fotbal. Nedrtíme soupeře a (dle mého názoru) většinu zápasů hrají kluci pod své možnosti. Ale přesto všechno, přes hrůzy, kterých býváme svědky, přes nesmyslné věčné remízy, přestože, ačkoliv své hlasivky i unaveni a bez sil dále nutíme do povzbuzování, někdy nevyhráváme, přesto titul patří na Letnou. Hráči možná vybojují body, které k jeho dosažení potřebují, ale ten pohár by byl jejich jen z části. Teď mi dovolte, abych popustil uzdu své patetičnosti a krátce pohovořil o fanoušcích, které má Sparta tu čest mít. V poslední době se ukázala jedna věc. Že k tomu mít nejlepší fanoušky nestačí zazpívat si jednou za rok že „my jsme s tebou“, nestačí slavit prohry křepčíce společně s hráči. Co opravdu dělá fanoušky fanoušky, je celosezónní práce na tom, jak nejlépe prezentovat svůj klub, burcovat méně zaujeté, tlačit klub k opatřením fandům prospěšným. To se na Spartě děje.

Nebudu zde vypočítávat všechny aktivity sparťanských fanoušků a přiznávám, že se jich neúčastním zdaleka tak, jak bych mohl. Ale viděl jsem plné autobusy směřující na Kodaň i do sparťanského oblečenou vílu, atmosféru na Letné v zápasech s Panathinaikosem, Eidhovenem, Kodaní i Slávií. Zvedal jsem pyšně kartóny, kteří dobrovolníci i v odporném počasí rozmisťovali po stadionu. Rekordní počet fanoušků vyrazil na Bazaly, jel jsem v parádní (a možná též rekordní) koloně do Liberce, kde i lidé, které jsem na Letné neviděl otevřít ústa, fandili z plných plic. Slyšel jsem našeho GSM prohlásit že by Sparta možná v Ostravě podporována svými fanoušky zvítězila.

Titul si možná nezaslouží sparťanské vedení nebo hráči, ale rozhodně si ho zaslouží její fandové. Díky lidem ze Spartaforever, díky Ultras, kteří jezdí vždy a všude. Díky všem, co chodí na každý zápas a fandí, co jim dech stačí.V Liberci myslím Martin Hašek potvrdil, že si fandů váží a je na ně hrdý, tak ať jsou na nás hrdí on i ostatní ze Sparty i po posledním kole. A donuťme hráče k výkonu, po kterém na ně budeme moci být hrdí i my.

Ať žije Sparta!

cale