Nechci tímto článkem kohokoliv namíchnout, nebo urazit, ale chci, aby si lidé, kteří budou tyto řádky číst alespoň na chvilku pozastavili nad tím, co udělat pro Spartu lépe nebo čím i já jí mohu pomoci, být prospěšný. Fotbal není jen o základní jedenáctce, která je na hřišti, je to o celkovém klimatu jak uvnitř klubu, tak i to jak působí navenek jako celek. Dvanáctým hráčem jsme přece my - fanoušci.
Moje odpověď tedy je: ANO. Ne všechno, co Sparta dělá, je vždy míněno jako to, co je správné. Je těžké cokoliv hodnotit, tisíc lidí = tisíc chutí.

Dění ve Spartě je mým každodenním chlebem. Cokoliv spojené s ACS vždy hltám veškerými dostupnými doušky a žiju s klubem mého srdce. Ne vždy bohužel na 100% souhlasím, jak co se týče klubu samotného, tak s chováním, některých horkokrevnějších fandů mého klubu. Narodil jsem se jako Sparťan a zemřu jako Sparťan, ale je pár věcí, které asi nikdy neskousnu – pokusím se zhodnotit 12 kroků za posledních 12 let, které se udály ve Sparťanské kultuře a týkající se nás všech. Je mi jasné, že ne se všemi budete souhlasit, ale je to jen věc mého osobního názoru a budu se těšit na vaše reakce.

1) Horst Siegl – z pohledu fanoušků

Zápas proti Girondince Bordeaux a Sigiho neproměněná penalta… Horst je jeden z lidí, kterého repektuju jako ikonu klubu. Když jsem seděl v ochozu a poslouchal, jak celý stadion křičí: „Siegel ven!!!“ tak mi byl do breku. Ten kluk byl v tu dobu dozajista mimo formu, ale to co pro klub dokázal, nikomu nedovoluje, aby na něj takto řval. To co dokázal, mu můžeme jen a jen závidět. Copak když má teď Řepák nějakej blikanec někdo křičí: „Řepka ven“??? Je to to samé. Ten kluk si to prostě nezasloužil!

Horst Siegl – z pohledu klubu

Na nátlak fanoušků i toho, že byl Sigi za zenitem, ho Sparta bez většího loučení propustila ze svých služeb, aby za ním posléze přilezla, jestli by nás nepomohl zachránit v roce 2006 cestou pro titul. Sigi, jelikož je kádr, okamžitě končí svou fotbalovou kariéru (v Mostě v tu dobu opravdu nebyl do počtu), a ujímá se pozice asistenta Míši Bílka. Kombinace vychází, a slavíme double. Pak se nepovedlo pár zápasů, a Sigi se pakuje ze Sparty podruhé. Opět ikona klubu, které koluje v žilách sparťanská krev, dostává výpověď na Štědrý den, prakticky pod stromeček. Připomíná to první případ, jen okolnosti jsou trochu jiné

2) Přestupová politika s magickým R

Je spousta hráčů, kteří se u nás jen tak mihli a nic zde nepředvedli. Nemůžu si pomoct, ale vedení dělá pořád dokola ty samé chyby, které mi nejdou na rozum. Nejvíc mi vadí, že přestupy nemají jakoukoliv koncepci, hlavně v přestupech mladých hráčů. Přestupů s R, které nemůžeme považovat za úspěch jsme tu měli opravdu mnoho, namátkou šlo o tyto boRce – IgoR Gluščevič, Jiří ŠtajneR, Adam PetRouš, MauRo Lustrinelli, MaRek Kulič, Vladimír Gluščevič, Pavel HoRváth, Patrik BeRger, Martin JiRouš, Pavel MaReš, Daniel CesaRec, PatRice Abanda, Martin PetRáš, MaRek Střeštík, MiRko Poledica, Tomáš GrigaR, LiboR Došek, Alexander PRudnikov, a v neposlední řadě Erich BRabec. Neříkám, že u všech to bylo úplné šlápnutí vedle, ale jsme Sparta, mi nechceme hráče na dva roky, kde je někdo typu Jirky Novotného? Když se podíváte na fotku Sparty v roce 2006, nenajdete až na Jardu Blažka, nikoho kdo by u nás vydržel více než čtyři roky. To je samo o sobě trochu smutné, a ve velkém fotbale podle mě docela raritní. Chápu, nový trenér si přivede nové tváře, ale nemůže to být za cenu toho, že vždy odstraní někoho, komu se pod dřívějším trenérem dařilo. V poslední sezóně dáváme příležitost mladým – konečně, ale proč tomu už není déle? Řeknu vám proč, nyní ve špatné finanční situaci, konečně Sparta pochopila, že si hráče umí vychovat i sama, a skoro nic to nestojí. Proto jsem na konec seznamu připsal i Erika, sakra, dyť máme Niclase, Hejdu, Suse, proč ty kluky nezkusit. Nici vypadal jako kopyto, ale poslední dobou co hraje, na něj nemohu říct ani slovo.

3) Návštěvnost na Letné

Můžu s určitostí říci, že za posledních 12 let, o kterých píši, navštěvuji náš stánek pravidelně, a je mi z celkových návštěv docela smutno. Jak je Praha velké město, a není to jen o ní. Nás Čechů je něco přes 10 milionů, věřím tomu že každý desátý je stejného vyznání jako já. Ale sakra kde ty lidi jsou? Kdyby si chtěl každý z vás dát na začátku roku předsevzetí, letos navštívím alespoň jednou svou Spartu. Udělám si hezký odpoledne s kamarády, pojedeme na fotbal, dáme pivka a bude to cajk. To je jedno, že se nám teď nedaří, jde o to, abychom udělali hráčům co nejlepší kulisu a pobavili jak je tak i sebe. Není to o tom pořád vyhrávat, i prohry k fotbalu patří, nenadávat a přát těm klukům úspěch. Kde jsou ti lidi, kteří chodili na starou Letnou, 30 000 fanoušků, zestárly ano chápu, ale kde jsou jejich následovníci? Já jsem synem jednoho z nich a jsem na to hrdý, pokračuju tam, kde táta skočil, a i jeho se mi podaří na Letnou minimálně 2krát ročně dostat…
Nejhorší ale na všem je to, že bohužel na Slavii se fandí daleko víc, až z toho člověku běhá mráz po zádech. Na Letný mi to někdy přijde, že mi běhá mráz po zádech ze zimy… Opravdu, Sešívanci to mají daleko lépe organizované a když zpívají chorál, zpívají ho všichni.

4) Povzbuzování na Letné

Asi nejvíce jsem se styděl, když jsme v roce tuším 07 v rámci tehdejšího poháru UEFA hostili Ajax, a náš kotel celých devadesát minut zpíval pořád dokola Fu**ing ass…To mi přišlo mega-odporné.

Pokřik Ju*e Slavie, sešívance nesnáším, ale stejně tak tento pokřik. Přijde mi to stejně trapné jako Sparta Sparta buzerantů… Je mi jasné, že většina z Vás nejste rasisti až za hrob, ale to vysvětlujte potom pánum z Uefy, že jste to tak nemysleli. Nepamatuju na Spartě smutnější pohled, než když přijede veleslavný Arsenal, a polovina hlediště je zavřená. Nad tím se dobře zamyslete, jestli zrovna tímto stylem kluky podpoříte, nebo pomůžete přímo klubu.

Hlavní tribuna, tam není o čem diskutovat, sám se na ní vyskutuju poměrně často, ale opravdu nechápu spoustu lidí, kteří tam sedí. Nejde mi do hlavy, když při skandování Sparta Sparta nemůže někdo alespoň zvednout ruce a zatleskat do rytmu – co je na tom, kurva???

5) Petr Mach

Je spousta lidí, kteří na tohoto člověka úplně zapomněli. Nechápu přístup majitelů, že tohoto člověka nemůžou umístnit do VIPky, a když on chce jít na Spartičku, musí mezi lidi a platit za lístek. Je jasný že není typem lidumila, který ve všem vystupuje úplně legálně, ale trochu pocty k němu by jsme mít mohli. Srovnejte ho třeba s Leškou, myslím že je to jak vejce k vejci, s tím rozdílem, že Leška ve Slavii rozkradl, co mohl, a když měl dost, tak konečně postavil stadion. Letná jak dneska stojí a je, je zásluhou pouze tohoto člověka. Kde by Sparta byla, kdyby ten stadion neměla? Kde by jsme hráli ty bitvy s Barcelonou, AC Milán nebo Bayerem…na Strahově? Měl jen smůlu, že Rosický vyrostl až dva roky po jeho prodeji VSŽ. Myslím, že by dokázal potom daleko více. Jak dopadl, je věc druhá…

6) fanoušci webu Spartaforever.cz

Obdivuju lidi, kteří tomuto webu věnují svůj volný čas a starají se o něj. Pak mi ale nejde na rozum, kde jsou ti čtenáři. Mě osobně vždy žene do další práce to, že můj článek někdo pozitivně okomentuje, pochválí. Ale je velmi těžké něco psát, když váš článek okomentují dva lidé, a přečte si ho tisíc. Co je těžkého na tom zalogovat se a něco zdarma pochválit. Nemyslím psát do komentářů, že někdo děkuje a klečí při tom na kolenou, ale třeba jen dobrý vole, zkus psát dál… Není jednoduché pořád brát někde fakta nebo psát o zápase, který skončil 0:0, zkuste si to, jen tento článek mi zabral cca 5 hodin.

7) kradení šál

Z mého života: vyrážím ze Střížkova na domácí přátelák s Bohemkou. Doběhnu na metro, skočím do vagónu bez předchozího nakouknutí kdo je v něm. Ejhle, čtyři Bohemáci, rádoby přívrženci nějakého pravicového hnutí. Já tam vletím na krku šálu s parádním Homolkou, oni na mě kouknou a komentují to se slovy: „Ty vole to sis naběhl“…Já na to: „A sakra“ a už jsem se dobrovolně vzdával šály bez pěstí, cesta na Ládví trvala snad hodinu. Ale nic se nestalo, na další stanici jsem raději změnil vagón. Vystoupím na Vltavský, nastoupím do tramvaje a v ní jsou naši Ultras věkově někde kolem 17ti. Z kapes vyndavají dvě šály Bohemky a strašně se chlubí, jak ve dvaceti dali těm dvou co pro to. Doporučuji přečíst tento odstavec znova, a zamyslet se nad tím co a proč děláme. Chápu mladý, jejich nerozvážnost, ale toto fakt není cesta k tomu, aby se cokoliv ve Spartě zlepšilo.

8) pivo na stadionu

Považuji se za prototyp Čecha, a tím pádem opravdu nerozumím tomu, proč se u nás točí nealko pivo. Když někdo přijde napitej z venku a chce dělat bordel, stejně tomu nezabrání nikdo tím, když mu nedají jednu desinu. Nechápu, proč by se ta desítka nemohla normálně točit, co by to komu udělalo, jsme národ pivařů a k naší nátuře to jednoduše patří. Jdu přece na fotbal, dám si pivko a klobásu a bude mi dobře. Jelikož náš stadion navštěvuji pravidelně a ten patok piju pořád, (je to lepší než kola), tak jsem si na to zvykl, což je samo o sobě dost strašný.
Co se týče celkově občerstvení musím se pozastavit nad tou mrchou, co se tomu říká klobása. Který kravaťák vymyslel, že se to bude prodávat pouze v rohlíku, to mi hlava nebere. Klobása na tácek a chleba přece to je klasika, ne?

9) Jaroslav Hřebík

Asi nejdiskutovanější osoba v klubu, co k němu dodat? Z pohledu fanouška, člověka, nadřízeného musím říci toto, pokud mám firmu, za kterou odpovídám a chci, aby v ní byli pravidla podle mě, a ve vedení mám člověka, který moje představy neplní, vyhodím ho. To je realita každodenního dne. Ano byl jsem naštvaný, když Franc vyklízel skříňku, ale prostě to tak bylo. Zároveň si myslím, že nejvíc naštvaný doteď je sám Křetínský, protože i on teď už ví, že neudělal správnou věc. Ale o tom to všechno je, podívejte se, jaký kiksy dělá na postu kouče Chelsea, a napadlo snad někdy někoho v Blues, že počmárá Grantovi dům? To je přece absurdní, Jardův konec ve Spartě byl tragický, zápas s Baníkem mám v živé paměti, o to je smutnější že když se najednou řve Hřebík ven, opravdu fandí celá Letná, mě bylo opět do breku, protože si myslím, že to nebylo správné. Je to potom v pytli když je kabině jeden profimachr Poborský a proti němu Jarda Šťovík z Benešova, to nemohlo dopadnout jinak, ve finále jsme na tom prodělali všichni.

10) AC Sparta vs. HC Sparta

Jedná se o dva kluby s jedním velkým S, ale porovnejme hokejovou v organizaci práce s fanoušky. Nebo to snad nejde, ta fotbalová je jak chudý příbuzný. Proč se nesmaží více vtáhnout fanoušky do chodu klubu? Setkání s hráči, soutěže typu vyhraj den se Spartou, nebo jeden trénink, sezení na lavičce s nahradníky, těch věcí jsou mraky. Jen jak dlouho trvalo vedení, než pochopili, že na stadion patří fan shop místo hospody, a že by měl být otevřen i po utkání. To jsou základní věci, marketingová stránka prostě totálně pokulhává za současným trendem, jsme přeci na České poměry velkoklub, a ne, že na ofiko webovkách je vyfocen Páťa Bergr, který už půl roku ve Spartě není. Nevím kdo má tohle na starosti, ale přijde mi, že nikdo. Nápady jako dráha pro buginy pro děti, která zabere 70% už tak malého prostoru na tribuně, to fakt není cesta k úspěchu.

11) moje osobní hanba vůči klubu

Nikdo nejsme robocop, abychom viděli všechny zápasy, ale pokud je match s Realem Madrid, tak se to rovná povinnosti. No já s bráchou jsme si vyšli tenkrát na pivko ve tři odpoledne, byla akce s Gambrinusem na poukázky na 5 piv zdarma, měli jsme jich pět a velkou žízeň. No dopadlo to nevalně, v devět večer jsem doma spal a zápas jsem ani já ani brácha nikdy neviděli. O výsledku jsem se dozvěděl druhý den z novin. No ostuda.
Liberec hrál, semifinále Uefy s Lyonem, a my jakožto fanoušci dobrého fotbalu, jsme se rozhodli zakoupit lístky pod Ještěd. Utkání se přeložilo na Letnou a pro nás to bylo jedině dobře. Před zápasem byla zima, a proto jsme se rozhodli navštívit Sparta bar na stadionu. Bylo tam vcelku plno a my si našly místo u stolu Ultras, v tu dobu jsme byli mladý ucha, sedneme si dáme pivko, a jeden velmi chytrý Sparťan že když jsme si sem sedly tak musíme koupit velký rumy celému stolu, já v tý době stovku peněžence byl jsem, že jsem rád. Pokoušeli jsme to vysvětlit, bohužel ten dotyčný pán vlepil bráchovi jednu pěstí, přiběhl tehdejší securiťák baru a vyhodil nás, že tam nemáme co dělat. Odcházíme tedy raději zavčasu. Nevím proč, ale u východu mě inzultuje pořádnou ranou další Sparťan, (myslím, že je to kluk z kotle, má vytetovaný znak Sparty na předloktí pravé ruky), hned jdu k zemi, ono tak když vám někdo flákne pěstí do hlavy ze zadu co taky můžete dělat. Říkám mu: „Co se děje?!“, a on, že si myslel, že jsme z Liberce a že tady nemáme co dělat. Kurva, vypatlanost některých jedinců je fakt bezedná.

12) nedostatečná pokora hráčů

Sakra chlapi, to, že jste přišli do Sparty, neznamená, že se z vás stane namachrovaná primadona. To, že přijdu do tohoto klubu, nemusí hned znamenat, že já jsem super fotbalista a on se ten soupeř porazí sám. Není to jen o chování na trávníku. Neznamená to, že když přijdu do Sparty, musím nejdříve do Pařížský pro taštičku Louis Vuitton a pak do tetovacího studia. Kromě tria Libor - Jarda – Tom, nikdo z vás nemá právo na to, vystupovat jako hvězda, měli by jste začít sami u sebe, co, jak, kdy a kde vystupovat. Máte být vzor pro ostatní. V tomto ohledu jsem úplně alergický na Vencu Kadlece, Ondru Kušníra a Martina Zemana. Mám je rád jako fotbalisty, ale sakra to vystupování nagelovaných frajírků to je na mě velmi silná káva.



Je mi jasný, že si teď asi každý z Vás říká, ten kluk snad tu Spartu nenávidí, nebo že je úplně blbej…Ale já Spartu miluju, vraždil bych za ní a děkuji Bohu, že tento klub stvořil. Proto tento článek publikuju, proto aby se věci zlepšily, aby byl pro nás klub víc, než jen špičkování v práci se slávistka, kdo vyhraje derby. Být, žít a dýchat pro Spartu je přece příjemná povinnost. Jít na fotbal není stejný, jak když mě manželka pošle s odpadkama. Je to přece čest, navštívit zápas a sledovat jak zachytá Jarda, kolik skluzů udělá Tomasso... Jsme přeci SPARTA!!! Ženská se může vyměnit, ale Sparta ta Ti zůstane navždycky…

Aleš