A potom co jsem nachodil v Liverpoolu, to v Londýně hodně bolelo a nakonec to vyšlo až na Gatwicku, haluz, jinak by byl moc zklamanej, o to pak bylo super ho vidět jít v tom spát a dneska z toho nesleze. Už přišel smutnej, že si ho umazal, říkám, čuchni jak smrdí tátův, tak už v něm zas utíká venku, i když prší

Představa že si rozbalují dárek s českou adresou odesílatele, a vykouknul by na mě Bořil, mám velký životní pravidlo, nikdy ale opravdu nikdy nevztáhni na ženu ruku, tak bych zvažoval :D ...

Už vím

Přestav si na hodil jsem od sedmi od rána do zápasu, plácnu 30km, chcalo, chvíli vítr, ještě že jsem fakt low-cost cestovatel, tak vím, že suchý nohy musí být, takže třeba druhý ponožky byly připravený, no fakt když jsem vlezl na ten ohromného stadion, magickej, ale už totálně odvařenej, tak Liverpool začal kropit trávník a do toho pustili tenhle song, oficiálně Unwritten, ani jsem ho neznal, takovej ten blbej popík, ale co se ti dostane do hlavy, a ty tam stojíš zmoklej jak slepice a ještě ti dají malou sprchu do ksichtu, a ještě s tímhle songem. Ale ten stadion a fotbal, tě pak nabije, že to domů vždycky zvládneš. To jen, jak malá momentka dokáže vytvořit něco tak důležitého jako nadpis ... A přitom pro někoho úplná blbost z celého dne, ale pro mě evidentně zásadní feel

Fotky nejsou moje, ten článek jsem poslal redakci narychlo a neměl jsem čas na upload, aby to ráno bylo venku, jak jsem slíbil