24. leden je vrcholem fotbalové zimní přípravy pro většinu sparťanských fanoušků. Důvod? Narazí na sebe dva odvěcí rivalové – Sparta Praha versus Spartak Trnava. Poslední souboj těchto dvou týmů se uskutečnil na jaře roku 1993 v Trnavě a Letenští v něm vyhráli 1:0. Tehdy šlo sice o body do ligové tabulky, nyní jde pouze o přípravné utkání, přesto ale fanoušci obou táborů berou utkání vážně.

Zápasu s trnavským Spartakem předcházelo dopolední utkání s AS Trenčín, které Sparta vyhrála 2:1. Trenér Lavička poslal do úvodního klání silnější část kádru, a tak bylo jasné, že odpoledne nastoupí méně známé tváře. Duel s Trenčínem jsem ale neviděl, protože jsem nechtěl být na větrném Strahově celý den, takže nemohu soudit.

Už cestou autobusem s cílovou stanicí Stadion Strahov je jasné, že hodně sparťanů si tento prestižní zápas nenechá ujít. Není divu – ze strany domácích i hostujících fanoušků se tento duel hodně propagoval, z Trnavy měly dojet minimálně dva busy příznivců. Nutno dodat, že moc rodin s dětmi si cestu na stadion nenašlo, ale vadit to může snad jen předsedovi Peltovi :).

Od samého začátku utkání panuje na Strahovském stadionu výborná atmosféra díky oběma táborům. „Bílich Andelov“ přijelo 200, fandících sparťanů je zhruba 300 a celkem se v ochozech schází necelá tisícovka návštěvníků. Vzhledem k více než 200 000 kapacitě byla zaplněnost tribun 0,005%, inu, Stadion Strahov zažil návštěvu desetiletí :). V jednu chvíli se hrají dva zápasy najednou – ten fotbalový na hřišti a turnaj v přehazované v hledišti. Naštěstí jde spíše jen o menší kočkovanou, vzduchem proletí pár piv, trocha štěrku, nějaký ten menší kamínek a následně vše uklidňují přítomní těžkooděnci, kteří oddělují oba tábory od sebe.

Sparťané se prezentují pěknou pyroshow v prvním poločase, supportem, který je doplněný bubnem a novým chorálem. Hosté jsou nejvíce slyšet při anti-sparťanských pokřicích, ve druhém poločase je pak slyšet několik pokřiků na podporu Baníku Ostrava, které odkazují na přátelství mezi Trnavou a Chachary. Posílá se i společný pozdrav obou kotlů do Bratislavy. Několikrát za zápas vletí z hostujícího sektoru na hřiště petarda, ale naštěstí to je vždy ve chvíli, kdy se hraje na jiné straně hřiště.

Základní sestava Sparty je mixem stálých opor typu Vácha, Costa či Matějovský a nových tváří, jako je brankář Vorel, Schick a nová posila z Ameriky Picault. Kvalita fotbalu by se dala označit lehce podprůměrnou. Trnava si příliš šancí nevypracovala, takže sparťanská obrana moc práce neměla. Naopak hráči v rudém dresu si nějaké brankové příležitosti vytvořili, ale moc jich nebylo. Přestože se jednalo o „přátelské“ utkání, hrál se poměrně tvrdý a důrazný fotbal. Ani jedno mužstvo nakonec nedokázalo vstřelit branku, a tak byl konečný stav 0:0.

Velice se mi líbil výkon Costy, který vydatně podporoval útočné akce domácích, ale i v obraně předvedl několik důležitých zákroků. Nová posila Sparty a haitský reprezentant Picault odehrál také velice kvalitní utkání. Není divu, že se mu přezdívá „gazela“, je opravdu rychlý, a proto byl častým terčem faulů. V 71. minutě předvedl krásné sólo přes půlku hřiště, ale v koncovce selhal. Jediné, co bych této zahraniční posile vytkl, je právě nejisté zakončení, ale to může být i z důvodu zmrzlého trávníku či krátké aklimatizace. Dobře zahrál i navrátilec po zranění Lukáš Vácha, který i mohl vstřelit branku, jenže jeho střelu z 83. minuty nakonec zlikvidoval trnavský brankář. Trochu větší očekávání mám od mladé pušky v útoku Patrika Schicka, u něhož sice byla vidět snaha, ale často kazil a v zakončení byl nepřesný. Brankář Vorel vychytal čisté konto, které podpořil několika dobrými zákroky, ale určitě by mohl působit jistějším dojmem. Nelíbil se mi výkon Tomáše Přikryla, kazil kombinace a nechtělo se mu vracet do obrany.

Jako největší negativní aspekt vidím rozehrávání rohových a přímých kopů. To, co sparťanští fotbalisté při rozehrávání standardních situacích předvádí, je hrůza, děs a bída. K čemu jsou hráčům všelijaké signály, když jediné, co dokážou vytěžit z přímého kopu, je nastřelená zeď soupeře a následný protiútok? Na tomto aspektu je potřeba opravdu hodně zapracovat.

Přestože se hrál neatraktivní a bezbrankový fotbal, tak si museli přítomní fanoušci zápas užít. Netradiční duel dvou dávných rivalů hraný na obrovském Strahovském stadionu za bouřlivé kulisy byl pro všechny návštěvníky jistě příjemným zážitkem. Někdy je ten fotbal opravdu jen záminkou :).

Sparta Forever!

Bonyos


AC Sparta Praha – FC Spartak Trnava 0:0 (0:0)

ŽK: Sládek (Trnava)

Sparta: Vorel – Jánoš (46. Breznaník), Brabec, Švejdík, Costa – Konaté (83. Pešek), Vácha, Matějovský, Přikryl (83. Macháč) - Schick, Picault (77. Miskovič). Trenér: Lavička.

Trnava: Strapák – Janečka, Nikolič, Bortel (46. Tóth), Čonka (46. Vyskočil) – Sabo, Casado (80. Jirka) – Schranz (70. B. Bališ), Vlasko (46. Cleber), Mikovič (80. Repa) – Sládek (60. Greššák),

Rozhodčí: Kovařík – Melichar, Pospíšil.

Diváci: 900