j.holiday | 08.02.2019 21:14

Hráči odcházejí na hostování, aby nasbírali herní praxi, bafuňáři a trenéři vyrážejí na stáže do zahraničních klubů, aby pochytili ňáké fígle jak moderně řídit fotbalový klub. No a i v našich fanouškovských hlavách uzrála myšlenka na využití zimní pauzy k nachytání trendů ve fandění. Výběr destinace a termínu jsme pojali zodpovědně, leč efektivně.

Po pár pivech v jednom nejmenovaném dejvickém zařízení bylo jasno – poletíme do Argentiny! Základem bylo trefit alespoň dva fotbalové víkendy s domácími zápasy Bocy, Riveru a San Lorenza. Plán se povedl, letenky nakoupeny, ubytování zajištěno, chybělo pořešit pár technických detailů jako pas s dostatečnou platností (do Argentiny alespoň půl roku po příletu), bezinfekčnost, řízky, paštiky, vyměnit ňákej drobák, pár tejdnů stupňujícího natěšení a hurá na letiště!!

Dáváme si radši dostatečnou časovou rezervu, abychom v Římě nezmeškali přípoj a nespali někde na nádraží. Pardon na letišti.. a hlavně abysme stihli ňáký čerstvý. Let do Říma chytil zpoždění, takže jsme těch čerstvejch stihli nakonec víc, přikoupili jsme si i plechový zásoby do letadla. Ještě rychlý čůrání před odletem, během kterýho jsme zaslechli „fajnl kól“ s našima jménama a rychle na palubu. Drobná komplikace nastala při ukládání kabinového zavazadla nahoru, něco z něj teklo, ejhle – díra v plechovce. Pan letuška byl trochu nerudnej, všechny věci chytly chmelovej nádech, ale naštěstí nás nechali odletět, mokrý kalhoty jsem vyměnil na záchodě za suchý sparťanský tepláky a hyjé – letíme!













V Římě máme fůru času na přestup, takže další čerstvý, něco k snědku a.. radši ještě další čerstvý. Let z Říma do Buenos Aires (dále jen po argentinsku BBAA) trval 14hod – peklo!! Jestlipak si myslíte soudruzi, jestli jsme to přežili? Asi ne, asi ne, no přežili!! Protože nám to politicky myslelo vy šmejdi! ..pardon, nechal jsem se trochu unést. Konečně přílet do BBAA, vyzvednutí báglů/tašek, domluvení taxi a hurá do čtvrti Recoleta na ubytování. Potom první argentiskej stejček velikej jak víko od popelnice...no dobře, to ne, ale byla to lahoda a pár čerstvejch! Potom krátkej relax, sprcha, vole, ale na nic velkýho nebyl čas, hned první příletovej den nás večer čekal zápas Banfield - CA San Martin.

Cestou na stadion nabíráme našeho argentinského kamaráda Lea a jedeme místním busem ke stadionu. U něj si kupujeme lístky do sektoru generales za 400 pesos a jdeme dovnitř. Barvama a stadionem to připomíná takovou lepší falešnou Bohemku, fanděním převyšuje. V útrobách stadionu si dáme docela obstojnej hambáč, kolu a jdeme se vmísit mezi místní fanoušky. Tempo zápasu poklidný, individuální kvality možná o chlup lepší než v naší lize, ale takticky slabší, horší pohyb bez balonu, chybějící náběhy do volných prostor, po několika kličkách ztráty balonu. Přišli jsme až po začátku a domácí už vedli 1:0. Ve druhé půli hosti srovnali, pak před koncem domácí dávají vedoucí gól, ale žena s píšťalkou mává ofsajd. Hned jsme se naučili několik nových slovíček, které jsme pak hojně slyšeli ještě na dalších zápasech. Concha (čti konča) znamená dámský pohlavní orgán. Hijo de puta madre znamená syn sociální pracovnice, která si přivydělává poskytováním lásky a erotických služeb. Hijo de puta que te pario (=syn sociální pracovnice, která tě porodila).

Po zápase jdeme pěšourem přes několik křižovatek směrem k hlavní ulici, u které se zasekáváme v jedné pivovarské restauraci, kde čepují cervezas artesanales, pár jich zkoušíme, pitelnost a hořkost příjemně vyvážené, spíše svrchně kvašené IPy. Po dlouhém letu nás zmáhá únava, takže žádný divočení, dopíjíme, berem Uber a jedeme na ubytování.








Po vydatném spánku sháníme po okolí různé věci na snídani a vydáváme se na hřbitov Recoleta vyzkoušet jestli se Evita probudí a zazpívá nám když ji políbíme. Dělala že spí, tak jsme vomrkli ještě další honosné hrobky, potkali i pár příbuzných, slušně je pozdravili, venku před hřbitovem nás chytla žízeň, tak jsme se šli podívat po ňákym čerstvym. Zajímavě vypadající bary měly ještě zavřeno, ale napojili nás alespoň v ňáké polohipsterské cukrárně. Cestou zpět jsme na trhu koupili pár suvenýrů a šli dát krátkou pauzu na ubytko. Po ní vyrážíme metrem směr fanshop/fanklub office týmu Huracan. Pro koupi lístků je nutné stát se členy socios, tudíž stojíme frontu a vstupujeme. Poté rychlej nákup v pidifanshopu, vedle v baru doplnění tekutin a pěší výlet s davem směrem ke stadionu na zápas CA Huracán - Rosario Central. U něj už policejní kontroly, pár fotek stadionu a jdeme dovnitř. Po kontrolách už uvnitř stadionu další fanshop kde je možné mimo jiných artiklů nakoupit i ostrý grilovací nůž ????. Stadion o něco větší než Banfield, sedačky betonový, ty jen tak někdo neukopne. Zápas chytá grády hlavně ke konci kdy jde nejdřív na zem po faulu jeden domácí hráč načež ho jeden soupeř ještě asi z metru nakopne balonem do rypáku. Strhne se mela, lítaj docela solidní čenichovky, nakonec dostává červenou hlavní aktér – nakopávač a překvapivě i domácí levej bek, kterej nakopnutýho ležícího spoluhráče šel jako první pomstít. Opět procvičujeme nově naučená slovíčka a slovní spojení.








Po zápase se necháváme unášet davem směrem k metru, jedeme opět žlutou linkou H do stanice Las Heras a cestou k bytu ještě narážíme na sportbar, kde dávají zápas Racingu. Doplňujeme tekutiny jak jinak než čerstvym, na zub si dáváme papas bravas a okukujeme fotbal a fanynky Racingu sedící u vedlejšího stolu. Opět nás dohání únava, tak po skončení zápasu dopíjíme a dáváme čerstvý a pak už jdeme domu spát. Další den nás čeká vrchol tohoto víkendu domácí River, tak ať máme síly na sbírání dalších fanouškovských zážitků....



....pokračování příště:)

j.holiday

j.holiday | 08.02.2019 21:14 Vstoupit do diskuze
4