Bombito | 02.09.2011 07:40

V české republice patří „Chodské slavnosti“ v Domažlicích k jedněm z nejvýznačnějších národopisným slavnostem. Mají bohatou tradici a každoročně skvělé obsazení různých kulturních souborů nejen z ČR, ale doslova z celého světa. Konají se vždy první víkend po 10. srpnu a jsou spojovány s Vavřineckou poutí. I letos byl jejich program věnován tradičním hudebním a tanečním souborům. Letošní ročník mohou pořadatelé rozšířit i o sportovní část. Místní fotbalisté, čerství účastníci ČFL, postoupili přes nedalekou Koloveč do druhého kola Ondrášovka cupu a přivítají na svém stadiónu nejslavnější český klub, Spartu Praha. A jejich souboj měl u místních obyvatel minimálně stejnou návštěvnost jako tradiční kulturní událost.

Domažlice a zdejší kraj sehrály v naší historii naší země důležitou úlohu v celém uplynulém tisíciletí a určitě by si zasloužily mnohem větší zmínku než těchto pár řádek. My však přijeli zejména kvůli fotbalu.

Během tohoto týdne už podruhé vyrážíme na západ republiky podpořit naše kluky v bojích o fotbalové body. Po vyplenění Plzně nás čeká jiná liga. Nováček ČFL Jiskra Domažlice. Na cestu vyrážíme z našeho seřadiště již v dopoledních hodinách. Nejen fotbalem je živ fanoušek, chceme si starodávné a starobylé město prohlédnout i jako turisté. Cesta ubíhá rychle, za necelé dvě hodinky stojíme u zdejšího sportovního areálu. Mimochodem, velmi pěkného a udržovaného areálu. Nechybí zde takřka nic. Fotbalový stadión s atletickou drahou (běhá a skáče se zde první liga), tenisové kurty, plavecký i zimní stadión. V Domažlicích se sportovci mají dobře. Prohlídka místních pamětihodností, výšlap na věž Klášterního kostela Nanebevzetí pany Marie s nádherným výhledem na město. Krásné počasí umožnilo výhled i do širokého okolí. Po zdolání 194 schodů věže nám vytrávilo, tak jsme naše žaludky nasytili v Sokolském domě. Následuje prohlídka dalších pamětihodností a pomalu se blížíme se sportovnímu areálu.

Přivítal nás sám prezident klubu a musím uznat, že podobnou pozornost a pohostinnost zdejších funkcionářů jsem nikde nezažil. Ti lidé byli naprosto úžasní. Pokud by, zcela náhodou, někdo z domažlických tyto řádky četl, ještě jednou vřelé díky! Byli jste skvělí!

Sedmnáctá hodina odbily, na tribuně a v ochozech se tísní neuvěřitelné čtyři tisícovky diváků. Hráči i rozhodčí sledují poděkování funkcionářů klubu bývalým hráčům a na řadě je slavnostní výkop. Tuto čest má zdejší rodák, 87 letý MUdr. Miloslav Kundrát. Mimo jiné hráč naší Sparty a lékař fotbalových mistrů Evropy z Bělehradu 1976. Všechny oficiality za přítomnosti sportovních, kulturních a politických špiček jsou za námi, můžeme začít hrát!

Již první minuty jasně ukazují, v čí režii se dnešní part odehraje. Sparta nastupuje ve velice silné sestavě s navrátilcem Mírou Slepičkou v útoku. A ten také nejvíce zaměstnává obranu domácích. Útok za útokem se valí na domácího brankáře, co nespálí naši útočníci, to zastaví praporek asistenta rozhodčího. Domácí lavička však stejně není s jeho výkonem spokojena a častuje ho kritikou a vulgárními urážkami. Paradoxem je, že do vedení mohli jít domácí hráči. Po ojedinělém útoku jeden z nich vypálil a Milan Švengr ukázal, že je více než zdatným náhradníkem Bláži.

Na konci první dvacetiminutovky po souboji ve středu hřiště nepřerušuje sudí Hrubeš naší akci a Peter Graciar vystřelí. Míč letí jako krajíc chleba namazaný máslem a k překvapení všech se došourá do sítě domácího gólmana. Sparťanská část obecenstva jásá a to ještě netuší, že tuto možnost bude mít ještě několikrát. Za dalších deset minut je rozhodnuto. Martin Juhar převezme míč na levé straně a vypálí nechytatelnou bombu na zadní tyč. Gól jako z partesu. Míra Slepička nechce zůstat pozadu a také se zapisuje do listiny střelců. Poločas končí za stavu 0:3 a nemohu tvrdit, že bych zahlédl nespokojeného diváka. I těm nejvěrnějším místním fandům bylo jasné, že Sparta je spíše dárkem všem místním, než rovnocenným soupeřem. Prostě si ten svátek užívají i za nepříznivého stavu.

Po pár minutách druhého poločasu nahrazuje trápícího se Vaška Kadlece Andrej Kerič. A hned je to jiná káva. Je ho plné hřiště, uniká, střílí, dává góly. Pevně věřím, že si toho všimli i naši trenéři a budou ho stavět častěji. Dle mého názoru byl nejlepším hráčem druhé půle. Mezi jeho góly se vtěsnaly přesné zásahy Petera Grajciara a Vlasty Vidličky. V 64. minutě se konečně dočkali i domácí. Po Pamiho minele domácí borec pronikl do vápna, udělal kličku alá Léo v Plzni a odkrytou branku neminul. Jásot hráčů i diváků byl zasloužený. Do konce zápasu se hrálo opět jen na jednu branku, dokonce jsme dali dva nebo tři góly, ale pro ofsajdy či fauly nebyly uznány. Konečný rezultát 1:7 zas nebyl pro domácí tak krutý.

Myslím, že všichni aktéři zdejšího odpoledne odcházeli domů spokojeni. Mnozí bohatší o podpisy a fotografie našich hráčů, které dlouhé minuty po závěrečném hvizdu rozhodčího nepouštěli do kabin. A bylo vidět, že to těm našim klukům nevadilo. Mohu potvrdit, že pro dobré jméno Sparty udělali v Domažlicích hodně. Proti slabšímu soupeři nic nepodcenili, hráli dobře a podali dobrý výkon. Nutno ocenit i slušný výkon domácích borců, kteří se neuchýlili k nečisté hře a celý zápas odehráli nejen velmi čistě, ale i bojovně. Nechali na trávníku všechny své síly! I to zaslouží uznání.

Celý dnešní den byl velmi povedený, klidné cestování, turisticko-kulturní zážitek, slušný fotbal, příjemní a pohostinní domorodci. Nebylo nač si stěžovat. Hezký den se Spartou to byl.

Bombito


Statistiky zápasu:

TJ JISKRA DOMAŽLICE – AC SPARTA PRAHA 1:7 (0:3)

Góly: 65. Braun - 18. a 58. Grajciar, 30. Juhar 39. Slepička, 54. a 62. Kerić, 61. Vidlička.

ŽK: Bauer

Rozhodčí:Hrubeš – Zlámal, Lhoták.

Diváci:3950.

Domažlice:Houdek – Tesař, Mandous, Bauer, Mužík (55. Braun), Bárta (76. Mour), Leitl, Matas, Bahleda (46. Bezděk), Veselý, Knakal.

Sparta:
Švenger – Vidlička, Jarošík, Zápotočný, Pamić – Grajciar (61. Hušbauer), Hušek (64. Mareš), Matějovský, Juhar – Slepička, Kadlec (52. Kerić).

Bombito | 02.09.2011 07:40 Vstoupit do diskuze
23