První prohra
K mistrovskému zápasu s Duklou o Velikonočním pondělí jsem nastoupil v prvním poločase na postu levého záložníka. Necítil jsem se ještě fit po silném nachlazení, prodělaném pár dní před zápasem. Vstřelili jsme vedoucí branku,ale záhy z rohu hlavou soupeř vyrovnal. V druhém poločase jsme měli převahu útočných akcí, jen jsme ji nedokázali využít. Po jediném breaku Dukly jsme prohráli 1:2.
Ve středu jsme nastoupili k přáteláčku na Strahově s týmem z Benešova, který jsme vyhráli 7:1. Bylo to pro nás příjemné rozcvičení a povzbuzení psychiky. Hrál jsem střední zálohu a docela jsem balony rozdával. Kopal jsem si přímý kop, těsně nad bránu. Střídal jsem 15min. před koncem, nějak jsem fyzicky nemohl. Nejsem zvyklý běhat, protože hraji spíše pravého beka.
V neděli 23.4. nás čekal další těžký soupeř - Horní Měcholupy. Začátek jara začal tento tým podle výsledků velmi dobře, a to pod vedením trenéra pana Fleka, který dříve trénoval mé sparťanské spoluhráče, když jsem hrál ještě v Bohemce. Pro naše trenéry to byl velmi prestižní souboj, jelikož se potkali vloni na trenérské lavičce Slávie a nyní stáli proti sobě. Zachovali se jako opravdoví fotbaloví rytíři a hnali nás do šturmu za každou cenu. Fotbal se hrál bojovný, ale ne moc pohledný. Za stavu 1:0 pro H.M. jsem do druhého poločasu šel na post pravého obránce a prvních 5 minut jsme měli více ze hry zcela zaslouženě. Podařilo se nám vyrovnat, ale nedokázali jsme hrát v nasazení. Vyrovnání nás ukolébalo. Po našem bezzubém tlaku byla možnost dostat se do vedení zcela vyrovnaná. Několikrát jsem zkusil oživit hru střelou z větší vzdálenosti, leč marně.
Pak se mi podařilo nacentrovat, brankář míč jen tak tak vypíchl a můj spoluhráč Mirek Skipala podruhé dorážkou skóroval.
Jsem rád, že jsem přispěl přihrávkou na gól k bodům, které jsme po prohraném minulém kole tolik potřebovali.
Dodatek:
Chtěl bych poblahopřát hokejistům Sparty k získání titulu a svým jménem pozdravit pana Petra Břízu, který s mým tátou před lety hrával hokej na betonu za domem na Spořilově.
Blahopřání i fotbalovému „A“ k vítězství nad Jabloncem. Zápasu jsem přihlížel z tribuny. Škoda jen, že celkem slušný fotbal vidělo tak málo diváků.
AŤ ŽIJE SPARTA!