sparta forever homepage
Jméno: heslo: ?
zaregistruj se hledej

reklama

Navštívili jsme

Rostov na Donu – výjezd, který UEFA zakázala (FK Rostov - Sparta, EL 2016/17)

Martin Polák 22.02.2017 08:41

Je 8.prosince 2016 ráno, probouzím se na hotelu v Miláně. Beru do ruky mobil a procházím internet: Borussia Mönchengladbach, FK Rostov, Legia Warszawa, Ludogorets Razgrad. 4 týmy z LM, které na jaře pokračují v EL, a při pondělním losu budou nenasazené. Všechno potencionální soupeři Sparty. Hlas mého nitra hned s předtuchou vyslovuje: „Rostov… To bude náš další soupeř!“

Téhož dne večer, na San Siru, odehraje naše Sparta zápas s Interem Milano, kde proběhne i potyčka několika lidí s pořadateli, kterou jsem ze svého místa neviděl, a zatím jsem ani netušil, že by to nějak mohlo ovlivnit výjezdy na další pohárová kola. Nějak tomu ani nevěnuji pozornost a ráno se letecky vracíme domů. V pondělí už doma sleduji losování play-off EL, a bingo!!! Měl jsem velmi dobrou předtuchu, a tedy: „Ukončete výstup a nástup, příští stanice: Rostov na Donu“ :-) Před Vánoci mi volá kamarád Radek z Hluku, že teda do toho Rostova by rád letěl taky! Hurá, v letošní sezóně jsme spolu nevynechali ani jeden evropský výjezd! Hned 2 dny po Štěpánovi, jedeme do Zlína (do „Letušky“), vyřizovat ruské víza. Vyplňujeme formuláře, dodáváme potřebné podklady, odevzdáváme pasy, platíme každý 3 000 Kč, načež nám velice příjemná paní sděluje, že teď už musíme jenom pár týdnů počkat, jestli nám bude vízum uděleno.

Téměř tři týdny se nic neděje, až v úterý 17.1., když se chystám k dalšímu stereotypnímu odchodu do práce, najednou u dveří dvakrát zvoní pošťák, a že nese nějakou poštu. Okamžitě, před ním otvírám obálku, a listuji nedočkavě v pase. Super! Vízum mi bylo uděleno! Kontaktuji Radka, že už mám vízum! Ten mi později odpoledne dává vědět, že i on právě zásilku obdržel, a že vízum taky dostal. Konečně tedy můžeme kupovat letenky a rezervovat hotel. Ve čtvrtek, když se ráno probouzím, a na mobilu zapínám wifinu, tak z aplikace Sparty mi pípne zpráva. Říkám si, co to je asi zase za novinku? Že by nějaké zajímavé doplnění kádru? Nebo si Messi snad už rozmyslel Barcelonu?!? Posléze už nevrle čtu, že v Rostově se zápas hraje bez fanoušků ACS!!!

Mám pocit, že špatně vidím! A čtu to raději znovu. „No to je snad vtip, ne?“, říkám si. „Co to je za blbost!? Apríl?“. Volám Machymu do Týnce, pak i Svaťovi do Lovosic. „Četli jste to? Co budeme hoši k…a dělat?“ Nijak si nepřipouštím, že bych se na ten stadion u dalekého tichého Donu neměl za pár týdnů dostat! A jsem pevně rozhodnutý, že poletím! Navzdory zákazu UEFA, navzdory osudu, a klidně i bez koupené vstupenky! 30.1. volá Svaťa, že mi pošle kontakt na nějakého Mariána z Turnova, který tam chce letět taky. A že ten má v práci kolegu, co má v Rostově šťastně vdanou sestru. A tak se nakonec s Mariánem domlouváme, že vstupenky zařídí, přes onu zmíněnou šťastnou ruskou linku. 3.2. volá Marián, že vstupenky touhle cestou vzdává, že debata s kolegovou sestrou, a i s ním, je nemožná, že to je jako s malými dětmi, a že už na to nemá nervy. Nezbývá nám tedy nakonec nic jiného, než to risknout, a zkusit koupit vstupenky až přímo na místě. Máme letět do Rostova ještě den před zápasem, a tak snad budeme mít čas, i možnost ke koupi. Let z Prahy do Rostova je samozřejmě s přestupem v Moskvě, a tak už týden před odletem nervózně sleduji vývoj počasí, sněhovou situaci, a to jestli v Rusku často nepadají letadla. A ony padají :-) Navíc v Brně, kvůli kalamitě uzavírají letiště, což ve mě ještě víc zvyšuje nervozitu.

Úterý 14.2., konečně den odjezdu. V 17 hodin nasedám v Uherském Brodě na vlak s názvem „Velehrad“, a vyrážím směr Praha. V Uherském Hradišti se ke mně připojuje Radek. Vlak jede načas a tak jsme krátce po 21.hodině v Praze na hlavním nádraží. Zde přesedáme na autobus ČD, ten nás veze na letiště. Tam jsme kolem 22.hodiny. Letadlo odlétá 0:50, máme teda dost času. V klidu se odbavujeme, a čekáme na letadlo. Za několik minut k nám přichází Svaťa, Bombito, Machy a spol... jejich skupinka činí 9 lidí. Zde se poprvé potkávám i s Mariánem a Danem.

Středa 15.2. 0:50: Je to dobré, odlétáme podle plánu, a později taky podle plánu přistáváme v Moskvě na letišti Šeremetěvo (5:25 místního času). Já, Radek, Marián a Dan jdeme hledat terminál D, odkud nám to v 7:30 letí do Rostova. Machy a spol letí až večer z letiště Vnukovo a tak chtějí mezitím prozkoumat Moskvu. Ani let z Moskvy pak nemá zpoždění, a tak jsem konečně v klidu. Celý ten let je vlastně v pohodě, jen při přistávání nám zafouká boční vítr, a trochu to s námi hodí do strany, ale nic hrozného.

9:30 jsme konečně v Rostově! První, co spatřuji, jsou hromady sněhu. Před letištěm se rozhodujeme, že pojedeme taxíkem. S jedním chlápkem, co zahlásil „TAXI“? se hned domlouváme, že nás odveze ke stadionu za 500 rublů (jsme 4, a tak to vychází cca 60 Kč na jednoho). Chlápek parkuje někde mimo předletištní prostor, a my za chvíli chápeme proč! Je to „černé taxi“, nemá žádné polepení na autě, ceduli, ani reklamu. Cestou ke stadionu si řidič dělá svévolně změnu, a že nás zaveze na bázu (ruský výraz pro tréninkové centrum) FK Rostov. Tam ochranka, která zrovna odklízí hromadu sněhu, ztuhne, a podezřele se dívá, co to přijelo za auto a co jsme zač!? Když se ale naše další kroky vydají směrem ke stadionu, kde chceme zakoupit vstupenky, ochranka opět začíná pokračovat v odklízení sněhu.

Sněhu je tu opravdu hodně a stále dál sněží! Přepadá nás obava, aby se vůbec hrálo a nebylo to odložené. Přicházíme ke stadionu a hledáme kasu (ta je ale z opačné strany). Vidíme otevřenou bránu na stadion, tak jdeme nahlédnout dovnitř. Zde se intenzivně pracuje na odklízení sněhu z hřiště a tribun. Skoro nikdo si nás nevšímá, tak se rozhodnu zajít až na hrací plochu, zjistit, v jakém stavu je hřiště. Na to, jaké je tu počasí, tak to ujde. Po letmém průzkumu jdeme opět hledat kasu. Narážíme na starší paní (zaměstnankyně klubu) a ptáme se ji na vstupenky, kde je můžeme zakoupit? Ta zjevně nějak nechápe, kdo jsme, a tak nás odvádí bočními dveřmi, dovnitř budovy stadionu. Míjíme recepci s ochrankou (které říkám UEFA mafia!), a po schodech jdeme nahoru do kanceláře (spíš teda do kamrlíku), kde sedí dvě sekretářky, a vyjěveně na nás hledí, že co tam děláme. Ten jejich kamrlík je fakt malý, a má popraskané a promočené zdi. Myslím, že už se tu všichni hodně těší na nový stadion :-)! Jedna ze sekretářek volá mobilem kolegovi, který ale jde zrovna kolem, tak odloží mobil, a ptá se ho, kde máme vstupenky? Ten nám vysvětluje, že vpředu je kasa, kde si je máme zakoupit. Pak se nakloní přes zábradlí a z patra se ptá ochranky dole na recepci, jak to, že nás pustili dovnitř? Sekuriťák mu vysvětluje, že jsme přišli s onou zaměstnankyní. Nějak to všichni berou s úsměvem, no a my opouštíme budovu, a jdeme směrem ke kase. Okénko kasy má vyhrnutou roletu, klepeme, ale nikdo ho neotvírá. Po chvilce se přeci jenom dočkáme, a po 10-té hodině si konečně, za 900 rublů kupujeme vstupenku do sektoru S4 (azbukou psáno C4) a náš hlavní cíl pro dnešní den je tím splněn!

Na hotelu přijímají nové klienty až od 13:00 a tak hledáme hospodu, kde bychom našli azyl a pojedli. Nacházíme „Černou kočku“. Je tady velmi příjemná a milá obsluha, a časem zjišťujeme, že tu i skvěle vaří. Na počest zakoupení vstupenek si před jídlem samozřejmě všichni dáme panáka vodky! Po dobrém vepřovém žebírku mám stále trochu hlad, tak si dávám ještě boršč. Musím si ho uvařit někdy i doma :-)! U kočky jsme skoro do 14:00, pak se dáváme k odchodu na hotel. Marián s Danem mají jiný hotel než já s Radkem, a tak se kousek od jejich hotelu odpojujeme. Domluvili jsme se, že si před sedmou dáme sraz u stadionu, a když to půjde, zajdeme se podívat na trénink Sparty. Po druhé hodině jsme konečně na hotelu a můžeme se ubytovat. Dávám sprchu, a mám trochu v úmyslu si i trochu zdřímnout. Jenže pouštím televizi a tam zrovna probíhá MS v biatlonu. Závod žen na 15 km a stříbrná medaile pro Gabču Koukalovou. Dál jen tak polehávám, před sedmou vyrážíme ke stadionu. Marián je tu, ale chybí Dan, který na hotelu šetří ještě doma zvrtnutý kotník, a trénink kvůli tomu oželí. Procházíme kolem hlavní tribuny, odkud vidíme prosklené tiskové středisko, kde před chvíli skončila tisková konference. Za chvíli jsme u té stejné brány, kterou jsme se dostali ráno na stadion, a dostáváme se tam i teď. Jdu se podívat až za střídačku, abych se pozdravil s Danem Zítkou. Radek s Mariánem zůstávají opodál, kde si jich všímá jeden z pořadatelů, a vyvádí je ze stadionu. Mě tam nechává, zřejmě si myslí, že patřím k výpravě Sparty. A tak můžu sledovat úvod tréninku, po kterém ale raději opouštím stadion i já, a jdu za těma dvěma ven. Tam se opět rozhodujeme pro návštěvu Černé kočky. Dávám si krevety v těstíčku a brambory. Je to opravdu velmi chutné. Na „dojezení“ si dávám zase polévku, tentokrát houbovou, a je taky výborná, jako od babičky. Po večeři jdeme zpátky na hotel a s Mariánem se domlouváme na ráno, na 11 hodin, ať nás počká na zastávce u stadionu, že se pojedeme podívat do města.

Čtvrtek 16.2. „den D“… Sparta dnes začíná jarní část sezóny! Dopoledne před 11-tou vyrážíme na smluvené místo. U kasy stadionu potkáváme Machyho a spol, a tak se spojujeme a do města vyrážíme všichni společně. Jedeme autobusem č.3... náš první cíl je nový stadion, který je ve výstavbě a na konci roku by měl být hotový. A tak se vydáváme směrem k řece. Don, je opravdu velká řeka, uchvacuje nás jeho majestátnost! Hned za Donem se ten nový stadion buduje. Stačí nám na něj krátký pohled z mostu. Scházíme dolů na nábřeží, které musí být v létě opravdu krásné. Určitě to tu v létě žije lidmi. Říkám si, že bych to tu docela rád viděl i v létě. Na nábřeží se zastavujeme v jednom občerstvení na „šašlik“. Je chuťově skvělý a je ho dost, takže mě zasytí až do večera. A musím říct, že mě zdejší kuchyně velmi příjemně překvapila. Za chvíli navštěvujeme velký trh, kde místní Rusové nabízejí neskutečné kvantum ovoce, ryb a masa. Tolik masa pohromadě jsem snad ještě v životě ani neviděl, ani na fotce! A pak, že v Rusku není maso. Na trhu se opět rozdělujeme, já, Radek a Marián jdeme ještě prozkoumat i centrum, kde ale nic extra k vidění nenacházíme, a tak ta promenáda po nábřeží bude asi tím nejhezčím, co jsme tu viděli! Teda pokud nebudu počítat zdejší ženy a dívky :) Vracíme se busem č.3 zpátky ke stadionu. Autobusová doprava v Rostově není moc vstřícná k turistům. Chybí označení zastávek i jízdní řády! Ono to sice jezdí na lince každé 4 minuty, ale nevíte odkud, kam, ani kudy. Takže mi ve vyhledávání tohoto spojení velmi pomohly mapy google. Snad nám jednou google ukáže, kudy vede cesta do finále LM. :-)

Po návratu ke stadionu ještě navštěvujeme nejbližší hospodu, kde si Radek dá něco k jídlu, protože na něho šašlik nevyšel, stejně jako na Roberta, který tam kvůli tomu málem rozpoutal něco jako další ukrajinsko-ruskou válku. Pak už jdeme zase trochu odpočívat na hotel. A to, že si zdřímnu, opět překazil biatlon a závod mužů na 20 km, a opět se stříbrnou radostí Ondřeje Moravce. Zjišťuji, že zdejší sportovní TV kanál má dnes opravdu bohatý program plný přímých přenosů... po biatlonu dávají dokonce 3 fotbalové zápasy EL. Krasnodar - Fenerbahçe, Rostov - SPARTA, a Anderlecht - Zenit Petrohrad. Ale my se samozřejmě spokojíme jen s jedním zápasem, a to přímo na stadionu. :-) Hodinu a půl před zápasem jsme už na místě, pokladny jsou otevřené, poslední zájemci si zakupují lístky. Je tu docela živo... stánkaři tu prodávají buď šály, nebo oříšky. Jiný sortiment tu momentálně snad ani nenabízí. Hodinu před zápasem otevírají turnikety a my můžeme dovnitř. V našem sektoru se nenachází žádný bufet a ani jiné občerstvení. Aspoň, že ta zima je tu jako v Rusku a nemáme moc žízeň. S domácími fanoušky nemáme žádný problém, ti se s námi radostně i fotí a zvou nás po zápase na vodku.

Samotný zápas už ale nemá cenu nějak komentovat, a ani na to nemám chuť! To, co dnes předvádíme na hřišti, je jedním slovem hrůza! V hledišti je nám rázem ještě větší zima, než byla před začátkem. Poločasový výsledek 3:0 nám bere veškeré iluze. V tu chvíli je mi nejvíc líto Dana, když vidím, jak pajdá, a vláčí za sebou nohu při poločasovém odchodu ze stadionu. Zvláště pro něj, to musel být opravdu "skvělý" výjezd... oba dny proležet na hotelu a o poločase odejít s bolestí, unavený, zmrzlý, a naštvaný na vlastní hráče. A to bylo taky naposledy, co jsem Dana tento výjezd viděl. Na začátku druhého poločasu trochu ještě doufám, ale nic dobrého se vlastně už neděje, průběh je pro nás milosrdný a inkasujeme už jen jednou. Jeden Rus vedle mě, co se s ním průběžně bavím, nás zve sem do Rostova na fotbalové MS... přesvědčuji ho, že stejně nepostoupíme, tak co tady budu dělat? Ve druhém poločase se ale přeci nakonec na chvíli zahřejeme, to když se v našem sektoru objevuje prodavač s nádrží horké vody na zádech, a my si u něho kupujeme čaj. Konec zápasu... cítím, že mne spíš mrazí výsledek 4:0, a ne zdejší počasí. Při odchodu ze sektoru si musíme dávat pozor na železné schody, které namrzly, ať neupadneme. Jednomu domácímu se to nepodaří a předvádí krkolomný pád, až mám obavy o jeho zdraví. Prchajíc ze stadionu, navštěvujeme nejbližší hospodu, kde je ale plno, a tak se s Radkem rozhodujeme jít na hotel. Machy se Stoupou se chvíli zdrží a Rusové je zvou na panáka.

V hotelové restauraci si Radek objednává pivo a já vodku s Fantou. Ještě se ani nestihnu napít a přichází k nám ruský fanoušek. Přisedne si a objedná 3 deci vodky. Číšník mu ji přinese ve džbánu a Alexandr, jak se onen fanoušek jmenuje, si ulije panáka, a připije si na zdraví. Sotva dopiji svoji vodku, tak už mi Alexandr lije dalšího panáka ze džbánu, jako by jsme pili o závod. Upozorňuji ho, že nám ráno letí letadlo, a tak nesmíme divočit. Raději jdu zrovna za recepční a domlouvám s ní, ať nám ráno na 9 hodin objedná taxi. Po dopití džbánu odcházíme raději na pokoj. Do dvou hodin v noci se ale stále jen převaluji, a nemůžu z té naší dnešní „skvělé hry“ usnout! :-)

Pátek 17.2.: čas návratu! Vyklízíme pokoj, jdeme dolů na recepci, ptám se recepční, jestli máme taxi přistavené? Venku nás už čeká opět neoznačené auto, ale tentokrát chce po nás jen 150 rublů. Na letišti se potkáváme s Machym, Svaťou a Stoupou, zbytek jejich skupiny odlétá až odpoledne. Marián s Danem odletěli už ráno přes Petrohrad. 10:30 opouštíme Rostov a směřujeme do Moskvy, kde jsme ve 12:20. Zde hledáme terminál F, odkud nám to ve 14:20 letí do Prahy. V Praze přistáváme již ve 14:45. Cestou busem z letiště na nádraží míjíme náš svatostánek, kde na tréninkovém hřišti zrovna probíhá trénink. Mám chuť vystoupit z autobusu a jít říct něco od plic Konatému... a taky zbytku týmu za to, jak skvěle nás v Rostově reprezentovali. Ach jo!

Jsme na vlakovém nádraží a máme hodinu čas do odjezdu. S Radkem a Machym ještě navštěvujeme hospodu „U staré pošty“, aby jsme si dali něco k jídlu. I zde je zrovna v televizi biatlon, a finiš ženské štafety... škoda, medaile byla blízko. K jídlu si dáváme moravského vrabce se zelím a knedlíkem. No a my s Radkem později vyrážíme směr Morava. V Uherském Brodě jsem těsně po 21.hodině a výjezd do dalekého Rostova je za mnou.

Sparta forever!

S pozdravem, Váš Martin Polák


FC Rostov - AC Sparta Praha 4:0 (3:0)/strong>

Branky: 15. Mevlja, 38. Poloz, 40. Noboa, 68. Azmoun

ŽK: Konaté, Dočkal

ČK: Konaté

Rostov: Medvedev - Kalachev, Mevlja, César Navas, Granat, Kudryashov - Noboa, Gatskan, Erokhin (83. Prepelita) - Bukharov (67. Azmoun), Poloz (74. Dević).

Sparta: Koubek - Karavaev, Mazuch, M. Kadlec, Costa - Néstor (76. Hybš), Vácha (80. Holek), Sáček, Dočkal (87. Lafata), Konaté - Juliš.

Rozhodčí: Nijhuis - van de Ven, Schaap - Gözübüyük, Higler (Nizozemsko).

Diváci: 6160.

Fotogalerie

Rostov - Sparta

Výjezd na zápas vyřazovacího kola EL do Ruska. Prohra 0:4

 

Diskuze k článku

Komentáře (11)

  Novinky na internetu
hrac

Biabiany Jonathan

známka:

7 2

zápasy: 2
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Rosický Tomáš

známka:

6 8

zápasy: 4
góly: 0
ž. karty: 1
č. karty: 0

hrac

12. hráč

známka:

6 5

zápasy: 6
góly: 0
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Plavsić Srdjan

známka:

6 0

zápasy: 5
góly: 1
ž. karty: 0
č. karty: 0

hrac

Sáček Michal

známka:

5 7

zápasy: 3
góly: 0
ž. karty: 2
č. karty: 0

1.  recchi  recchi  101

2.  DoktorBubus  DoktorBubus  85

3.  Sektor  Sektor  81

4.  majk  majk  76

4.  soty66  soty66  76

6.  Gaginek  Gaginek  73

7.  Skříň  Skříň  71

8.  Holous  Holous  69

8.  milhaus9  milhaus9  69

10.  David:D Limbersky  David:D Limbersky  68

11.  mufety  mufety  67

reklama
reklama
Facebook
Toto jsou stránky, které si tvoří samotní fanoušci fotbalové Sparty. Za jednotlivé příspěvky odpovídá jejich autor a nemusí vyjadřovat názory a stanovisko redakce.
Pokud chceš přispět i ty, neváhej a kontaktuj nás na fanousci@spartaforever.cz .
Zasláním jakéhokoli materiálu dává jeho odesílatel redakci automaticky svolení k jeho publikování na tomto webu a právo k případnému dalšímu využití.
Zároveň tím potvrzuje, že je jeho autorem. Jakékoliv užití obsahu těchto stránek včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, videí a fotografií je bez písemného souhlasu Sparta Forever zakázáno.
2004 - 2017 (c) Sparta Forever (fanousci@spartaforever.cz) Follow spartaforever on Twitter
reklama
reklama