Patřím ke skupině, která se stavěla proti tomu, aby Tiemoko Konaté dostal ve Spartičce druhou šanci. Jeho děsivý srpnový čin je nejen naprostou urážkou hodnot, hrdosti a tradice našeho klubu. Vidím v něm i ohrožení něčeho, co už Spartu přesahuje - samotné podstaty smluvních vztahů a jejich respektu v celém fotbale.

Co se stalo? Hráč prostě bojkotoval tréninky s tím, že chce jinam. U jeho chlebodárce má ještě dlouhou dobu platnou smlouvu, ale čert to vem. Takhle se ho vlastně rád zbaví. A levně. Co taky s nemotivovaným hráčem, který za něj už nechce hrát, že? Prakticky vyděračství. Když to třeba nevyjde, omluvím se a jede se dál. Umíte si představit, že by se toto chování stalo normou? Že si nějaký hráč se stejně zaječími úmysly teď řekne: „Co se vlastně Konatému stalo? Pár měsíců se udržoval za juniorku. Nějaká ta pokuta se vzhledem k platu dá taky přežít. Nestojí ta možnost - pro mě v danou chvíli atraktivnějšího angažmá, vlastně za pokus zachovat se stejně jako on?“

Ne. V tomto případě měl přijít trest daleko tvrdší. Takový, který od podobných myšlenek všechny potenciální následovníky pěkně rychle odradí. Za to ta jedna zničená kariéra stála. Jenže se tak prostě nestalo. Timmy je zpět. Nechme pro tuto chvíli už stranou úvahy a komentáře, jestli se vedení rozhodlo správně.

Přijmout či nepřijmout?

Aktuální otázka, kterou bychom si v sobě měli jako fanoušci ujasnit, zní jinak – jak ho jako hráče nyní přijmout? Odpověď naznačila sobota 12. února a generálka Sparty se Žilinou na Letné.

Na Konatého, který nastoupil v základní sestavě, od začátku nemalá skupina obecenstva bučela a pískala při každém setkání s míčem. Nemluvě pak o pokřicích a upřímně radostných reakcí, kdykoli se mu něco nepovedlo. V průběhu zápasu se však spontánně vyprofilovala ještě další část, která se hráče naopak zastávala. To se projevovalo doslova frenetickým povzbuzováním, kdykoli se Konaté nějak zapojil do akce našeho týmu.

Čí reakce mají vzhledem k okolnostem větší opodstatnění? Ke které skupině se přidat K žádné. Neexistuje žádný důvod k přehnanému povzbuzování a podpory hráče, který provedl to, co provedl. To se pochopitelně netýká situace, když vstřelí gól či provede něco jiného, co si ovace skutečně zaslouží.

Ale pískání a urážení je také úplně špatně. Nikomu a ničemu to totiž nepomůže. V první řadě tím samozřejmě bude trpět samotný Konaté. Můžete být profesionál jako hrom, ale to neznamená, že jste robot, který nemá city a nervy. To, že na vás pokřikuje vlastní publikum, prostě váš výkon ovlivní. Budete si s míčem dovolovat čím dál tím méně a radši ho alibisticky někam přihrajete než byste něco vymýšleli. Speciálně u Konatého, jehož hra v podstatě stojí na skvělém driblinku, technice a precizním držení míče, to může být velký problém.

Ať už patříte k jedné nebo druhé skupince, jedno však musíme uznat všichni. Tiemoko Konaté patří v současné době ke klíčovým a rozdílovým hráčům Sparty. Jeho hra může představovat účinnou zbraň pro dosažení lepších výkonů a výsledků celého týmu. Když se však bude bát dotknout míče, zůstane tato zbraň nevyužita. Naopak. „Deka“ z reakcí publika se může brzo přenést i na ostatní.

Rozkol sparťanského kotle?

Je tu však ještě jedna věc, která se začala plíživě projevovat během zmiňované generálky. Rozkol sparťanského publika. To se ono sobotní odpoledne vlastně rozdělilo na dva tábory a v jistých chvílích „fandilo“ proti sobě.

V hledišti nebylo ani 2300 lidí a bylo to znát. Co až jich tam bude pětkrát tolik? Nemůže se takovéto protichůdné vyjadřování sympatií respektive antipatií jednomu hráči přeměnit v konflikt uvnitř letenského kotle? Nemůže se stát, že místo toho, aby se celý letenský chrám jako jeden muž soustředil na podporu Spartičky, bude se jedna názorová část snažit o překřičení té druhé? Nepřenese se to potom na zbytečné diskuze se vzájemnými invektivami (snad jen) na sociálních sítích a fórech?

Buďme jednotní

Sparťanská obec musí zůstat jednotná a plně se soustředit na vrácení titulu na Letnou. A jeden Konaté tomu nesmí stát v cestě. Jen ať si kvalitními výkony zvedne svojí tržní cenu. Po sezóně ho náš management může výhodně prodat. Nechme ho, ať ukáže to nejlepší, co v něm je. Jsem přesvědčen, že s tím máslem, které má na hlavě, bude teď opravdu poctivě jezdit a makat. Jen ať dělá svojí práci v klidu. A my se nerozptylujme spory zevnitř. Ať už v hledišti, tak směrem k hráčům.

Však bychom sami ve své nedávné historii našli dost odpovědí na otázku, kam vedla nejednotnost sparťanského národa. Když kotel bojuje proti vedení. Když deptá vlastní hráče.K titulu to nebylo. Věřte tomu, že ani letošní sezóna by nebyla výjimkou.

woytamar