Redakce | 08.06.2015 11:03

Tak máme za sebou sezonu 2014/15. A nutno říci, že sezonu nepovedenou, která bohužel Spartu vrátila opět někam zpět v čase, do míst, odkud jsme si mysleli, že se po loňském double už definitivně vydrápala. Spíš ale bylo přání otcem myšlenky.


Loni to byla opravdu v lize parádní jízda, koukatelný fotbal, nadšení jak na hřišti, tak v hledišti, brankové příděly do sítí soupeřů, zasloužené pochvaly ze všech směrů atd., euforie. Skoro vše nasvědčovalo ve světlé zítřky a ani varování v podobě vypadnutí s Hackenem nám neubíralo v celkovém optimismu. O to větší byla očekávání v této sezoně a o to těžší byl však i pád zpět do reality.

V této sezoně jsme měli tři, respektive pět cílů. Postoupit do Ligy mistrů, pak případně postoupit do základní skupiny Evropské ligy, postoupit ze skupiny Evropské ligy, zisk mistrovského titulu, zisk Českého poháru (případný zisk druhého místa není podle nás cíl, spíše smutná útěcha). Jak se co zdařilo všichni víme. Takže si nemá cenu malovat něco na růžovo. Na chválení to fakt letos není (ale ani na nějakou přehnanou/přehrávanou hysterii). Vypadá to, že jsme malinko, tak říkajíc, usnuli na vavřínech.

Tvrdí se, že na nepovedené věci by se mělo zapomenout a jít dál. Jsme jiného mínění, naopak, je potřeba na tyto věci nezapomínat, připomínat si je a zejména se z nich poučit. A připomínat si je i v dobách tzv. "hojnosti", kdy se zdá, že vše je v pořádku. Po loňském titulu a zisku poháru, po rekordních statistických žních a pěkném fotbale se zdálo, že máme velmi dobře nakročeno do budoucnosti, vše se vypadalo na dobré cestě, sparťanský národ byl plný optimismu a očekávání. Ale stejně jako už párkrát v minulosti, jsme se nepoučili z historie. A doplatili jsme na to. Kolikrát už jsme po nějakém úspěchu spadli tvrdě na zem? Kolikrát jsme si mysleli, že vše půjde samo, bez další práce? A kolikrát jsme se z toho opravdu poučili? Odpověď jistě známe.








Něco už naznačovalo dění v letní přípravě, kdy jsme měli šturmovat na kvalifikaci o Ligu mistrů, kde Sparta chyběla už dlouhých deset let a kdy, když ne teď, jsme se do ní měli dostat. Vedení otevřeně a s důrazem deklarovalo, že postup mezi evropskou smetánku je vedle obhajoby titulu jasnou prioritou klubu a že se pro to udělá vše, co je možné. A zde přišel první, bohužel i pro celou sezonu tak nějak charakteristický, rozpor mezi slovy a činy. A tak místo zkvalitnění, okysličení týmu, přivedení posil nejen do základu, ale i na lavičku ke zvýšení konkurence, se mužstvo defakto „zakonzervovalo“ a podlehlo se klamu, že to co stačilo na ligu (a jak se později ukázalo, ani na tu pak ne), bude dostatečné i na Evropu (jasná výhra v letním Superpoháru nad Plzní byla v tomto pohledu spíše takovým Pyrrhovým vítězstvím). A jak to dopadlo, všichni víme. Vyřazení s průměrným Malmo ve třetím předkole LM či vypadnutí ve skupině EL s taktéž nikterak silným Bernem nám nastavilo opravdu zrcadlo.

Ukázalo (a to nemluvíme jen o Evropě, ale i naší lize), že v týmu chybí dostatečně konkurenční prostředí, kvalitní zastupitelnost na mnoha postech, hráči bez formy byli neustále nasazováni, pokud se někdo zranil, bylo to pro mužstvo téměř fatální, někteří hráči jako by měli své místo předplacené atd. Nikterak tomu nepomohlo ani konzervativní myšlení našeho trenérského týmu, neochotné cokoli v sestavě i za jasných stavů měnit (a pak přijde druhý extrém, jako například zápas na Dukle).








I proto dost zarazilo, že to co se (ne)dělo v létě, se opakuje vlastně i v zimní pauze a to možná v ještě "příkladnější" podobě (až snad na jednu výjimku v podání Vaška Kadlece, ale to byl zase o to víc nekoncepční krok). Noví hráči, kteří byli přivedení (někteří doslova na poslední chvíli) buď zadarmo (primárně nic proti, ale musí mít tu opravdovou kvalitu), či na hostování, dá se s jistou dávkou sarkasmu říci, že byli vytipovaní na základě „sledování youtube“ či díky jednomu přáteláku apod., to vše doprovázeno trochu nešťastnými mediálními výstupy, byli vším jiným, než požadovanou kvalitou (soudě i podle jejich trvalého ignorování i v případech, kdy by měli být jasnou volbou) schopnou aspoň minimálně zaskočit za absentující, či zraněné, spíše to byli "posily" do juniorky. A to nemluvě o situaci (komedii?) kolem trenéra Lavičky v zimní pauze (a i kolem jeho odvolání ke konci jara).

Ve Spartě prý funguje nějaké kolektivní rozhodování či co. Ale už jen tohle je známkou jistého chaosu, jisté dávky neprofesionality (stejně tak jako dlouhodobá absence zkušeného šíbra ve Spartě, která nás silně mínusuje nejen ve fotbalovém zákulisí, ale i v přestupové politice apod., on celý ten koncept takové té "sluníčkové" Sparty se celkem sype, když se například o nás otírá kdejaký vysloužilý lampasák), pak to vypadá, že když jde obrazně řečeno "do tuhého", tak najednou nikdo nic, každý muzikant. Nejde o to hledat nějakého konkrétního viníka čehokoli, či nějakého "vnitřního nepřítele", venku jich máme nepočítaně, tak proč se ještě rozbíjet zevnitř (stejně tak je blbost říkat, že je v klubu najednou všechno špatně, to není, jen prostě když se daří, tak se dají některé věci i přejít, když ne, tak holt lezou na povrch, to je normální), ale víme my vůbec jak to ve Spartě funguje, kdo je za co v klubu odpovědný, kdo má opravdu co v kompetenci, jaké jsou čí pravomoce, kdo tahá za nitky, jak je to v klubu rozdělené, nastavené apod. Víme? Nevíme. Můžeme se jen dohadovat a z toho pak plynou i různé teorie, spekulace, výkřiky, házení viny, špíny, osočování, někdy i urážky atd. Nemělo by se tohle nějak jasně deklarovat směrem ven, k fanouškům?

A možná by stálo za to si položit otázku, proč se tak úspěšnému podnikateli, jako je Daniel Křetinský, nedaří ve Spartě nastavit dobře fungující mechanismy jako v jiných jeho firmách, zda i v nich dává důvěru lidem, kteří mu opakovaně nepřinášejí zisky, úspěchy a nejsou přínosem pro jeho, jinak velmi úspěšné, podnikání. Možná, že právě zde je současná největší slabina Sparty. Výsledky klubu jsou přímo odvislé od práce jejího vedení.

Možná tohle všechno může připadat některým jako až zbytečná kritika, rejpání se v hovně, kopání do vlastních řad, stěžování si, pičování atd., že po bitvě je každý generál....možná může, ale spíše z nás mluví tak trochu frustrace, ještě doznívající zklamání. A koho by to také neštvalo, že? Vždyť se to periodicky opakuje, podobně jako se opakuje neustálé selhávání v rozhodujících zápasech.

Samozřejmě určitě nejde házet všechno jen na vedení, na hřišti to za hráče neodkope, někteří by se měli také zamyslet nad svou produkcí na trávníku, nad tím, zda do toho opravdu dávají vše, že třeba i poslední zápas sezony se musí odjezdit po zadku a nepojmout to jako nucené zlo, zda je pro ně rudý dres opravdu tím samým, co pro generace hráčů před nimi a co znamená pro mnohé fanoušky.








A když jsme u nás fanoušků, tak si nebudeme nic nalhávat, žádná velká hitparáda to také nebyla. Teď nemluvíme o tom jádru těch cca šesti, sedmi tisíc, plus mínus, kteří jsou na každém domácím zápase na Letné, nehledě na soupeře či o těch v průměru pěti stovkách, kteří jezdí za Spartou „do každé“ prdele, ale o těch zbývajících, kteří si na Spartu udělají čas jen když se jim to hodí, či přijede na Letnou Plzeň nebo slavie. Vždyť my nevyprodáme ani rozhodující zápasy v Evropských pohárech! Joo, to kdyby dorazila Chelsea nebo Liverpool….Bohužel velká část diváků chodí hlavně na soupeře a když se daří. Na hráče a vedení jsme neustále neskutečně nároční, schytávají to všude možně, ale začít bychom měli hlavně u sebe a říci si, co pro Spartu děláme my. Těžko to za hráče odkopeme na hřišti, nenakoupíme Spartě posily, nebudeme ji trénovat, nevyměníme vedení….ale podpořit ji na stadionech snad můžeme, ne? Tak proč tam nejsme? Ale ono je to u monitoru televize přeci tak pohodlné a nic nás to nestojí, že...(paradoxní je, že pak největší chytráci a drsňáci na netu jsou tito k monitorům a televizím přikovaní "srdcaři"). Tady by se dobře dal parafrázovat i jeden citát od JFK: "Neptej se, co může udělat Sparta pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro Spartu." Opravdu velký díky těm všem, kteří u těch počítačů a televizí nesedí a jdou dělat atmosféru do ochozů!

Ale abychom jen „neprskali“, byly i věci, které se povedly a na které budeme vzpomínat. Dvě výhry v derby se slavií, to jasné plus a je úplně jedno, v jaké situaci se sešívaní nacházejí, užili jsme si to na hřišti i v hledišti, zejména atmosféra na jaře na Letné byla parádní. Vzpomínat se bude na obě pohárové utkání se Slovanem Bratislava, výjezd na Slovensko se už teď zařadil mezi legendární, výhra doma s Malmo a Lafiho hattrick, výhra doma nad Necidovým Zwolle, výjezd do Živanic, spartathlon do Bolky, vítězství Davida Lafaty v anketě Fotbalista roku, stejně tak jako jeho zisk koruny nejlepšího střelce ligy, další pěkná umístění sparťanských hráčů v různých anketách, výhra v Silvestrovském derby atd.

Nezapomene se na všechny ty choreografie, které proběhly na Letné, ať už v kotli, či na protilehlé, na support, který hnal hráče jak doma, tak venku, na spousty hodin a práce, které věnovali fans tvorbě a přípravám fanouškovských aktivit. Není toho málo a určitě by to nemělo být opomenuto a určitě ne některými zlehčováno, jak se to bohužel i děje. Ještě jednou díky všem! A potěšilo i to, že i přes neustálé mediální "vyhrožování", že budou na stadionech "sežráni či znásilněny", se na Letné objevuje čím dál tím více nové sparťanské krve či zástupkyň toho něžnějšího pohlaví. Samozřejmě nesmíme také zapomenout na všechna ta různá předzápasová "soustředění" ve všech možných letenských hospůdkách, bez kterých by ten fotbal snad ani neměl to správné kouzlo :-)

Samozřejmě nejen o prvním týmu je Sparta. V dalších kategoriích to bylo také spíše takové střídavě jasno, střídavě oblačno. Juniorka skončila čtvrtá, dorost U19 druhý, U17 také, U16 první. Ženy Sparty sice vyhrály Český pohár, ale v lize skončily s odstupem druhé za vítěznou slavií, což se stalo už druhý rok po sobě. Za připomenutí však jistě stojí i dobré výlsedky mládežnický týmů na turnajích v zahraničí. U19 vyhrála Yokohama Cup v Ostrachu, U15 vyhrála turnaj ve švýcarském Schaffhausenu, U11 byla druhá na MiniEuru atd.








Výsledky a výkony mládežnických týmů nám jistě dávají určitou naději do budoucna, jejich úspěšnost však budeme hodnotit zejména tím, kolik jejich současných hráčů se za pár let propracuje do prvního týmu, o tom to je. Ale to je ještě vzdálená hudba, zpět k současnosti.

Hlavní výkladní skříní Sparty je první tým a ten čeká v létě a v nové sezoně hodně práce. Trenér Zdeněk Ščasný, který nahradil v průběhu jarní sezony odvolaného Víťu Lavičku a který byl některými hned po jmenování okamžitě odvoláván (také u nás dost typické), bude mít k dispozici celou, i když ne dlouho přípravu mužstva a tudíž čas si postavit a vyladit tým podle svého. Je na něm i to prosadit si u vedení svou vizi, svou představu posílení (snad opravdu posílení) a svoji herní filozofii. V rozhovorech zní zajímavě, ale je také potřeba, aby jeho slova korespondovala s realitou, aby to nebylo jen mlácení prázdné slámy. I jména, která se objevují jsou v některých případech velmi zajímavá (zejména Tomáš Sivok by byl terno, Rosa splnění snu :-) ), ale i v tomto případě "ukázaná platí", uvidíme. Bez posílení a konkurence to opravdu nepůjde, skončená sezona nám to jasně ukázala. Ve Spartě máme bezesporu dobré fotbalisty, je na čem stavět, konkurence na tom zase není "papírově" nijak o moc lépe, ale nesmí se zaspat, ale makat. Jsme určitě zvědaví, zda působení Zdeňka Ščasného bude dlouhodobější, či jen opět jako nějaká epizoda, zda se nastaví ten správný směr, správné priority k dlouhodobějšímu progresu. Všichni si přejeme a věříme, že se pohneme opět kupředu (ona je to vlastně nutnost, další přešlapování na místě si nemůžeme dovolit). Zároveň se musíme vrátit i zpět ke kořenům, k tomu, co Spartu vždy zdobilo. Vůle, tvrdost, sebevědomí, nezdolnost, agresivita, nebojácnost, týmovost a srdce. Bohužel nás ale nejspíš opustí jeden z nejlepších hráčů, možná ten momentálně nejdůležitější, Pavel Kadeřábek, směřující do Bundesligy. Náhrada se bude hledat jen těžko.

Áčko zahajuje letní přípravu 22. června a v průběhu ní už budeme moudřejší. Více k přípravě zde: Plán letní přípravy

Pro nás fanoušky se samozřejmě vůbec nic nemění, začátek sezony nás zastihne jako vždy na svých místech a proto je pro nás nejdůležitější momentálně datum 29. června, kdy startuje předprodej permanentek na novou sezonu. O tom, že se jejich nákup zcela jasně vyplatí, se snad už není potřeba více rozepisovat. Jasný to není jen těm, co pak fňukají, že na ně nezbyl lístek na derby nebo na Plzeň. Více k permanentkám zde: Permanentky na sezonu 2015/2016






Takže koukejte přes léto nabrat pořádnou porci energie, bude jí potřeba, čekají nás už v červenci zápasy předkola evropských pohárů a zároveň start ligy. A opět ukažme, že jsme tím správným 12. hráčem Sparty. Všichni společně (s hráči, vedením atd.) opět dotlačme Spartu na ztracené pozice. My všichni jsme SPARTA!

Sparta Forever

Redakce

Redakce | 08.06.2015 11:03 Vstoupit do diskuze
2