Po třech týdnech bez domácího zápasu přivítala Sparta na Letné v rámci 8. kola Synot ligy hradecké Votroky. Kromě tří bodů, které jsou pro letenský tým povinností každý zápas, bylo důležité, aby se zlepšila předvedená hra i výkony a hráči si před derby pozvedli sebevědomí.

Před zápasem panovalo v Praze poměrně pěkné počasí, Sparta hrála po delší pauze doma, a tak jsem při příchodu ke stadionu (možná trochu naivně) doufal v desetitisícovou návštěvu. Mýlil jsem se. Cestu do letenského chrámu si našlo opět pouze necelých sedm tisíc věrných diváků, což je návštěva téměř totožná s předchozími domácími duely s Jihlavou a Jabloncem. Holt si budeme muset začít zvykat na poloprázdný stadion a pár set stálých kotelníků starajících se o atmosféru. Pouze při zápasech se Slávií, Plzní, Chelsea, při předávání titulu apod., se najednou zjeví několik tisíc „věrných“ sparťanů. To je realita, se kterou stejně nic nenaděláme, takže buďme rádi za to co je, a že to není horší. Bůh (a Pelta :) ví, jak to bude vypadat příští sezónu, pokud se zavedou karty fanouška a podobné vynálezy moderní doby...

Ovšem zpátky k fotbalu a dění na hřišti. Do zápasu nevstoupili Letenští úplně nejlépe. První šanci zápasu, kterou si vypracoval hostující tým již ve 3. minutě z rohového kopu, vychytal David Bičík. O tři minuty později přišla další šance Hradce, která ovšem už skončila gólem. Shejbal se dostal do sparťanského vápna a nahrál před branku Malínskému, který nehlídaný Kadeřábkem neměl problém vstřelit balón do sítě, 0-1. Sparta naštěstí nečekala na odpověď příliš dlouho, ve 20. minutě se dostal míč po trase Hušbauer – Krejčí – Konaté až k Davidu Lafatovi, který střelou z malého vápna vyrovnal, 1-1. Do konce poločasu si ještě domácí borci vypracovali tři větší příležitosti, ovšem Vackova nebezpečná střela byla tečována nad bránu, Hušbauer ve slibné pozici netrefil míč a podruhé jeho střelu vychytal gólman Koubek.

Do druhé půle nastoupili sparťané mnohem lépe než do poločasu prvního. Hradec neustále tlačili a v 47. minutě mohla jít Sparta do vedení, to by ale musel David Lafata ze tří metrů trefit prázdnou bránu. O minutu později ovšem kapitán rudých borců tuto svoji nepřesnost odčinil, když hlavičkou nedal hradeckému brankáři šanci a dostal tak domácí tým do vedení, 2-1. V 55. minutě Sparta potvrdila své vítězství trefou Josefa Hušbauera, který se po vstřelení branky skácel k zemi, sparťanští hráči ihned ukazovali, že je potřeba střídat a přítomní diváci se začali dohadovat, jaký sval si Hušbauer utrhl či kolikanásobnou zlomeninu utrpěl. Nakonec si naštěstí domácí hráč s číslem 22 na zádech nic neudělal, o tři minuty později již běhal bez problému na hřišti, a tak nechápu, co měl onen teatrální výkon znamenat. Další branka již nepadla, konečný rozdíl mohl být i větší, protože Východočechům postupně ubývaly síly a Sparta měla znatelně navrch.

Co se týče individuálních výkonů, tak skvěle zahrál určitě kapitán David Lafata, který si připsal dva góly a jednu asistenci. Stydět se rozhodně nemusí ani Tiémoko Konaté, který se konečně objevil v základní sestavě a patřil k nejlepším na hřišti. Je neuvěřitelně rychlý, jak s míčem, tak bez něj, rozdával pěkné přihrávky, několikrát bez problému obešel protihráče, jen by to chtělo, aby si trochu více věřil. Určitě ukázal, že na základní sestavu má. Navrátilec Mario Holek také podal solidní výkon vzhledem k tomu, že delší dobu nehrál. Stoperská dvojice Holek – Brabec vypadá velice dobře, takže doufejme, že letenská obrana bude méně prostupnější než v posledních zápasech.

Pár slov k fandění a dění na tribunách. Hned na úvod zápasu bylo prezentováno povedené choreo s nápisem: „Vy furt po nás něco chcete a co nám za to dáváte?“. V tomto ohledu určitě patří veliké poděkování Youth Firm, jejichž prezentace dlouhodobě zvedají kvalitu fanouškovské scény na Letné (i venkovních zápasech). V kotli se sešlo 300 až 400 lidí, kteří podporovali Spartu celý zápas. Zkoušely se i chorály „Z Prahy“ a „Vítězství žádáme“, které se dřív téměř vůbec nepoužívaly a především prvně jmenovaný se mi moc líbí a myslím, že hlavně na výjezdech bude znít bezvadně. K fandění si dovolím dvě menší poznámky. Během zápasu zazněl i tradiční pokřik „Jude Slavie“, což je vzhledem k blížícímu se derby pochopitelné, takže nechápu, proč při něm několik desítek lidí (především na protilehlé tribuně) píská, zvlášť, když to nebylo nijak přehnané (já jsem ho slyšel za celý zápas jen jednou, maximálně dvakrát). Je to tradiční pokřik Sparty týkající se našeho úhlavního nepřítele, tak co je za problém? To se má tento pokřik nahradit například skandováním „Jouda Slavia či Trdla Slavia“ ? Druhý můj postřeh se týká toho, že když je poloprázdný stadion a prořídlý kotel tak, jak tomu bylo v neděli, tak si myslím, že by bylo vhodné zapojovat do fandění protilehlou tribunu častěji než dvakrát za poločas. Z Hradce Králové přijela asi stovka příznivců, která se předvedla pyrotechnikou, choreem i neúnavným supportem.

Suma sumárum, až na vstup do zápasu byl výkon sparťanských hráčů povedený, výsledek dobrý, fandění vzhledem k počtu přijatelné. Sobotní zápas mi připomínal klid před bouří. Bouře vypukne v sobotu 27.9 od 18:00 v Edenu, hraje se DERBY, tak přijď podpořit Spartu na území našeho úhlavního rivala i Ty!

Ať žije Sparta!

Bonyos


AC Sparta Praha - FC Hradec Králové 3:1 (1:1)

Branky: 21., 48. Lafata, 55. Hušbauer - 6. Malinský

ŽK: Hušbauer, Kadeřábek - Chleboun, Mareš, Rolko

Sparta: Bičík - Kadeřábek, Brabec, Holek, Costa - Vácha, Hušbauer (78' Mareček), Vacek (63. Dočkal) - Konaté, Krejčí (83. Breznaník) - Lafata.

Hradec Králové: Koubek - Chleboun, Holeš, Malinský, Rolko, Shejbal (63. Dvořák), Mareš, Kotiš (73. Černý), Križko, Štípek, Halilovič (83. Hable).

Rozhodčí: Hrubeš - Peřina, Pilný.

Diváci: 6815.