HB | 13.02.2014 19:56

Propůjčil hlas mnoha hereckým hvězdám v čele s Tomem Hanksem, namluvil agenta Coopera v kultovním Lynchově seriálu Twin Peaks, či profesora Severuse Snapea v Harry Potterovi. Srdce herce Aleše Procházky z Městských divadel pražských je však pevně spjaté se Spartou, hokejovou i fotbalovou. K ní se dostal díky tatínkovi-prostě klasická rodinná záležitost. Více se o jeho vztahu k našim rudým barvám dozvíte v krátkém rozhovoru.


Jak jste si ke Spartě našel cestu
Cestu ke Spartě mi vyšlapal tatínek. Fandil Spartě, vodíval mě na fotbal a na hokej. Takže jinudy jsem se vydat ani nemohl.

Prozraďte vaše nejsilnější zážitky s ní spojené.
Nejsilnější zážitek se Spartou byly nedávné hokejové oslavy dvou titulů v řadě. Nezapomenutelné!

Co se vám tedy jako první vybaví, když se řekne magické slovo SPARTA a co na ní máte nejraději?
Dostanu mžitky před očima. Modré, žluté a červené. Na Spartě mám nejraději název. Neumím si představit, že by se třeba mohla jmenovat Slavia.

Jak často se dostanete přímo na stadion na zápasy?
Teď čím dál tím méně. Večer mívám buď představení, nebo jinou práci. A docela mě to mrzí.

Zkuste porovnat dnešní atmosféru kolem klubu, hráče, fandění či cokoliv dalšího s dobou před dvaceti, či třiceti lety. Co je shodné, co se změnilo?
Nic se nezměnilo. Fandí se pořád stejně. Na hokeji mi to vyhovuje víc. Tam je fandění inteligentnější.

Jací hráči patří či patřili mezi vaše oblíbence a proč?
Ve fotbale to byl Honza Berger a Pavel Nedvěd. V hokeji Holeček, Kochta a samozřejmě Jarda Šíma. Mám rád hráčskou chytrost a nasazení. A dnes je to celé hokejové mužstvo. Musí to vydržet až do finále play-off!

Máme zimní přestupové období. Jakého fotbalistu byste rád v kádru viděl a proč?
Rooneyho. Je strhující.

Představte si, že jste na měsíc majitelem klubu. Jaké kroky či rozhodnutí byste udělal?
Okamžitě bych vedení předal kompetentní osobě, abych se mohl věnovat divadlu.










Jak je to vůbec v divadelních a hereckých kruzích rozdělené? Kolik sparťanů tam najdeme?
Co se týče pražských „S“, bývá to skoro fifty fifty. Ale nás sparťanů je vždycky všude aspoň o krapánek víc. S tím se nedá nic dělat.

Probíhají nějaké sázky, či hecování?
Ano. Když jsem byl v Divadle pod Palmovkou, jednou jsme se s Honzou Skopečkem vsadili, že pokud derby vyhraje Sparta, bude sloužit do dalšího kola on mě, pokud vyhraje Slavia, budu sloužit já jemu. Derby skončilo remízou. A nám bylo tak líto těch úkolů, které jsme si na sebe vymysleli, že jsme to protáhli do konce sezóny a pak i do následujících sezón. Vždy, když v jednom ligovém kole Sparta vyhrála a Slavia prohrála, sloužil Honza mě a naopak. Takže jsem v těch dobách mohl být spatřen, jak na ulici s mobilem u ucha potupně skáču do výšky a křičím: „Kdo neskáče není Slávie, hop, hop, hop!“ a Honza Skopeček např. ve sparťanské čepici, šále a rukavicích vozil po Letenských sadech kočárek s mým prvorozeným synem. To se nás drželo dlouho.

V jakých představeních vás mohou nyní čtenáři webu spartaforever.cz vidět?
Všem vřele doporučuji skvělé „Hráče“ v divadle Rokoko, nebo krásnou irskou hru „Molly Sweeney“ v témže divadle.

A co do budoucna?
Teď zkoušíme jednu z nejlepších her, která spatřila světlo světa, a sice „Kdo se bojí Virginie Woolfové?“ E. Albeeho. To je - a doufám, že i bude - nevšední zážitek!

Děkujeme za rozhovor.

HB


Zdroj fotografií: Městská divadla pražská, Ondřej Pýcha

HB | 13.02.2014 19:56