Fotbalová horečka

On Tour TSV Munchen 1860

Náš první výjezd do Mnichova jsme plánovali s klukama z naši bandy KBZ(Karlštejn-Beroun-Zdice Ultras Sparta)hodně dlouho, ale rozhodně to stálo za to. Sešli jsme se 6.2.2012 na nádraží v Berouně odkud jsme vyrazili rychlíkem v 9:44 směr Mnichov. Cesta probíhala v poklidu, což bylo způsobeno hlavně asi tím že pro náš pondělní spoj nebyl přiřazen jídelní vůz, což nás dosti omezovalo v konzumaci alkoholu a tím byla cesta velmi poklidná.

Cestou nás akorát zkontroloval Bavorští policisté jakmile jsme přejeli hranici, byli sympatičtí a usměvaví, kontrola našich dokladů i ověření v německé databázi proběhlo v pořádku a my bez obav mohli pokračovat.

Čas od času nás v našem kupé navštívil fanoušek Fenerbahce, který měl stále potřebu se s námi o něčem bavit. Abych upřesnil náš výjezd, byli jsme pozváni jako fans SPARTY od oficiálního fotografa TSV Munchen 1860 a nám se to vskutku hodilo protože jsme si nechali udělat novou vlajku Karlštejn Ultras a jelikož naše liga začínala později než ta německá, mohli jsme jí defakto pokřtít prvním vyvěšením a to hned v zahraničí. S německým celkem máme družbu, takže jsme v poklidu mohli vyrazit ve sparťanském oblečení bez jakýchkoliv problému.

Do Mnichova jsme dorazili lehce po 15té hodině odpolední, již předem jsme si našli ubytování poblíž vlakového nádraží v Mnichově, nově vybavený hostel s přístupem na WI-FI a sprchou za 22euro na noc bylo více než sympatické. Než jsme se vydali na zápas zašli jsme s přáteli do vyhlášené Bier Halle v centru Mnichova, kde se točilo stejnojmenné pivo Augustiner. Zde jsem jak popili výborný německý mok tak i německou specialitu radler mass...tupláky byli samozřejmostí.

V pivnici se nám stala menší kuriozita, tím že jsme všichni byli oblečeni v Ultras Ninja mikinách Sparta se starým znakem našeho klubu, si místní policisté, kteří pivnici prošli asi 2x, mysleli jak nám pak zdělil hostinský že patříme k srbskému celku Crvena Zvezda Bělehrad, naštěstí vše dopadlo dobře.Potkali jsme se tam nečekaně s velkým rivalem Sparty a to s chlapci z NK Maribor, asi jsme v ten den měli snad štěstí na vše, protože jak se později ukázalo, a za to mají chlapci ze slovinského týmu naše velké uznání, jednalo se sice o fans NK Maribor, kteří měli současně s šálami svého klubu kolem krku i šály Energie Cottbus, ale přijeli skoro ze stejné dálky jako my, aby podpořili svého bývalého hráče z Mariboru který přestoupil do Cottbusu, tomu říkám support jako řemen.

Takže to jen tak něco málo z frků z našeho posezení v pivnice, které stoji za zmínku a mají co do činění z fotbalovou tématikou. Dopili jsme tupláky, pojedli schnitzel s kaší a vydali se vstříc na Marienplatz, kde jsme nasedli na Ubahn a jeli k Allianz Areně kde na nás již čekal náš bavorský přítel s lístky hned vedle sektoru domácího kotle. Lístky jsme měli od fanklubu 1860 za velmi sympatickou cenu 12euro. V ten den nebylo zrovna přívětivé klima, teplota se večer pohybovala kolem - 18 stupňů, takže z piva byla během pár minut ledová tříšť.

Hrálo se 3. Kolo II. německé ligy a domácí 1860 hostili Energii Cottbus. V Allianz areně jsme byli vůbec poprvé, takže jsme byli fascinováni tímto krasným stadionem na který si v pondělí 6.2. v 20:15 udělalo cestu krásných 15tisíc fanoušků, ač kapacita stadionu je 69tisíc. Svou skvělou akustikou stadionu byl kotel, který čítal tak 4-5tisíc diváků, krásně slyšet a celozápasové pění chorálů bylo nezapomenutelným zážitkem.

Naší vlajku jsme napřed přehodili jen přes sedačky, na což hned přiběhlo pár lidí ze securitas, kteří tím že vlajku neznali a my v ní, jak je vidět, máme motiv jižanské konfederační vlajky, mysleli že jsme prý dokonce sympatizanti s neonacisty. Vše se vysvětlilo díky našemu příteli, fan-fotografovi Peteru Urbanovi…vlajka sklidila od fans 1860 úspěch, hodně fans nám jí chválilo…později jsme ji vyvěsili vedle vlajek TSV, kde se krásně vyjímala.

Ač se jednalo o druhou ligu fotbal to byl, bych si dovolil tvrdit, mnohem více koukatelnější než naše Gambrinus liga, krásný fotbal nahoru-dolů…TSV vyhrálo 2:0.

To co se pak dělo v metru sem nezažil snad nikdy, fandilo se tak, že se myslel,že se metro převrátí, zpívali se chorály, které jsme s klukama prozpěvovali společně s fans TSV 1860, hodně lidí nás uvítalo a byli rádi že jsme přijeli z Prahy utužit tak naše vztahy mezi Spartou a Mnichovem 1860…zkrátka a dobře, atmosféra v metru byla opravdu fantastická a nezapomenutelná. Po výstupu z metra na stanici Marienplatz jsme delší dobu obcházeli střed města a hledali nějaký ten bar či špeluňku kam zapadnout a oslavit vítězství a ještě něco popít než se vydáme na ubikaci.

Bohužel se zápas hrál v pondělí a jelikož němečtí občané nejsou jako my Češi, tak se kolem půlnoci nezdržují v pubech,reštikách nebo jiných zařízeních, jako někteří z nás co večer skončíme v práci a nedělá nám problém jít na pivo a sedět tam do půlnoci, zkrátka jiná zem, jiný mrav a my tím pádem zapadli zpět do té pivnice, odkud jsme vycházeli na fotbal, ta měla otevřeno ve všední dny do 24:00 …vypili jsme další tupláky, pojedli typické preclíky a po půlnoci se vydali na naší hostelovou ubikaci.

Druhý den jsme se vypravili na obhlídku olympijského stadionu, který svým vzhledem jen těžko připomínal stavbu z let 70.tých, stadion ještě donedávna obývali fotbalisté Bayernu Mnichov…areál je to krásný, jak stadion tak i přilehlý park a okolí. Po obhlídce jsme zamířili do BMW Weltu-světa a Muzea BMW.

Vlak nám odjížděl v 17:00 z vlakového nádraží a tak jsme před skoro 6ti hodinovou cestou vlakem zamířili do centra na lehké občerstvení, využili jsme k tomu zastrčenou hospůdku s výborným pivem Andechser, pojedli ač svým vzhledem zvláštní, ale chutí dobrou bramborovou polévku, nějaký ten preclík a před odjezdem se ještě kochali tím uvolněným německým životem a tou příjemnou atmosférou, kterou ta špeluňka ze sebe vydávala…

Před nástupem do rychlíku jsme si nemohli odpustit ještě pojíst německou fast food specialitu Curry Wurst, koupit nějaké ty suvenýry v podobě šál našeho freundschaft klubu TSV 1860, tupláky s oktoberskou tematikou a kdejaké ty pochutiny a pivíčko do vlaku a vydat se zpět do Čech.

Výlet to byl krásný, ač mrazivý, ale krásně prosluněný s kvalitním fotbalem, jistě jsme v Mnichově nebyli naposled.

KBZ ULTRAS SPARTA