V historii AC Sparta Praha oblékalo její dres mnoho vynikajících hráčů, ať to byli útočníci, záložníci či stopeři. Neměli bychom však zapomínat ani na muže, kteří kolikrát byli tou poslední instancí, hradbou, před kterou stanuli hráči soupeře chtějíce dobýt svatyni týmu z Letné a dopravit do ní „ kulatý nesmysl „, na gólmany. A že jich v celých slavných dějinách Sparty bylo. Na některé nelze zapomenout, spousta se jich vryla fanouškům nezapomenutelně do paměti, někteří prošli klubem, aniž v něm zanechali jakoukoli stopu či sehráli tu lepší, či horší roli. Na žádné by se však zcela určitě zapomínat nemělo. Jedním z nich, pro mnohé zapomenutým, pro jiné naopak nezapomenutelným, byl brankář ACS třicátých let minulého století Bohumil „ Bonzo „ Klenovec. Mnohým toto jméno nejspíš nic neřekne, avšak Bonzo byl například jedním ze strůjců památného vítězství Sparty Praha ve Středoevropském poháru roku 1935.
S fotbalem začínal v pražském SK Smíchov, kde si ho vyhlédli i bafuňáři Sparty. Avšak do prvního mužstva se nemohl stále dostat a dostat. Léta se tak otřískával v rezervním týmu ACS, byl dokonce většinou i tam náhradníkem, jednou hrál, pak desetkrát nic atd. Dlouho se zdálo, že nemá to, čemu se říká talent, že nemá ani potřebné štěstí, vůbec se nemohl chytit, navíc to byl obrovský trémista. A když se k tomu přičetl i jeho podivný styl, skoro každý už nad ním lámal hůl.
Ne však Bohouš sám nad sebou. Měl totiž to, co je nejdůležitější, co přebije i nedostatek talentu, či štěstí. Měl obrovskou lásku ke koženému míči, měl odvahu dřít, trpělivost a hlavně vůli, jak vůli v tréninku, tak vůli vydržet.
Klenovec působil velice neohrabaně, byl vysoký, samá ruka, samá noha, jeho pohyby často vyvolávaly smích a podivení. Fanoušci ho ale měli rádi, když vykopával merunu, kluci mu táhle skandovali do kroku „ Héééééj – rup!“ Vysoké míče chytal s jistotou, polovysoké míče lapal do koše, nízké střely dusil v legračních pózách, přízemní dělovky mu však dělaly potíže, robinsonády vystřihoval s neohrabanou mrštností.
Když se mu dařilo, šťastně se zubil do hlediště, mával, když mu to nešlo, vztekal se, zlobil se na všechny a všechno, mračil se na diváky. Prostě takové velké dítě. Ale všem nakonec ukázal, jaká je to výborný gólman.
Velká píle, odvaha a trpělivost nakonec přinesly své ovoce. V jednadvaceti se poprvé objevil v prvním mužstvu, avšak ne nastálo. V tehdejších dobách se v brance Sparty střídalo brankářů až to nebylo zdravé. Tu chytal ten, tu onen, žádná jistota jedničky mezi tyčemi nebyla. Avšak za chvilku se to mělo změnit. Tuto brankářskou loterii nakonec vyhrál Bonzo Klenovec a postupně se z něj stala hvězda týmu. Nebylo to však dílem nějakého štěstí, ale zejména díky své píli, kdy například zůstával po tréninku ještě na hřišti, přidával se k juniorům, béčku, dorostu a i po jejich odchodu vždy někoho přemluvil k tomu, aby na něj pálil ještě nějaké střely.
Klenovcova forma a kariéra se dostala na vrchol v letech 1935-36, kdy dokonce třikrát zastoupil v brance národního mužstva tehdy nedostižitelného Pláničku. V těchto letech Sparta dvakrát postoupila do finále Středoevropského poháru a Bonzo na tom svoji velkou zásluhu. V roce 1935, kdy Sparta pohár vyhrála, se vyznamenal už v semifinále, kdy chytil v zápase s Juventusem penaltu a i ve finále proti Ferencvárosi byl velikou oporou. Sparta v této dvouletce nastoupila k celkem 90 ligovým, pohárovým a přátelským utkáním a Bohumil Klenovec nechyběl ani v jednom z nich.
V dalších letech, i pro různé neshody s vedením Sparty ohledně platových podmínek apod., i ztrátu formy to už tak hvězdné nebylo, jako ve zmíněných letech, ale i přesto odvedl pro Spartu ještě mnoho dobré práce.
Bonzo se dokonce objevil na filmovém plátně. V roce 1936 měla premiéru česká veselohra Naše jedenáctka režiséra Václava Binovce, kde si vedle hvězd tehdejší doby jako byl Ladislav Pešek, Eman Fiala, Nataša Gollová, zahrály i hvězdy fotbalové Sparty, Jaroslav Burgr, Ferdinand Fascinek, Jaroslav Bouček….a Bohumil Klenovec.
Pro mnohé je Bohumil Bonzo Klenovec jen „ brankářem dvou let „ pro většinu je však „ brankářem dvou skvělých let“.
Bohumil Klenovec
18.03.1912 – 14.01.1971
Reprezentace: 3 utkání
Hráčská kariéra: SK Smíchov, Sparta Praha (1931-1939), Polaban Nymburk, Admira VIII
Největší úspěchy: 4x mistr ligy (1932, 1936, 1938, 1939), Vítěz Středoevropského poháru 1935
Během své kariéry ve Spartě oblékl rudý dres ve 209 zápasech, z toho bylo 108 ligových.
Zdroje:
Knihy Železná Sparta ( Vítězslav Houška, Olympia 1992 ), 50. Slavných sparťanů ( Vítězslav Houška, Český klub 2008 )
Oficiální stránky AC Sparta Praha
Oficiální stránky ČMFS
taborita1
